Turecká inflace v listopadu již šestý měsíc zrychlovala a dostala se na nejvyšší úroveň za poslední tři roky, a to v důsledku propadu liry, který nadále zamlžuje výhled spotřebitelských cen.
Meziroční inflace se do konce minulého měsíce vyšplhala na 21,31 % z říjnových 19,89 %. To bylo rychleji než mediánový odhad 20,7 % v průzkumu agentury Bloomberg mezi 20 analytiky. Měsíční inflace dosáhla 3,51 %, zatímco mediánový odhad v samostatném průzkumu činil 3 %.
Ehsan Khoman, vedoucí výzkumu rozvíjejících se trhů pro Evropu, Blízký východ a Afriku v MUFG Bank v Dubaji, uvedl, že „výprodej liry začal teprve v polovině listopadu, a proto se v pátečních údajích zcela neprojevil“. „Prosincová inflace bude podstatně horší.“
Jedná se o první vysoce prestižní údaj, který ukazuje, že plán prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana stabilizovat ceny snížením úrokových sazeb a nechat liru klesnout se míjí účinkem. V Erdoganových očích je slabost liry cenou za přeměnu Turecka v průmyslovou velmoc a osvobození země od závislosti na krátkodobé zahraniční hotovosti, která do ekonomiky proudí, když jsou sazby vysoké.
Ale 29% pokles měny během listopadu – největší měsíční propad od doby, kdy Turecko před dvaceti lety přijalo režim plovoucí měny – zvyšuje ceny a znepokojení voličů, což má přesně opačný dopad, než o jaký se Erdogan snaží.
Lira po pátečních údajích klesla až o 0,5 % a v 10:25 se v Istanbulu obchodovala o 0,2 % níže na 13,7091 za dolar.
Klíčové poznatky
Ceny energií v listopadu meziročně vzrostly o 32,14 % z 25,76 % v předchozím měsíci, přestože Turecko nadále dotuje zemní plyn a ropné produkty, aby snížilo finanční zátěž zvyšujících se nákladů pro koncové uživatele. K růstu výrobních cen přispěl i celosvětový boom komodit, kde inflace podle údajů agentury Bloomberg dosáhla 54,6 %, což je nejvyšší hodnota od dubna 2002.
Meziroční růst cen potravin, které tvoří zhruba čtvrtinu spotřebitelského koše, zpomalil z 27,41 % na 27,11 %, ale stále zůstává výrazně nad oficiálním odhadem na konci roku 2021, který činí 23,4 %.
Díky tomuto zrychlení se turecká referenční úroková sazba očištěná o inflaci dostala na záporných 6,3 %, což je jeden z nejnižších reálných výnosů mezi rozvíjejícími se trhy. Směřování měnové politiky a nedostatek konzistentních výhledových pokynů uvedla agentura Fitch Ratings, když snížila výhled úvěrového ratingu Turecka ze stabilního na negativní.
„Předčasný“ cyklus uvolňování centrální banky a vyhlídka na další měnové a fiskální stimuly před parlamentními volbami plánovanými na rok 2023 „vytvářejí rizika pro makroekonomickou a finanční stabilitu a mohly by potenciálně znovu vyvolat tlaky na vnější financování“, uvedla ve čtvrtek agentura Fitch.
