Klíčové body
- ECB podle průzkumu pravděpodobně sníží sazby v září, ale může vyčkávat až do prosince
- Hlavní riziko představuje obchodní napětí mezi EU a USA, zejména hrozba amerických cel
- Silné euro a levné dovozy z Číny mohou dál tlumit inflační tlaky v eurozóně
Z průzkumu agentury Bloomberg vyplývá, že po očekávané červencové pauze by mohlo další snížení depozitní sazby o 25 bazických bodů přijít v září. Tím by se sazba dostala na úroveň 1,75 %. Přibližně polovina respondentů však připouští, že poslední krok může být odložen až na prosinec, a to bez obav, že by trhy považovaly cyklus snižování za ukončený.
Tento relativně flexibilní přístup ukazuje, že ECB může zůstat v režimu vyčkávání, aniž by narušila důvěru investorů. Analytici odhadují, že centrální banka může přeskočit až tři zasedání, než by investoři začali spekulovat o ukončení cyklu uvolňování. Tento časový prostor je důsledkem aktuální nejistoty v oblasti globálního obchodu, která komplikuje rozhodování o měnové politice.

Vedení ECB připouští různé interpretace vývoje
Červencové zasedání ECB, jehož se zúčastní prezidentka Christine Lagardeová, bude podle odborníků relativně hladké. Většina členů Rady guvernérů pravděpodobně podpoří ponechání sazeb beze změny. Přesto se uvnitř instituce rýsují odlišné pohledy na budoucí vývoj. Zatímco členka výkonné rady Isabel Schnabelová považuje laťku pro další snížení sazeb za velmi vysokou, jiní, jako například Olli Rehn z Finska či François Villeroy de Galhau z Francie, upozorňují na riziko, že inflace nedosáhne 2 %, zvláště pokud bude euro dále posilovat vůči dolaru.
Na trhu panuje rozkol i mezi analytiky. Přibližně čtvrtina respondentů průzkumu se domnívá, že ECB se snižováním sazeb již skončila, zatímco téměř polovina předpokládá poslední krok v září. Pětina odborníků pak odhaduje, že k němu dojde až v prosinci. Tento měsíc zároveň figuruje jako možný termín pro první zvýšení sazeb, a to podle predikce hlavního ekonoma společnosti Intermoney, Mariana Valderramy. Přesto většina ekonomů neočekává zpřísnění měnové politiky dříve než v roce 2026.
Hlavní rizika přicházejí zvenčí, zejména z americké obchodní politiky
Kromě makroekonomických dat hraje stále větší roli geopolitika. Další vývoj bude podle analytiků výrazně záviset na obchodních jednáních mezi EU a USA. Přestože Evropská unie naznačila, že dohoda je blízko, prezident Donald Trump znovu pohrozil 30% dovozním clem, což zvyšuje tlak na evropskou ekonomiku.
Tato rizika vnímají ekonomové jako zásadní při tvorbě měnové politiky. Julie Ioffe z TD Securities uvedla, že největší hrozbou je právě obchodní nejistota, která narušuje rovnováhu mezi domácí poptávkou a exportem. S ohledem na nejistý vývoj je pravděpodobné, že ECB na červencovém zasedání ponechá otevřená vrátka pro další snižování, aniž by se k němu výslovně zavázala.
Podle ekonoma Davida Powella z Bloomberg Economics zůstává ECB v tzv. vyčkávacím režimu. Powell očekává, že banka v září i v prosinci přistoupí ke snížení sazeb, ale konkrétní rozhodnutí se bude odvíjet od nových prognóz a vývoje rizik. V září i prosinci budou mít tvůrci politiky k dispozici nové makroekonomické projekce, které mohou rozhodnutí výrazně ovlivnit.
Vývoj inflace pod tlakem silnějšího eura a levných dovozů
Vedle obchodní politiky se jako významné riziko ukazuje také posilování eura. Jednotná evropská měna si letos vůči americkému dolaru připsala téměř 12 % a obchoduje se poblíž 1,16 USD. Viceprezident ECB Luis de Guindos varoval, že při dosažení úrovně 1,20 USD by už silné euro mohlo zpomalit růst a zkomplikovat plnění inflačního cíle.
Průzkum ukázal, že většina analytiků se Guindosovým obavám zatím nepřiklání. Pouze čtvrtina respondentů označila hranici 1,20 USD za problematickou, zbytek očekává, že tlak na růst inflace začne až při kurzech kolem 1,35 USD. Mnozí zároveň uvedli, že důležitější než samotná hladina směnného kurzu je tempo zhodnocování eura.
Inflační výhled ECB zůstává smíšený. Podle červnové prognózy by se inflace v eurozóně měla v roce 2027 stabilizovat na 2 %, ale v roce 2026 má průměr činit pouze 1,6 %. Někteří ekonomové, například Dennis Shen ze Scope Ratings, očekávají, že levné zboží z Číny a dalších trhů zasažených americkými cly bude mít dezinflační efekt, pokud se přesměruje do Evropy. Naopak jiní, jako Sylvain Broyer ze S&P Global Ratings, upozorňují, že zvýšené veřejné výdaje mohou udržet jádrovou inflaci nad cílovými hodnotami i v delším horizontu.
Celkově analytici vnímají rizika krátkodobého výhledu ECB jako vyvážená. Rozdíly panují především v názoru na to, zda je pravděpodobnější přestřelení nebo nedosažení inflačního cíle. ECB se proto bude muset v následujících měsících pohybovat na úzké hranici mezi podporou růstu a zajištěním cenové stability.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky