Koruna oslabila – Pražská burza klesla – Spotřeba elektřiny klesla  

Koruna oslabila k dolaru i jednotné evropské měně

Koruna na začátku nového týdne oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Na euro ztratila proti pátečnímu podvečeru devět haléřů a prodávala se za 23,85 Kč/EUR. Vůči dolaru oslabila česká měna o 33 haléřů na 22,22 Kč/USD.

Koruna se na začátku nového týdne dostala spolu s polským zlotým a maďarským forintem pod prodejní tlak, který podle Jana Vejmělka z Komerční banky souvisel s oslabením eura vůči dolaru. „Kurz koruny vůči euru se z ranních kotací u 23,76 CZK/EUR postupně vyšplhal až o téměř deset haléřů výše,“ popsal vývoj Vejmělek.

Po třech předchozích růstech dnes pražská burza klesla o 0,09 procenta

Pražská burza začala nový týden mírným poklesem. Index PX po třech předchozích růstech dnes ztratil 0,09 procenta na 1353,88 bodu. Proti růstu akcií energetické firmy ČEZ a Monety Money Bank působil pokles Komerční banky a Erste Bank. Vyplývá to z internetových stránek burzy.

„Pražská burza v úvodu nového týdne hledala směr dalšího vývoje, když index PX se střídavě pohyboval v kladném a záporném teritoriu, aby nakonec uzavřel s mírnou ztrátou,“ popsal obchodování makléř Fio banky Josef Dudek.

Nejvýraznější ztráty dnes postihly cenné papíry zbrojovky Colt CZ, které odevzdaly 1,71 procenta na 575 korun. Dolů šly také dvě ze tří bankovních emisí, a to Komerční banka o 1,14 procenta na 735 korun a Erste Bank o 0,22 procenta na 831 Kč.

U Komerční banky investoři vybírají zisky před blížícím se středečním zveřejněním čtvrtletních výsledků, upozornil makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Akcie pojišťovny VIG zlevnily o 0,83 procenta na 594 korun.

„Naopak většímu poklesu indexu PX zabránil ČEZ, který uzavřel se ziskem 1,69 procenta na denním maximu 933 Kč,“ podotkl Dudek. S nárůstem o 0,12 procenta na úrovni 82,80 koruny uzavřely cenné papíry Monety.

Olomoucký kraj měl loni čtvrtou nejnižší podnikatelskou aktivitu v ČR

Olomoucký kraj loni ve srovnání s ostatními regiony vykázal čtvrtou nejnižší intenzitu podnikatelské aktivity. Na 1000 obyvatel kraje připadlo 237 ekonomických subjektů, zatímco republiková hodnota obnášela 285 právnických či fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvyšší byl tento ukazatel v Praze, kde činil 523 ekonomických subjektů. ČTK dnes informaci získala z organizační statistiky, kterou zveřejnila olomoucká pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce podnikaví jsou v Olomouckém kraji obyvatelé Jesenicka a nejméně podnikatelských aktivit naopak vykazují lidé na Přerovsku. Zatímco na Jesenicku loni připadalo na 1000 obyvatel 298 ekonomických subjektů, na Přerovsku jich bylo evidováno 211. Nejvíce firem a podnikatelů bylo loni na Olomoucku (60.430), za kterým následovalo Přerovsko (26.590), Šumpersko (25.428) a Prostějovsko (24.151). Nejnižší počet ekonomických subjektů byl evidován na Jesenicku (10.896).

Počet ekonomických subjektů v Olomouckém kraji se loni meziročně zvýšil o 0,2 procenta na 147.495 firem a podnikatelů. V celé ČR podnikalo na konci roku 2022 o 0,7 procenta více ekonomických subjektů než v roce předešlém, celkem jich bylo 2,997 milionu. V registru ekonomických subjektů bylo na konci loňského roku v Olomouckém kraji evidováno 114.648 osob, což bylo 77,7 procenta z celkového počtu.

„Mezi fyzickými osobami jednoznačně převažovali soukromí podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona. Na celkovém počtu ekonomických subjektů evidovaných v kraji se živnostníci podíleli 72,3 procenta,“ uvedla Kateřina Káňová z olomoucké pobočky ČSÚ. V meziokresním srovnání měly loni nejvyšší podíl živnostníků na celkovém počtu subjektů okresy Jeseník (76,6 procenta) a Šumperk (74,5 procenta). Nejnižší podíl byl zaznamenán v okrese Olomouc, a to 70,3 procenta.

Počet právnických osob loni v Olomouckém kraji meziročně vzrostl o 2,2 procenta na 32.847 subjektů. Mezi právnickými osobami dominovaly s podílem 57,2 procenta obchodní společnosti. Většina obchodních společností v kraji měla v roce 2022 právní formu společnost s ručením omezeným, což se týkalo 17.727 firem.

Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla téměř o čtyři procenta

Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla téměř o čtyři procenta na 73,66 terawatthodiny (TWh). Pokles meziroční spotřeby byl patrný v každém kalendářním měsíci roku 2022. Vyplývá to z aktuálních statistik Energetického a regulačního úřadu (ERÚ). Výrazněji loni klesla, konkrétně o 19 procent, spotřeba plynu. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.

Největší spotřeba elektřiny byla loni v lednu a v prosinci. Nejvýraznější meziroční pokles nastal v květnu, kdy se hrubá spotřeba snížila o více než devět procent proti roku 2021. Nejnižší meziroční rozdíl naopak energetici zaznamenali v lednu, kdy spotřeba klesla asi o půl procenta.

Pokles spotřeby elektřiny není podle analytika XTB Štěpána Hájka překvapením. Poukázal například na dohodu členských zemí EU na dobrovolném snižování spotřeby. Kvůli vysoké inflaci a drahým energiím jsou ovšem nuceny šetřit i domácnosti a firmy, uvedl.