Okamžitý zákaz dovozu ruského plynu z EU by Německo letos stál 180 miliard eur ve ztrátě produkce, varovala mocná centrální banka země.
Bundesbank ve svém posledním měsíčním bulletinu, který byl zveřejněn v pátek, uvedla, že embargo na ruský plyn by v roce 2022 snížilo hrubý domácí produkt o 5 %, což by vyvolalo prudký nárůst cen energií a jednu z nejhlubších recesí posledních desetiletí.
Odhad centrální banky je mnohem chmurnější než odhady akademických ekonomů a pravděpodobně oživí ostrou debatu o tom, nakolik je ekonomická velmoc eurozóny schopna se obejít bez ruského plynu.
Ukrajinská vláda, evropští politici a akademici tvrdí, že prodej plynu, ropy a uhlí na Západ stabilizoval ruskou ekonomiku a pomohl financovat válečnou mašinérii prezidenta Vladimira Putina. EU od srpna zakáže dovoz ruského uhlí, ale dodávky plynu budou pokračovat.
Minulý měsíc skupina devíti univerzitních ekonomů označila dopady úplného energetického embarga za „zvládnutelné“ a uvedla, že by to snížilo HDP Německa pouze o 0,3 až 3 %.
Vedoucí představitelé průmyslu však varovali, že dopad by byl závažnější. Šéf společnosti BASF Martin Brudermüller uvedl, že náhlé zastavení dodávek ruského plynu by mohlo zničit „celou německou ekonomiku“ a vyvolat nejhorší hospodářskou krizi od roku 1945.
Tvrzení, že ekonomický dopad by byl malý, odmítli i politici a německý kancléř Olaf Scholz označil odhady za „chybné“ a „nezodpovědné“. Ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že Německo se od ruského plynu odpoutá do roku 2024.
Na čtvrtečním zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu vyzvala americká ministryně financí Janet Yellenová EU, aby byla „opatrná“, pokud jde o zákaz dovozu ruské energie, a varovala před škodami, které by takový krok mohl způsobit globální ekonomice.
Podle údajů německé vlády se Rusko před válkou na Ukrajině podílelo na veškerém dovozu plynu do Německa 55 procenty. Více než třetinu tohoto plynu spotřebovává výrobní sektor. V chemickém průmyslu je plyn potřebný nejen k výrobě elektřiny a tepla, ale také k výrobě chemikálií odvozených z uhlovodíků.
Podle německých zákonů by v případě, že by dodávky plynu nepokryly poptávku, byli od dodávek plynu nejprve odříznuti průmysloví uživatelé, přičemž domácnosti, které plyn využívají k vytápění a výrobě teplé vody, by byly zvýhodněny. Německá vláda minulý měsíc podnikla první formální kroky k zavedení přídělového systému na plyn.
Bundesbanka ve své simulaci předpokládala, že průmysloví odběratelé nebudou moci nahradit ruský plyn alternativními zdroji energie po tři čtvrtletí v řadě. V takovém případě by inflace, která je se svými 7,3 % již nyní na nejvyšší úrovni po sjednocení, letos vystřelila o dalších 1,5 procentního bodu a prohloubila by hrozbu stagflace, kdy se silné cenové tlaky snoubí se slabým růstem.
Pětiprocentní zásah do růstu by německou ekonomiku uvrhl do jedné z největších recesí po finanční krizi, neboť celkový HDP by se snížil o 2 %. Poslední prognózy Evropské centrální banky z března odhadovaly růst o 3 %. V roce 2009 se německá ekonomika snížila o 5,7 % a v roce 2020 o 4,6 %.
Bundesbanka upozornila, že její odhady jsou zatíženy velmi vysokou mírou nejistoty, protože není jasné, zda jsou standardní makromodely schopny zachytit všechny vedlejší účinky, které by mohlo vyvolat takové bezprecedentní narušení dodávek energie.
