Nejistota kolem budoucnosti americké centrální banky roste. V době, kdy Donald Trump zvažuje odvolání šéfa Fedu Jaye Powella, získávají v konzervativních kruzích na vlivu radikálnější názory, které mohou zásadně změnit dosavadní pravidla fungování americké ekonomiky. Jedním z výrazných hlasů je Curtis Yarvin – kontroverzní blogger a autoritářský myslitel, který má podle vlastních slov vliv i na Elona Muska. Jeho ideje, dříve považované za okrajové, se pomalu dostávají do hlavního proudu americké politické debaty.Yarvinovy návrhy zahrnují sloučení Fedu a ministerstva financí a zcela nový přístup k americkému dluhu. Podle něj by Spojené státy měly přestat vnímat státní dluh jako závazek a místo toho jej chápat jako „omezené akcie“ – čímž by se de facto přehodnotila celá struktura amerických financí. Zároveň vyzývá k přecenění aktiv a úplnému oddělení americké ekonomiky od zbytku světa.Radikální vize, které rezonují i u vlivnýchJe snadné tyto nápady odmítnout jako fantazie marginálního blogera, ale to by bylo podcenění jejich skutečného vlivu. Yarvina sledují například členové Trumpova administrativního zázemí, včetně senátora J.D. Vance. Jeho blogy a přednášky kolují mezi lidmi, kteří formují politiku ve Washingtonu, a jeho vliv je patrný i v diskusích o restrukturalizaci veřejných financí.Nejde jen o osobní kontakty nebo extrémní teorie – samotné posouvání diskurzu, tzv. Overtonova okna, je v současné americké politice realitou. Myšlenky, které byly dříve nemyslitelné, se stávají součástí běžné debaty. Spekulace o tom, že by Scott Bessent, Trumpem zvažovaný ministr financí, mohl řídit jak ministerstvo, tak Fed, jsou příkladem toho, jak daleko mohou tyto návrhy zajít.Samozřejmě nic nenasvědčuje tomu, že by Kongres takové řešení schválil – ale i samotná úvaha o této možnosti ukazuje na rozvolnění tradičních pravidel hry.Politika a trhy: jak reagují investořiTrhy reagují na tyto hrozby citlivě. Již jen náznak, že Trump plánuje odvolání Powella, způsobil výkyvy v kurzu dolaru a cenách státních dluhopisů. Ačkoliv většina ekonomů Yarvinovy návrhy odmítá jako „šílené“, nelze popřít, že se jejich vliv zvyšuje.Investoři by si měli být vědomi, že populistické myšlenky mohou mít zásadní dopad na stabilitu aktiv – bez ohledu na to, zda jsou implementovány nebo ne. Historie ukazuje, že populismus obecně zvyšuje volatilitu trhů. Studie Sebastiana Stöckla a Martina Rodeho z roku 2021 například potvrzuje, že úspěch populistických stran vede ke zvýšené volatilitě domácích indexů, a to zejména v případě levicových vlád.Novější výzkum Manuela Funka, Moritze Schularicka a Christopha Trebesche ale naznačuje, že pravicový populismus může být z dlouhodobého hlediska ještě škodlivější. Po prostudování 51 populistických režimů od roku 1900 autoři zjistili, že po 15 letech je HDP na obyvatele o 10 % nižší než ve srovnatelných zemích bez populistických vlád.Když populismus překračuje hraniceZprávy o radikalizaci politického myšlení přicházejí nejen z pravé strany spektra. Roste i vliv levicového populismu, například v osobě Zohrana Mamdaniho, demokratického socialisty z New Yorku. Nedávný průzkum skupiny Cato ukázal, že 62 % mladých voličů mezi 18 a 29 lety podporuje socialismus, přičemž 34 % dokonce i komunismus.To ilustruje širší trend: tradiční dělení na pravici a levici ustupuje konfliktu mezi populisty a elitami. Tento konflikt se přenáší do digitálního prostoru, zejména na sociální sítě a platformy jako Substack. Politolog Dennis Snower upozorňuje, že se stále více jedná o boj kulturních narativů a identity, nikoli jen o hospodářskou politiku.V tomto prostředí se radikální nápady šíří rychle – a s nimi roste riziko pro instituce, které byly dosud považovány za garanty finanční stability.Instituce pod tlakemPodle Yarvina se Trumpova „revoluce“ dostává do fáze útlumu. „Každá vláda je nejsilnější na začátku. Teď už ztrácí energii,“ tvrdí. Jenže zatímco osobní ambice mohou kolísat, instituce jako Fed, ministerstvo financí nebo soudní systém jsou pod stálým tlakem, který podrývá jejich důvěryhodnost.Studie ekonomů jako Daron Acemoglu, Simon Johnson nebo James Robinson ukazují, že autoritářské zásahy do institucí vedou k dlouhodobě nižšímu ekonomickému růstu. Výzkum Roberta Stefana Foa a Rachel Kleinfeldové pak spojuje nástup pravicových populistů s mizivými výnosy akciových trhů – čím déle jsou u moci, tím horší dopady na ekonomiku.Závěr je znepokojivý: útoky na Fed nejsou izolovaným incidentem, ale součástí širšího trendu, který ohrožuje základy liberální ekonomické politiky. A to by měli brát vážně nejen centrální bankéři, ale především investoři.