Pražská burza posílila – Koruna po datech oslabila – Inflace v ČR 15,8 procenta

Pražská burza vylepšila nejsilnější závěr od konce loňského června

Pražská burza se vrátila k růstu a vylepšila nejsilnější závěr od konce loňského června, na který vystoupala už v pondělí. Index PX se dnes zvýšil o 0,13 procenta na 1271,30 bodu. O víc než 2,5 procenta si polepšily akcie pojišťovny VIG, přes dvě procenta přidaly cenné papíry zbrojovky Colt CZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru, vůči dolaru zakončila téměř beze změny.

Před úterním poklesem index PX rostl šest obchodních dní po sobě. „Na rozdíl od ostatních evropských burz, které dnes slušně posilují, pražská svým výkonem neoslnila. Burzu stahovaly dolů ´těžké´ váhy ČEZ s Komerční bankou, které stlačily misky burzovních vah téměř k nule,“ podotkl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Dnes nejvíce obchodované akcie ČEZ dnes neudržely úroveň 800 korun. Klesly o 0,81 procenta na 795,50 koruny. Cenné papíry Komerční banky ztrácely poprvé v tomto roce, když odevzdaly 1,31 procenta na 715,50 Kč. Další dvě bankovní emise naopak zpevnily. Erste Bank posílila o 0,26 procenta na 774 korun a Moneta Money Bank o půl procenta na 81,10 Kč.

Akcie VIG šly vzhůru o 2,58 procenta a zakončily na 557 korunách. Předcházelo tomu nákupní doporučení pro VIG od banky HSBC s cílovou cenou akcií v přepočtu 684 korun, upozornil makléř Fio banky Josef Dudek.

Cenné papíry Colt CZ vzrostly o 2,28 procenta na 584 korun. Jde pravděpodobně o reakci na informace o možné dodávce munice pro českou armádu, podotkl Trampota.

Údaje o loňské inflaci dnes mírně oslabily korunu vůči euru

Česká měna dnes mírně ztrácela vůči euru a stagnovala k dolaru. Ve vztahu k jednotné evropské měně od úterního podvečera oslabila o pětník na 24 Kč/EUR. I tak ale zůstává poblíž svých dvanáctiletých maxim. K dolaru si koruna o haléř polepšila na 22,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online kolem dnešních 17:00.

Na kurzu koruny vůči euru se projevily dnes publikované údaje o vývoji spotřebitelských cen za loňský rok. „Zveřejnění tuzemské inflace se odrazilo na obchodování s českou korunou, která dnes proti euru oslabila nakonec pouze o 0,1 procenta, čímž vymazala menší zisky připsané od začátku týdne,“ uvedl ekonom Kevin Tran Nguyen z Komerční banky.

Spotřebitelské ceny v Česku loni v prosinci meziročně vzrostly o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. Za celý loňský rok byla podle Českého statistického úřadu průměrná míra inflace 15,1 procenta, nejvyšší od roku 1993.

Inflace v ČR v prosinci zpomalila na 15,8 procenta, hlavně díky pohonným hmotám

Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci meziročně vzrostly o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. Meziměsíčně ceny stagnovaly, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za zpomalením inflace zejména zlevnění pohonných hmot. Česká národní banka (ČNB) ale upozornila, že bez započítání takzvaného úsporného tarifu na energie by byla inflace o 3,5 procentního bodu vyšší. Za celý loňský rok byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta, byla to nejvyšší hodnota od roku 1993.

Proti loňskému prosinci zdražovaly zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent více, za drůbeží maso zhruba o 43 procent více. Polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a za cukr se platil bezmála dvojnásobek než o rok dříve. Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta.

„Na nízké hodnotě inflace se dominantním způsobem podepsalo markantní zlevnění pohonných hmot. Rozsah jejich cenového poklesu snese za posledních několik let srovnání pouze s loňským srpnem a dubnem 2020,“ upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loni v srpnu podle něj pohonné hmoty zlevnily o 9,8 procenta, v dubnu 2020 o 10,5 procenta.

Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB ve své podzimní prognóze. „Zápornou odchylku od prognózy i v prosinci dominantně způsobil, podobně jako v předchozích dvou měsících, vývoj regulovaných cen. V něm se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Analytici očekávají v lednu zvýšení inflace, protože mnozí obchodníci mění ceníky zboží a služeb, kromě toho se čeká zdražení energií na cenové stropy. V dalších měsících by měla inflace zpomalovat, zůstane ale na vysoké úrovni. „Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Podle Krále se ve druhé polovině letošního roku projeví zchlazení domácí i zahraniční poptávky i tuzemského trhu práce. Naplno by se také měla projevit zpřísněná měnová politika. V první polovině roku 2024 by se inflace měla dostat ke dvěma procentům, uvedl.

Inflace v prosinci zpomalila nejen v Česku, ale i jinde ve světě. Z evropských zemí patřila v Česku k těm vyšším, vyplývá z analýzy společnosti Portu. Vyšší inflaci než Česko vykázaly baltské země, Polsko a Maďarsko. Nižší hodnoty jsou naopak v Německu, v Rakousku nebo na Slovensku.