Probíhající „světová válka měn“, jak to nazval německý novinář Daniel D. Eckert, bitva o budoucnost světového měnového systému není „béčkovým akčním filmem“, ale spíš jako Game of Thrones – složitá série se stovkami herců a lokací, táhnoucí se po desetiletí a vyžadující plnou koncentraci diváka na děj a jeho konsekvence.

Pointa je v tom, že to, co platí po celá desetiletí, platí stále. Americký dolar se i nadále těší důvěře trhů, vlád a centrálních bank, ale víra v americký dolar rok od roku slábne, když je tento pohyb mírný, je setrvalý. Evropa, Čína, Rusko a mnoho malých zemí každoročně zavádějí nové iniciativy, aby se osamostatnily,  zlato také hraje jednu z významných rolí v tomto pomalém odchodu z amerického dolaru. Nicméně pro světový finanční systém doposud žádná z měn nenabízí životaschopnou, plnohodnotnou alternativu k americkému dolaru, a proto je každá zpráva o „smrti“ amerického dolaru rozhodně přehnaná.

Malá Evropská Revoluce

Od řecké krize v roce 2012 americká média často vyvolávala dojem, že EU a euro se již rozpadly nebo se chystají rozpadnout. Dvacet let po svém založení v roce 1999 je eurozóna větší než kdy jindy. V EU samozřejmě není nic dokonalého. Problémy s dluhy jižních států se téměř nezlepšily. Struktura samotné eurozóny je také často kritizována a a ze všech stran jsou slyšet hlasy volající po revizi, případně restrukturalizaci bloku.

V tomto kontextu nebyly oslavy 20. výročí eura nijak zvlášť velké a pompézní. Ale v zákulisí se nepochybně vedly bouřlivé diskuse o směřování bloku a jeho měny. Ve svém projevu „State of the Union“ v září 2018 vyzval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k posílení úlohy eura v mezinárodním měnovém systému – a přinesl fakta: „[euro]je nyní druhou nejvyužívanější měnu na světě a 60 zemí, tím či oním způsobem, propojilo své měny s eurem. Musíme však udělat více, aby naše jednotná měna mohla hrát svou roli na mezinárodní scéně naplno. “

Euro v současné době představuje asi 20% celosvětových měnových rezerv. Tato částka převyšuje podíl eurozóny na celosvětové hospodářské produkci. Přibližně 36% globálních plateb je již prováděno v eurech. Americký dolar je na 40%. EU dováží ročně ropu a plyn v hodnotě přibližně 300 miliard EUR. Ale 80% z těchto dodávek je dodnes fakturováno v amerických dolarech. Vzhledem k tomu, že pouze 2% dovozu energie pocházejí z USA, Juncker poznamenal: „Je také absurdní, že evropské společnosti kupují evropská letadla za dolary, místo aby platily v eurech.“ Přes všechny ekonomické, politické a strukturální problémy uvnitř eurozóny je to prohlášení plné sebevědomí.

Americký dolar jako zbraň

Proč Evropa, Čína a Rusko urychlují proces de Dollarizace, lze pochopit pouze tehdy, bude-li správně pochopen význam íránské dohody. Írán je především případovou studií toho, čeho může Washington dosáhnout – kam sahá jeho vliv, pokud se ekonomika navázala na americký dolar, jak může manipulovat věci k lepšímu nebo k horšímu.

Teherán a Wahington, samozřejmě nelze, z historických důvodů, považovat za zvláště vhodné partnery nicméně, aby se Iránci mohli zapojit do mezinárodního obchodu, museli se spoléhat na americký dolar a systém SWIFT, který zpracovává mezinárodní platby. SWIFT patří k mezinárodnímu bankovnímu konsorciu a sídlí dokonce v Belgii – v rámci EU. USA však dokázaly vyvinout dostatečný tlak k vyloučení Íránu ze systému SWIFT a tím poměrně zkomplikovat možný íránský ropný export. Guvernér Oesterreichische Nationalbank (OeNB), Ewald Nowotny, definoval tuto skutečnost výrokem: „Spojené státy masivně používají dolar jako zbraň. […] A při každé transakci v dolarech je každý povinen dodržovat americké sankce proti Íránu, i když USA nejsou přímo zapojeny do obchodu. Například pokud jde o vývoz ropy do Evropy.“

