Politická kontroverze kolem šéfa Intelu (INTC) srazila akcie o 5 %
Dlouhodobé strategické chyby připravily firmu o technologický náskok
Klíčem k budoucnosti je prokázat schopnost vyrábět špičkové čipy v USA
7. srpna prezident Donald Trump na síti Truth Social vyzval k okamžitému odstoupení generálního ředitele Lip-Bu Tana kvůli údajnému „velkému konfliktu“.
Impulsem byl dopis senátora Toma Cottona zaslaný předsedovi představenstva Intelu(INTC), v němž zazněla obvinění, že Tan ovládá desítky čínských společností a že firma za jeho působení porušila americké vývozní kontroly. Tan v interním dopise zaměstnancům tato tvrzení odmítl a zdůraznil, že vždy jednal v souladu s právními a etickými standardy. Intel k tomu dodal, že se těší na spolupráci s vládou.
Trh však zareagoval okamžitě: akcie společnosti klesly o 5 % v den, kdy většina trhu rostla. Pro akcionáře, kteří doufali v období stability, to byl další úder. Krize přichází v době, kdy se Intel snaží napravit dlouhodobé strategické chyby a znovu získat ztracený náskok.
Zdroj: Shutterstock
Dvacet let strategických chyb
Současné potíže mají kořeny už před dvěma dekádami. Intel tehdy investoval miliardy do akvizic v telekomunikacích a bezdrátových technologiích, které však selhaly. Podle Davida Yoffieho z Harvard Business School „100 % těchto akvizic skončilo neúspěchem“ a z utracených 12 miliard dolarů se nevrátila žádná hodnota.
Další klíčový omyl přišel v oblasti mobilních čipů. Intel původně dodával řešení britské firmy Arm pro telefony BlackBerry (BB), ale rozhodl se prosadit vlastní architekturu x86. Cílem bylo mít během roku konkurenceschopný produkt, ale výsledkem bylo desetiletí vývoje bez úspěchu. Jak připomíná Yoffie, firma tuto příležitost nezmeškala – „zkazila ji“.
K tomu se přidaly chronické výrobní problémy. Intel opakovaně nedodržoval termíny uvedení nových generací procesorů a v roce 2021 byly jeho čipy poprvé v historii o dvě generace pozadu za konkurencí, zejména vůči tchajwanské TSMC (TSM) a jihokorejskému Samsungu (005930.KS).
Ani personální změny nepřinesly okamžitý obrat. Po návratu Pata Gelsingera s ambiciózním plánem na návrat technologického prvenství přišlo letos v únoru jeho odvolání a nástup Lip-Bu Tana.
CHIPS Act a geopolitický význam Intelu
Navzdory problémům má Intel stále zásadní strategický význam. Je jedinou americkou firmou schopnou vyrábět špičkové čipy na domácí půdě – i když tuto výrobu posledních osm let reálně neprovozuje. Nejmodernější polovodiče se vyrábějí na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji, což je geopoliticky citlivé.
Právě proto Kongres v roce 2022 schválil CHIPS and Science Act, jehož cílem je obnovit domácí výrobu čipů. Intel byl hlavním příjemcem podpory – přislíbeno má kolem 8 miliard USD dotací a půjček, vyplácených podle dosažených milníků.
Jenže podle analytika Gaurava Gupty z Gartneru firma tuto příležitost nevyužila naplno. Výkonnost zůstala slabá a reputace utrpěla. Alvin Nguyen z Forresteru dodává, že ještě před rokem a půl byla nálada kolem Intelu optimističtější, dnes však převládá skepticismus.
Budoucnost a hledání cesty zpět
Otázka, zda Tan zůstane ve funkci, je zásadní. Podle Stacyho Rasgona z Bernstein Research není jisté, zda by jeho odchod pomohl, nebo uškodil – a najít ochotného nástupce by bylo obtížné. Získat Tana prý trvalo představenstvu dlouho už po odchodu Pata Gelsingera.
Někteří bývalí ředitelé navrhují radikální restrukturalizaci: novou správní radu, nového generálního ředitele a odštěpení výrobní divize do samostatné společnosti. Cílem by bylo posílit americkou dominanci v čipovém průmyslu.
Situaci komplikuje i fakt, že TSMC(TSM) staví v Arizoně dvě továrny s podporou CHIPS Act a plánuje další. Podle Rasgona lze argumentovat, že větší kapacita TSMC v USA snižuje závislost na Intelu. Nguyen však upozorňuje, že nejlepší technologie TSMC se do USA pravděpodobně nedostanou – a Intel tak zůstává jedinou americkou možností pro výrobu nejmodernějších čipů.
Problémem zůstává, že Intel zatím nedokázal, že tuto roli zvládne naplnit. Prezidentův zásah sice vrhl světlo na slabiny firmy, ale identifikovat problémy a skutečně je vyřešit jsou dvě různé věci. Pokud má Intel obnovit svou pozici, bude muset přesvědčit investory i vládu konkrétními výsledky – včasným uvedením nových produktů, splněním výrobních cílů a prokazatelným technologickým náskokem.
