Koruna po dvou měsících oslabila pod 24 Kč/EUR – Pražská burza klesla o víc než 3%

Koruna po dvou měsících oslabila pod 24 Kč/EUR, ztrácela také k dolaru

Česká měna po dvou měsících oslabila pod 24 Kč/EUR, během dneška spadla o dvacetník na 24,02 Kč/EUR. Vůči dolaru si dnes koruna pohoršila o téměř 60 haléřů na 22,80 Kč/USD. Trhy podle analytiků reagují na obavy z přelévání problémů v bankovním sektoru z USA do Evropy.

K euru se česká měna během dnešního obchodování dostala až ke 24,07 Kč/EUR. Nervozitu na trhu vyvolaly podle analytiků obavy o evropský bankovní sektor způsobené propadem akcií švýcarské banky Credit Suisse. „Bez reakce trhu se obešlo ranní zveřejnění cen průmyslových výrobců za únor. Ty překvapily výrazně nižší dynamikou,“ podotkl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Pražská burza klesla o víc než tři procenta, ovlivnily ji problémy Credit Suisse

Pražská burza po úterním růstu dnes klesla o 3,18 procenta na 1312,14 bodu. Zavřela nejníže od 25. ledna. Ovlivnily ji obavy o finanční stabilitu švýcarské banky Credit Suisse. Ztrácela většina titulů, nejvíce finanční sektor. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů přesáhl 1,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Důvodem obav o stabilitu Credit Suisse je vyjádření největšího investora, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii. Dopoledne bylo obchodování s akciemi Credit Suisse podle médií několikrát pozastaveno. Odpoledne akcie banky ztrácely asi 30 procent.

Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty to byla dnes zásadní informace. „Proč to ale zástupce Saudi National Bank pronesl není úplně jasné. Každopádně to uvrhlo trhy do nejistoty. A tu nemá nikdo rád, investoři zvláště ne,“ uvedl. „Panevropský bankovní index Stoxx 600 Bank dnes odepsal šest procent,“ podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.

V Praze nejvíce ztrácely akcie Erste Bank, odepsaly 6,21 procenta na 740,20 Kč. „V posledních dnech předvádí opravdu vysokou volatilitu. Pohyby ve výši kolem pěti procent na jednu nebo druhou stranu nejsou výjimku,“ upozornil Trampota. Komerční banka si pohoršila o 4,8 procenta na 674 korun a Moneta Money Bank klesla o 2,76 procenta na 81 korun.

O 0,59 procenta klesly také cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Zůstávají ale nad psychologickou tisícikorunovou hranicí, zavřely na 1005 korunách. Jediným titulem, který dnes posílil, byla zbrojovka Colt. Polepšila si o 0,17 procenta na 586 korun. „Od začátku roku je silnější o 6,16 procenta,“ dodal Trampota.

Daň z nemovitosti v ČR je v mezinárodním srovnání nízká

Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu.

„Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Marek zároveň kritizoval, že jedno z prvních oznámených konsolidačních opatření je na příjmové straně rozpočtu. „V rámci fiskální konsolidace se dalo očekávat, že přijdou na řadu i daně. Nicméně zaráží mě, že se nezačíná hledáním úspor na straně výdajů. Očekával bych, že se k daním vláda začne obracet, až po vyčerpání prostoru k úsporám ve výdajích,“ uvedl.

Hradil je kritický ke Stanjurovu návrhu, aby dodatečný příjem z daně z nemovitosti připadl státu. Zaráží ho i ministrova argumentace. „Za logičtější bych považoval, kdyby vyšší výnos této daně směřoval obcím, jelikož právě ty nesou náklady dodatečné výstavby ve svých katastrálních územích. Argumentace pana ministra o tom, že pokud má vláda nést politické náklady tohoto zvýšení – tedy pokles popularity – pak by měla inkasovat i výnosy, je poněkud zvláštní. Vytváří totiž dojem, že veřejný sektor nemá společný cíl, tedy poskytování rozumných veřejných služeb, ale spíše parciální zájem na vlastním znovuzvolení,“ uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vnímá jako zbytečnou komplikaci, že by se měly obce nově dělit se státem o výnos daně z nemovitosti. „Asi lepší variantou by bylo změnit rozpočtovým určením poměr, kterým si mezi sebe dělí výnosy stát a obce u jiné daně tak, aby stát dostal o šest miliard navíc. Zároveň by mohl obce motivovat, ať dorovnají snížení svých příjmů zvýšením daně z nemovitostí,“ řekl.