Guvernér ČNB získal prověrku na nejvyšší stupeň – Produktivita práce v ČR

Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila dnes ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.

Michl si požádal o prověrku na nejvyšší stupeň utajení loni v květnu poté, co tehdejší prezident Miloš Zeman rozhodl o jeho jmenování guvernérem ČNB. NBÚ informoval Michla o udělení prověrky v pátek, uvedla Krmelová. „Guvernér ČNB, stejně jako jiná prověřovaná osoba, není oprávněn vyjadřovat se k detailům řízení,“ dodala.

Michl v reakci na udělení prověrky uvedl, že je důležité se nadále soustředit na plnění hlavních cílů ČNB. „Inflace konečně začala klesat. Tento pokles bude pokračovat i v následujících měsících. Potřebujeme teď tři věci. Za prvé silnou a pevnou korunu, neboť ta nám zlevňuje dovoz. Za druhé potřebujeme po delší dobu vysoké úrokové sazby, protože to nám zase brzdí úvěrování. A za třetí, je nutné snižovat deficit státního rozpočtu, protože pak se bude točit méně peněz v ekonomice a bude to brzdit inflaci,“ uvedl v tiskové zprávě.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že o udělení prověrky Michlovi nikdy nepochybovala. „Mrzí mne, že místo seriózní debaty o měnové politice spřádali někteří novináři kolem ČNB nesmyslné spekulace. Děkuji všem, kteří zachovali nezaujatý pohled a nepodlehli atmosféře honu na čarodějnice,“ napsala na twitteru.

Michl měl dosud prověrku na druhý nejvyšší stupeň Tajné a Potvrzení pro přístup k utajovaným informacím NATO na stupeň utajení NATO SECRET. Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová dříve uvedli, že chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky by mohl Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. Nemohl by totiž získávat všechny utajené informace nutné k jednání vlády či Bezpečnostní rady státu (BRS).

Krmelová ale v minulosti upozornila, že ČNB není v BRS zastoupena od změny statusu rady v prosinci 2017. Uvedla také, že centrální banka není oprávněna přijímat materiály ve stupni utajení Přísně tajné, ani takové materiály sama nevytváří. Utajované materiály v působnosti ČNB jsou klasifikovány ve stupních Vyhrazené, Důvěrné a Tajné.

Prezident Petr Pavel minulý týden v rozhovoru s deníkem E15 připustil, že by se mohl zabývat odvoláním Michla, pokud by prověrku na nejvyšší stupeň utajení nezískal. Upozornil však, že taková situace u guvernéra v té době nenastala.

Michl je guvernérem ČNB od loňského 1. července, v bankovní radě zasedá od prosince 2018. Před nástupem do centrální banky pracoval mimo jiné jako novinář a investiční stratég Raiffeisenbanky. V letech 2014 až 2018 byl externím ekonomickým poradcem ministerstva financí a později premiéra Andreje Babiše (ANO) se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu.

V roce 2016 založil Michl společnost Fund Management, která se následně stala spoluzakladatelem akciové společnosti Robot Asset Management SICAV vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Kvůli funkci v bankovní radě ČNB podíl vložil do svěřenského fondu a podle svých slov už na svou bývalou firmu nemá vliv.

Produktivita práce v Česku za 30 let podle komory vzrostla o 84,6 procenta

Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla Hospodářská komora ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Produktivita práce vyjadřuje hrubý domácí produkt přepočtený na odpracovanou hodinu. V uplynulých 30 letech většinou meziročně rostla, nejvíc v roce 2001, kdy se zvýšila o 7,7 procenta. Pokles produktivity práce zaznamenalo Česko jen čtyřikrát, nejhlubší byl o 2,3 procenta za finanční krize v roce 2009.

Ze zemí Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) mělo Česko na počátku 90. let minulého století v produktivitě práce nejlepší výchozí pozici. V roce 2010 ho ale předstihlo Slovensko. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí V4 nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V současnosti podle něj rychle roste produktivita práce v Polsku, které v roce 2016 předstihlo Maďarsko a blíží se Česku.

Česká produktivita práce se přibližuje západním zemím, zatím ale nedosáhla průměru Evropské unie. Podle Hospodářské komory je to také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nedosahují průměrných mezd v Německu nebo v Rakousku. Pro zlepšení vývoje produktivity práce, a následně i zlepšení výkonnosti ekonomiky jako celku, je podle komory klíčový přechod k ekonomickým činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ uvedl Dlouhý. Upozornil také, že k nižší produktivitě práce přispívá i neproduktivní agenda, kterou musí firmy věnovat administrativní zátěži.