Průměrná cena bytů v Praze se ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vrátila na hodnoty 2021
Průměrná cena starších bytů v Praze se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vrátila na hodnoty z konce roku 2021. Ve srovnání s jarním nárůstem cen ztratil průměrný byt o velikosti 65 metrů čtverečních v širším centru metropole na hodnotě skoro 680.000 korun. Vyplývá to ze studie realitní skupiny European Housing Services (EHS), která využívá data svých zakládajících členů – realitních služeb Bezrealitky a Maxima Reality. ČTK má zprávu k dispozici.
Koncem prvního čtvrtletí loňského roku vyšel starší byt v Praze skoro na 123.000 korun za metr čtvereční. Během roku ale cena klesala a ve čtvrtém čtvrtletí byla zhruba na částce 112.500 korun za metr čtvereční, tedy prakticky stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Podobný vývoj cen zaznamenalo Brno, kde stejný byt oproti loňskému maximu ztratil na hodnotě 475.000 korun, uvádí EHS. Průměrná cena metru čtverečního v Brně klesla na 87.902 korun za metr čtvereční.
„Nůžky mezi jednotlivými byty se na trhu nepřestávají rozevírat. Ceny klesají výhradně tam, kde má nemovitost některý z handicapů – například velkou dojezdovou vzdálenost, je před rekonstrukcí nebo v energeticky nehospodárné budově. Pražské i brněnské byty v dobrých lokalitách se i dnes prodávají za podobné ceny jako v létě,“ uvedl za Bezrealitky,cz Hendrik Meyer, šéf EHS.
Nejlevněji se za 32.486 korun za metr čtvereční prodávaly byty v Ústeckém kraji, o čtyři procenta méně oproti třetímu čtvrtletí. V Karlovarském kraji byly za 36.406 korun a v Moravskoslezském kraji za 40.273 korun za metr čtvereční, v obou krajích byl shodně pokles o devět procent.
„Že je realitní trh na skluzavce, to je již jasné. Nyní se jen snažíme předpovědět, jak bude dlouhá,“ řekl Meyer z EHS. Odhaduje, že dílčí propady cen u starších bytů lze očekávat ještě v prvním čtvrtletí letošního roku, ale převažovat bude spíše stagnace. V druhé polovině jara se trh nadechne a s ním se může dostavit významný obrat, uvedl Meyer.
U nájmů se podle studie snížil ve čtvrtém čtvrtletí počet zájemců o byt, zatímco v srpnu se o jeden ucházelo průměrně 39 lidí, koncem roku to bylo 16. Důvodem je podle EHS větší počet nemovitostí v nabídce. „Byly nejen domy a byty po ukrajinských uprchlících vracejících se do vlasti, ale také zrekonstruované byty, kupované těsně před zpřísněním hypotečních úvěrů na jaře loňského roku,“ uvádí EHS.
Zejména v Praze a Brně roste počet domácností, pro které je ekonomicky výhodnější začít svůj velký byt pronajímat a přestěhovat se do menšího. Nebo byt, který původně poskytovaly například svému studujícímu potomkovi, dnes raději dají do volné nabídky. „Více a více domácností pronájmem kompenzuje růst nákladů,“ dodal Tomáš Bojda, ředitel služby Tvůj Správce.
Výhodnost nákupu rezidenčních nemovitostí v lednu stoupla
Výhodnost investic do rezidenčních nemovitostí se v lednu zvýšila. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla UniCredit Bank. Její ukazatel, který představuje čistou roční výnosnost nájemného, od které se odečte průměr úrokových sazeb hypoték a vládních dluhopisů v lednu, stoupl meziměsíčně o 18 procentních bodů na minus 3,33 procenta.
„Investice do rezidenčních nemovitostí se tak staly o něco méně nevýhodné. Podobně jako v předchozích dvou měsících byl důvodem pokles výnosů vládních dluhopisů,“ uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour.
Hrubá roční výnosnost nájemného v krajských městech v lednu vzrostla meziměsíčně o čtyři body na 4,06 procenta vlivem meziměsíčního poklesu cen bytů (o 0,8 procenta) a růstu nájmů (o 0,3 procenta).
Z jednotlivých krajských měst byly investice nejméně nevýhodné nadále v Ostravě a Ústí nad Labem. Na opačném konci žebříčku si prvenství udrželo Brno, následované Olomoucí a nově Hradcem Králové, který odsunul Prahu až na čtvrtou příčku.
Meziměsíčně indikátor klesl pouze v Pardubicích (o 17 bodů na minus 2,98 procenta) kvůli růstu cen bytů a výraznému poklesu nájmů, zatímco nejvyšší růst indikátoru byl ve Zlíně (o 52 bodů na minus 3,24 procent), kde se projevil naopak silný pokles cen bytů a růst nájmů.
„V letošním roce nadále očekáváme pokles průměrných cen nemovitostí okolo pěti procent a ve výhledu na další roky ponecháváme stagnaci či pomalý růst cen nemovitostí pod dynamikou inflace, čímž bude docházet k pozvolnému vyfukování nemovitostní bubliny,“ odhadl Pour. V dalších letech by podle něj ceny nemovitostí mohly stagnovat či růst pomaleji než inflace.
