Pražská burza nepatrně posílila – Česko a vztah k EU

Pražská burza nepatrně posílila, rostly KB či Moneta, naopak ČEZ dál ztratil

Pražská burza dál nepatrně posílila, dnes index PX zpevnil o 0,05 procenta na 1320 bodů. Se ziskem zakončily obchodování Komerční banka, Moneta Money Bank, pojišťovna VIG či tabáková firma Philip Morris. Naopak dál se nedařilo energetické společnosti ČEZ, dnes její akcie odepsaly necelé procento. Ztratila i Erste Bank, zbrojovka Colt CZ nebo Photon Energy. Vyplývá to z informací na webu pražské burzy.

Výsledek dnešního obchodování je v kontrastu s většinou ostatních evropských parketů, které klesaly, podotkl Bohumil Trampota z Komerční banky. „Negativní vliv mohl mít na akciové trhy neúspěch vyjednávání o navýšení dluhového stropu v USA. Nepomohly ani lepší indexy PMI, které naznačují inflační tlaky,“ uvedl.

Největší nárůst v Praze dnes zaznamenaly akcie Philip Morris, když zdražily o 2,03 procenta na 17.060 korun. Komerční banka si připsala 0,69 procenta na 661 korun a Moneta Money Bank 0,25 procenta na 78,70 koruny. Cenné papíry pojišťovny VIG si polepšily o 0,64 procenta na 625 korun.

„Naopak ČEZ poosmé v řadě nedokázal posílit a ubral dalších 0,88 procenta na 1011 Kč při nejvyšším denním objemu 360 milionů Kč,“ uvedl Josef Dudek z Fio banky. Cenné papíry Erste Bank přišly o 0,6 procenta na 744 korun. Z menších emisí pak Photon Energy odepsala 2,31 procenta a Colt CZ 0,34 procenta.

Česká měna se dnes kolem 17:00 obchodovala za 23,70 Kč/EUR a 21,98 Kč/USD. Od pondělí oslabila vůči dolaru o tři haléře, kurz k euru se nezměnil. Vyplývá to z dat serveru Patria Online.

Kurz české měny:

Češi by v referendu hlasovali pro setrvání v Evropské unii

Češi jsou pro setrvání v Evropské unii (EU). Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. Pro přijetí eura v Česku je nyní necelá pětina lidí. Stejně jako referendum o vystoupení z EU, tak ani přijetí eura teď není v Česku na pořadu dne.

Češi jsou podle průzkumu celkově v postoji vůči EU spíše optimističtí, takový názor vyjádřilo 56 procent dotazovaných. „Z analýzy vyplývá, že lidé, kteří mají optimistický či silně optimistický přístup k Evropské unii, vnímají vývoj v české společnosti po roce 1989 více pozitivně, než negativně,“ podotkl výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum Vít Havelka.

Průzkum se vedle postojů Čechů k EU zabýval také migrací Ukrajinců a otázkami zelené transformace. V otázkách migrace většina Čechů stále stojí za přijímáním ukrajinských uprchlíků. Ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák ale míní, že přestože podpora přijímání ukrajinských uprchlíků je v čase stabilní, ve skutečnosti je dosti křehká. „Více než polovina veřejnosti se obává negativních dopadů migrace z Ukrajiny na kvalitu veřejných služeb a na ekonomiku jako celek,“ uvedl.

V Česku je podle údajů ministerstva vnitra asi 325.000 uprchlíků z Ukrajiny. Více než dvě pětiny Čechů (44 procent) jsou ochotny pomáhat i za cenu mírného poklesu vlastní životní úrovně. Oproti tomu si však 67 procent Čechů myslí, že stát dělá pro ukrajinské migranty víc než pro své obyvatele. „Z dlouhodobého hlediska Češi nevnímají ukrajinské uprchlíky jako přínosné. Pouze 28 procent si myslí, že uprchlíci z Ukrajiny budou do budoucna pro Česko přínosem,“ uvedl Havelka.

V otázkách zelené transformace si 77 procent Čechů myslí, že klimatická změna představuje seriózní problém. Dopady klimatické změny na jejich každodenní život ale většinově nevnímají. „Pouze 37 procent respondentů uvedlo, že vliv na jejich život už vnímá. Nejzávažnější jsou podle Čechů důsledky jako znečištěné ovzduší, moře a oceány. Hned za tím následují odlesňování a extrémní sucha,“ uvedli spoluautoři průzkumu.