Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně naopak klesla o 0,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu se výsledky ekonomiky zlepšily. Původně ČSÚ uváděl, že meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) činil ve třetím čtvrtletí 1,6 procenta a meziroční pokles 0,4 procenta.
Meziroční růst HDP podpořila podle statistiků hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. „Na straně poptávky byla ve třetím čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„Ačkoli tak zpřesněný odhad na první pohled vypadá lépe než první údaj zveřejněný ČSÚ před měsícem, zveřejněná struktura růstu je spíše negativním překvapením a ukazuje citelný propad spotřeby domácností, která byl nad očekávání i poslední prognózy ČNB,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Česká ekonomika podle něj bude čelit recesi, která potrvá dvě až tři čtvrtletí.
Hlavní ekonom UniCreditBank Pavel Sobíšek očekává prudký propad hospodářství na přelomu roku. „Klíčová bude doba trvání zmíněného propadu. Pokud se od února či března obnoví v tuzemsku i zahraničí poptávka, ocitneme se v módu krátké technické recese, jakou momentálně předpovídá většina analytiků. Kdyby se ale oživení poptávky odkládalo, vyvolalo by sekundární dopady včetně propouštění a odkládání investic, což by mohlo vést k hlubší recesi, než s jakou počítáme,“ upozornil.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta a meziročně o 5,9 procenta, a to v nákupu trvanlivých i netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí také klesly, ale mírněji – mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,4 procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Posílil meziročně například průmysl o 3,2 procenta nebo informační a komunikační činnosti o 4,6 procenta. Naopak stavebnictví oslabilo o 0,7 procenta, obchod, pohostinství a doprava si pohoršily o 1,3 procenta a zemědělství, lesnictví a rybolov o 2,4 procenta.
Objem mzdových nákladů ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 procenta. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,8 procenta, ale v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,1 procenta. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o dvě procenta.
Navzdory mírnému zlepšení výkonu ekonomiky oproti předběžnému odhadu představují údaje za třetí čtvrtletí stále výrazné zpomalení růstu HDP. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla ekonomika meziročně podle revidovaných údajů o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika ve třetím čtvrtletí po pěti růstech v řadě klesla. V letošním druhém čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí o 0,6 procenta.