Zdroj: Shutterstock
7. srpna prezident Donald Trump na síti Truth Social vyzval k okamžitému odstoupení generálního ředitele Lip-Bu Tana kvůli údajnému „velkému konfliktu“.Impulsem byl dopis senátora Toma Cottona zaslaný předsedovi představenstva Intelu , v němž zazněla obvinění, že Tan ovládá desítky čínských společností a že firma za jeho působení porušila americké vývozní kontroly. Tan v interním dopise zaměstnancům tato tvrzení odmítl a zdůraznil, že vždy jednal v souladu s právními a etickými standardy. Intel k tomu dodal, že se těší na spolupráci s vládou.Trh však zareagoval okamžitě: akcie společnosti klesly o 5 % v den, kdy většina trhu rostla. Pro akcionáře, kteří doufali v období stability, to byl další úder. Krize přichází v době, kdy se Intel snaží napravit dlouhodobé strategické chyby a znovu získat ztracený náskok.Dvacet let strategických chybSoučasné potíže mají kořeny už před dvěma dekádami. Intel tehdy investoval miliardy do akvizic v telekomunikacích a bezdrátových technologiích, které však selhaly. Podle Davida Yoffieho z Harvard Business School „100 % těchto akvizic skončilo neúspěchem“ a z utracených 12 miliard dolarů se nevrátila žádná hodnota.Další klíčový omyl přišel v oblasti mobilních čipů. Intel původně dodával řešení britské firmy Arm pro telefony BlackBerry , ale rozhodl se prosadit vlastní architekturu x86. Cílem bylo mít během roku konkurenceschopný produkt, ale výsledkem bylo desetiletí vývoje bez úspěchu. Jak připomíná Yoffie, firma tuto příležitost nezmeškala – „zkazila ji“.K tomu se přidaly chronické výrobní problémy. Intel opakovaně nedodržoval termíny uvedení nových generací procesorů a v roce 2021 byly jeho čipy poprvé v historii o dvě generace pozadu za konkurencí, zejména vůči tchajwanské TSMC a jihokorejskému Samsungu .Ani personální změny nepřinesly okamžitý obrat. Po návratu Pata Gelsingera s ambiciózním plánem na návrat technologického prvenství přišlo letos v únoru jeho odvolání a nástup Lip-Bu Tana.CHIPS Act a geopolitický význam InteluNavzdory problémům má Intel stále zásadní strategický význam. Je jedinou americkou firmou schopnou vyrábět špičkové čipy na domácí půdě – i když tuto výrobu posledních osm let reálně neprovozuje. Nejmodernější polovodiče se vyrábějí na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji, což je geopoliticky citlivé.Právě proto Kongres v roce 2022 schválil CHIPS and Science Act, jehož cílem je obnovit domácí výrobu čipů. Intel byl hlavním příjemcem podpory – přislíbeno má kolem 8 miliard USD dotací a půjček, vyplácených podle dosažených milníků.Jenže podle analytika Gaurava Gupty z Gartneru firma tuto příležitost nevyužila naplno. Výkonnost zůstala slabá a reputace utrpěla. Alvin Nguyen z Forresteru dodává, že ještě před rokem a půl byla nálada kolem Intelu optimističtější, dnes však převládá skepticismus. Budoucnost a hledání cesty zpětOtázka, zda Tan zůstane ve funkci, je zásadní. Podle Stacyho Rasgona z Bernstein Research není jisté, zda by jeho odchod pomohl, nebo uškodil – a najít ochotného nástupce by bylo obtížné. Získat Tana prý trvalo představenstvu dlouho už po odchodu Pata Gelsingera.Někteří bývalí ředitelé navrhují radikální restrukturalizaci: novou správní radu, nového generálního ředitele a odštěpení výrobní divize do samostatné společnosti. Cílem by bylo posílit americkou dominanci v čipovém průmyslu.Situaci komplikuje i fakt, že TSMC staví v Arizoně dvě továrny s podporou CHIPS Act a plánuje další. Podle Rasgona lze argumentovat, že větší kapacita TSMC v USA snižuje závislost na Intelu. Nguyen však upozorňuje, že nejlepší technologie TSMC se do USA pravděpodobně nedostanou – a Intel tak zůstává jedinou americkou možností pro výrobu nejmodernějších čipů.Problémem zůstává, že Intel zatím nedokázal, že tuto roli zvládne naplnit. Prezidentův zásah sice vrhl světlo na slabiny firmy, ale identifikovat problémy a skutečně je vyřešit jsou dvě různé věci. Pokud má Intel obnovit svou pozici, bude muset přesvědčit investory i vládu konkrétními výsledky – včasným uvedením nových produktů, splněním výrobních cílů a prokazatelným technologickým náskokem.