Po podepsání společného komplexního akčního plánu (JCPOA) byla tato fáze považována za skončenou. Donald Trump se však v květnu 2018 stáhl z JCPOA. Navíc se mu podařilo získat vliv na SWIFT, aby dosáhl synergie při tlaku na Írán. To byl bezesporu šok pro ostatní signatáře dohody. EU, v součinnosti s Čínou, Ruskem, Japonskem a Indií se pokusila podniknout adekvátní kroky vytvořením vypořádání v EUR. Poprvé od zavedení eura byla předložena myšlenka samostatné platební agentury – INSTEX. Zkratka znamená „Nástroj na podporu obchodních burz“. Skutečnost, že Čína a Rusko slíbily podporu INSTEXu, není překvapivé.

Centrální banky a možný escape k „zlatému standardu“

Nákupy zlata mezinárodními bankami byly po dlouhou dobu jen zřídkakdy přitažlivým procesem, kterému mainstreamová média nevěnovala větší pozornost. Když však začátkem tohoto roku začalo být známo, že centrální banky v roce 2018 nakoupily více zlata než od roku 1971, mělo toto odhalení razantní mediální odezvu. Jen v roce 2018 koupily CB 651 tun zlata. Toto číslo odpovídá nárůstu o 74% oproti předchozímu roku. Analytici World Gold Council očekávají v letošním roce opět nákupy kolem 750 tun.

Jen samotná čísla však vypráví jen polovinu příběhu; kardinální otázkou je, proč centrální banky nakupují tak enormní objemy zlata.

Odpověď je de-dolarizace. Zlato, které mnoho centrálních bank nyní zahrnuje ve svých rozvahách v tržních cenách, nabízí alternativu. Je to jediné relativně neutrální aktivum dostupné vládám a centrálním bankám. Přibližně třetina světových zlatých pozic je držena v trezorech centrálních bank. Nikdo nepopisuje důvody bank lépe než DNB, nizozemská centrální banka: „Akcie, dluhopisy a jiné cenné papíry nejsou bez rizika a ceny mohou klesat. Ale cihla zlata si zachovává svou hodnotu i v době krize. […] Zlato je perfektní pokladnička – je to kotva důvěry ve finanční systém. Pokud se systém zhroutí, může zásoba zlata sloužit jako základ pro opětovné vybudování. Zlato posiluje důvěru ve stabilitu rozvahy centrální banky a vytváří pocit bezpečí. “

Závěr

Je tu jedna věc, na kterou bychom neměli zapomenout. USA stále neztratily důvěru trhů navzdory všem jednáním Donalda Trumpa. Trhy založené na amerických dolarech jsou stále zdaleka největší a nejdůležitější na světě. Teprve příští velká krize ukáže, zda euro, jüan nebo zlato budou skutečně schopny nahradit hlavní měnu americký dolar – nebo zda má americký dolar ještě dost životaschopnosti, aby se dále udržel jako leader. Do té doby je pravděpodobné, že plíživá ztráta důvěry v dominantní měnu za posledních sedm desetiletí bude i nadále pokračovat.

Pod čarou

Bez diskuse velkým hráčem se může stát GB Libra; kryptoměny, bez ohledu na jejich rozšířenost, směnitelnost za profánní měny, či tržní kapitalizaci pomalu nahrazují dluhové cenné papíry a svoji roli mají i jako nástroje bez daňové sankce (specifické využití ve fondech). Schopnost té jedné konkrétní, nebo více kryptografických měn konkurovat na celosvětové úrovni dominanci dolaru je komplikována nechutí vlád  a centrálních bank vzdát se regulatorních nástrojů a schopnosti tisknout peníze ve velkém, minimálně stejnou, ne-li větší, měrou, jaké jsou jejich bezpečnostní obavy.