Česká koruna dál oslabuje – Pražská burza vzrostla o 0,67 procenta

Koruna dál oslabuje, dnes ztratila k euru i dolaru zhruba desetník

Koruna dál oslabuje vůči euru a obchodovala se za 23,82 Kč/EUR, v porovnání s pondělním podvečerem ztratila 11 haléřů, je tak nejslabší za poslední víc než měsíc. Vůči americké měně si dnes česká měna také pohoršila, oslabila o 12 haléřů na 22,21 Kč/USD.

Na korunu podle analytika Jaroslava Tupého z Purple Trading doléhá negativní sentiment na finančních trzích a problémy okolo amerického bankovního sektoru. Také podle Jana Vejmělka z Komerční banky zůstávají globální finanční trhy poznamenány problémy v americkém bankovním sektoru a snahou americké administrativy i centrální banky zabránit jakékoliv eskalaci a rozšíření problémů na další banky či sektory. „Na trzích bylo patrné zklidnění, nicméně volatilita zůstává zvýšená,“ podotkl. Zklidnění podle něj přišlo i na středoevropské měny, a to včetně české koruny.

„Ta měla ještě během prvních hodin dnešní seance tendenci oslabovat v souvislosti s vysokou averzí k riziku na trhu. Krátce se kurz dostal až téměř k 23,85 Kč/EUR. Takto slabá byla koruna naposledy před více než měsícem. Odpoledne již ale byla o téměř deset haléřů silnější,“ uvedl. Krátce před 17:00 se ale podle dat Patria Online opět vrátila nad 23,80 Kč/EUR.

Koruna oslabuje vůči euru od začátku března, kdy vylepšila svá více než čtrnáctiletá maxima a dostala se na 23,38 Kč/EUR. Silnější byla naposledy v červenci 2008, tehdy byl kurz těsně pod 23 Kč/EUR.

Po třech předešlých poklesech dnes pražská burza vzrostla o 0,67 procenta

Po třech předešlých poklesech dnes pražská burza vzrostla. Index PX stoupl o 0,67 procenta na 1355,20 bodu. Při zlepšené náladě na zahraničních akciových trzích přidaly víc než dvě procenta akcie Erste Bank, vzhůru burzu táhly také cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy a vyjádření analytiků. Česká koruna oslabila k euru i dolaru zhruba o desetník.

„Prudký pokles akciových trhů, který způsobil pád tří zámořských bank, je zapomenut. Investoři tím signalizují, že tento problém považují za vyřešený, kroky regulátorů k stabilizaci situace za dostatečné, a tudíž nečekají další eskalaci,“ uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Západoevropské burzy dnes korigovaly část pondělních výrazných ztrát a zlepšená nálada pomohla k ziskům i pražské burze, doplnil makléř Fio banky Josef Dudek.

Akcie Erste Bank, které klesly v pondělí nejvýrazněji, dnes naopak nejvíce rostly, upozornil Trampota. Zdražily o 2,12 procenta na 789,20 koruny. Vzhůru šly také cenné papíry Komerční banky o 0,71 procenta na 708 korun, akcie Monety Money Bank naproti tomu ztratily 0,12 procenta na 83,30 Kč. Klesly také cenné papíry pojišťovny VIG o 0,84 procenta na 590 korun.

K růstu se vrátily akcie energetické společnosti ČEZ, se kterými se dnes obchodovalo nejvíce. „ČEZ v očekávání silných výsledků, které budou oznámeny příští úterý, dnes skončil na 1011 Kč, což odpovídá růstu o 1,10 procenta,“ podotkl Trampota. Cenné papíry výrobce nápojů Kofola si polepšily o 0,82 procenta na 245 Kč. O 0,57 procenta na 17.360 korun sestoupily akcie tabákové společnosti Philip Morris.

Více dlouhodobých smluv trh s energiemi stabilizuje, ale zvýší ceny

Vyšší podíl dlouhodobých smluv s pevnými cenami energií, které chce při reformě trhu s elektřinou prosadit Evropská komise, sice přispěje k větší stabilitě trhu, v konečném důsledku však zřejmě zvýší průměrné ceny energií. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. V navrhovaném systému vidí také snahu o zajištění dlouhodobého financování nových zdrojů elektřiny.

Evropská komise dnes představila návrh úpravy energetického trhu, jehož prostřednictvím chce předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Dodavatelé elektrické energie budou podle návrhu mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě.

Snaha komise zabránit dalším extrémním situacím je podle analytika XTB Jiřího Tylečka pochopitelná, přichází však podle něj pozdě. „Nevidím výrazné důvody pro zásahy do trhu s elektřinou. Fungoval dobře dlouhé roky a i když se prostředí změnilo, tak regulace nemusí být správnou odpovědí,“ uvedl.

Navrhované opatření podle něj nejspíš zabrání výrazným výkyvům cen. Na druhou stranu ale upozornil, že dlouhodobé kontrakty jsou za normální situace na trhu dražší, a spotřebitelé se tak mohou v konečném důsledku dočkat vyšších cen energií. „Dle návrhu budou mít větší výběr, ovšem důsledkem regulace může být požadovaný produkt dražší, než by byl bez povinnosti většího podílu dlouhodobých smluv,“ řekl. Trh s energiemi bude podle Tylečka méně pružný a nová regulace může přinést dodatečné náklady.

Vyšší ceny než průměr z tržních cen očekává při dlouhodobém nastavení i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Spotřebitelé a průmysl dostanou vyšší míru jistoty, ale pro ty subjekty, které se by se jinak uměly správně a včas rozhodnout pro dohodu o fixní ceně, vyjde koncová cena nakonec vyšší. Pro slepé spotřebitele další pomůcka od státu či regulace a snížení ostražitosti a další omezení trhu a tržních principů,“ uvedl. Podle Dohnala je navržený systém určitým vyhověním populistům, kteří žádají opuštění lipské burzy. Ta totiž podle něj změnami ztratí potřebnou likviditu. Zároveň upozornil, že vyšší cena elektřiny může v budoucnu vést k vyšší poptávce po topení plynem, což pak bude předmětem další snahy o regulaci.

Systém dlouhodobých cen Dohnal vidí také jako snahu o usnadnění financování a budování nových zdrojů elektřiny, a to jak z obnovitelných zdrojů, tak z jádra. Upozornil, že se tím ovšem mohou prosadit i zdroje energií, které by byly za normálních okolností neefektivní. „Takto získáme vyšší celkovou dodávku elektrické energie, ale za cenu vyšších cen,“ řekl Dohnal. Podle něj by v případě realizace mělo jít jen o dočasné řešení na dobu návratnosti investic do nových zdrojů energie. „Protože pokud za několik let se Evropa stane místem pro levný plyn ze zemí pro EU nikoliv nebezpečným, pak by bylo škoda si tuto výhodu nechat ujít,“ dodal.

Ceny elektřiny v loňském roce na evropském trhu rekordně zdražovaly. V létě cena za megawatthodinu elektřiny atakovala až 1000 eur (24.700 Kč). V současnosti stojí megawatthodina elektřiny 150 eur (3705 Kč).