Budoucí rozpočtový nástroj eurozóny by měl především pomáhat s posilováním odolnosti hospodářství států s eurem a podporovat v nich investice, veřejné i soukromé. Obecně se na tom při své první diskusi o podobě budoucího „rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“ shodli ministři financí zemí eurozóny za účasti kolegů z dalších zemí Evropské unie. Debata ale podle šéfa euroskupiny Maria Centena ukázala, že není jasný vztah mezi nástrojem a budoucím víceletým rozpočtem EU pro roky 2021 až 2027.
„Ten musí být právně a institucionálně rozumný,“ poznamenal po schůzce Centeno před novináři. Otázkou zůstávají ostatně dál také zdroje financování takového pro eurozónu specifického rozpočtového nástroje.
Též podle komisaře pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho zbývá ještě vyřešit řada dalších otázek. Jsou mezi nimi tak klíčové věci jako, co přesně by měl nástroj v budoucnu podporovat – zda spíše strukturální reformy nebo investice či oboje stejně a v případě investic, zda především ty veřejné nebo také soukromé.
„Jak a kdo bude rozhodovat, kolik se pošle a komu, tedy otázky řízení, jaké budou cíle celého toho nástroje,“ poznamenal komisař. Včerejší diskuse podle něj umožnila začít s vyjasňováním pozic členských zemí k řadě těchto problémů.
„A neřeknu žádné tajemství, když vám sdělím, že členské země na řadu otázek vůbec nemají shodné odpovědi,“ dodal Moscovici.
Klíčový fakt je ale podle něj politický – způsob, jakým nyní eurozóna funguje, nenapomáhá automatickému sbližování hospodářství jejích jednotlivých členských zemí. „Naopak, od počátku krize se jednotlivé země více a více vzdalovaly,“ upozornil komisař. A to je podle něj také důvod, proč v řadě evropských zemí posiluje agresivní a nacionalistický populismus. „Proto nemůžeme reakci odkládat, nesmíme čekat na další krizi,“ dodal.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
Ranní 
