Německo zdvojnásobuje počet žen ve vedení 40 největších veřejně obchodovaných společností – na dvě.
Společnost Fresenius Medical Care SE si podle úterního prohlášení vybrala 51letou Carlu Kriwetovou, která v lednu 2023 nahradí Rice Powellovou na pozici generální ředitelky. Do dialyzačního gigantu přichází z firmy BSH Hausgeraete GmbH, výrobce domácích spotřebičů, kde rovněž zastávala funkci generální ředitelky.
Díky jmenování Kriwetové nebude její kolegyně ve společnosti Merck KGaA, 61letá Belen Garijo Lopezová, která prolomila tradici, když se v květnu 2021 stala generální ředitelkou společnosti Merck KGaA, tak osamocená. Přesto ona i Garijo v korporátním Německu stále vyčnívají.
Ačkoli je v zemi podle údajů OECD vyšší podíl žen na trhu práce, než je průměr průmyslových zemí, dostat tyto ženy na kariérní dráhu, která vede až do správní rady, zůstává do značné míry nedosažitelné. Důvody jsou různé. Značný počet žen pracuje na částečný úvazek – v roce 2019 jich bylo 36,3 %, zatímco průměr OECD činí 25,4 %. Pozorovatelé také uvádějí daňový režim, který odrazuje od dvoukariérových rodin, nedostatek cenově dostupných zařízení denní péče a ekonomiku závislou na výrobě a profesích, v nichž dominují muži, jako je inženýrství.
Německo, přestože má od roku 2016 zavedeny závazné kvóty pro ženy v dozorčích radách, se v evropském indexu genderové diverzity žen v dozorčích radách pro rok 2021 umístilo podprůměrně, a to na 12. místě z 19, za Velkou Británií, Nizozemskem, celou Skandinávií a Španělskem. Změny zákona z loňského roku kladou na společnosti, které zaostávají ve vedení žen, větší odpovědnost za vysvětlení svých rozhodnutí. V současné podobě Švédsko ve svém indexu blue chip 30 společností OMX počítá se třemi generálními ředitelkami, zatímco britský srovnávací index FTSE100 jich čítá osm.
