Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
Přestože meziročně ekonomika vykázala růst, centrální banka i většina analytiků očekávali podstatně vyšší růst, a to o 2,3 procenta. „Z části to lze přičíst na vrub dočasných faktorů, stále si myslíme, že to změní obrázek pro prosincové rozhodování o úrokových sazbách,“ uvedla analytička banky SEB Elisabet Kopelmanová.
Od švédské centrální banky se očekává, že v prosinci nebo v únoru zvýší úrokové sazby, což by bylo poprvé od roku 2011.
Podle náměstka guvernéra centrální banky Henryho Ohlssona je na závěry o vývoji hospodářství příliš brzy, protože jde o první údaj a ten je obvykle revidován. Až do poslední schůzky v říjnu údaje hovořily spíš ve prospěch švédské ekonomiky. Riksbank, jak zní název švédské centrální banky, o sazbách rozhodne 20. prosince.
Růst švédské ekonomiky byl řadu let nad průměrem evropských zemí, data ale nyní ukazují na slabší růst, obdobný jako v eurozóně. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, je nyní hospodářský růst na úrovni čtyřletého minima.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
Ranní 
