Norsko čelí odporu aktivistů za bezohlednou snahu o těžbu ropy a zemního plynu v Arktidě

Norská vláda vyzývá energetické giganty, aby zintenzivnili projekty těžby ropy a zemního plynu v odlehlých oblastech, jako je arktická oblast Barentsova moře, a vzdoruje tak pocitům frustrace mezi bojovníky za klima, kteří se snaží posílit svou pozici největšího evropského dodavatele plynu.

K přehodnocení strategie dochází v době, kdy se Norsko snaží udržet krok s rostoucí poptávkou po vývozu energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Norsko loni předstihlo Rusko na pozici největšího evropského dodavatele zemního plynu a nyní se snaží udržet energetickou bezpečnost Evropy průzkumem dalších zdrojů v Barentsově moři.

Norský ministr ropného průmyslu a energetiky Terje Aasland koncem minulého měsíce ve svém projevu ve městě Hammerfest údajně prohlásil, že by průmysl neměl “nechat kámen na kameni” při hledání nových objevů uhlovodíků v Barentsově moři.

Podle agentury Bloomberg Aasland dokonce označil tuto politiku za “společenskou odpovědnost ropného a plynárenského průmyslu” a uvedl, že neobjevené zdroje by mohly pomoci udržet budoucí úroveň produkce v zemi.

Norský ropný a plynárenský gigant Equinor a společnost Vår Energi, jedna z největších průzkumných a těžebních společností v zemi, potvrdily televizi CNBC, že ministr nedávno vydal tuto výzvu.

Mluvčí norského ministerstva pro ropu a energetiku mezitím uvedl, že vzkaz energetickým gigantům zní: “Prozkoumat všechny ekonomické zdroje ropy a plynu v dostupných oblastech, včetně Barentsova moře.”

Norsko těží ropu a zemní plyn ze svého kontinentálního šelfu, relativně mělké části mořského dna u pobřeží, již více než 50 let a v současné době má několik ropných a plynových polí, která jsou buď v těžbě, nebo ve vývoji.

Odhaduje se, že zhruba dvě třetiny neobjevených zásob ropy v zemi leží u severního pobřeží země v Barentsově moři v Arktidě. Přesto byla touha energetických společností po průzkumu Barentsova moře pro těžbu ropy a zemního plynu v posledních letech poměrně slabá, částečně kvůli vysokým nákladům a omezeným možnostem vývozu plynu na trhy.

Na začátku roku však Norsko oznámilo, že plánuje nabídnout energetickým firmám rekordní počet bloků na těžbu ropy a zemního plynu v Arktidě.

Ekologičtí aktivisté z organizací Přátelé Země Norsko, WWF-Norsko a Greenpeace Norsko označili lobbování země za pokračující rozšiřování těžby ropy a plynu za “trapné”, “extrémně bezohledné” a “prostředníček Pařížské dohodě”.

“Těžba ropy v Arktidě je jako přilévání benzínu do ohně,” uvedl Frode Pleym, vedoucí norské pobočky Greenpeace, prostřednictvím e-mailu pro CNBC.

“Norsko i ropné koncerny musí přestat cynicky využívat ruskou válku na Ukrajině,” řekl Pleym. “Agresivní a chamtivá ropná politika Norska nejenže upevňuje pozici Osla jako hlavního dodavatele energie do Evropy, ale také uzavírá celý kontinent do budoucí závislosti na fosilních palivech. Alternativou k ropě a plynu není více ropy a plynu, ale více energetické účinnosti a obnovitelné energie.”

Spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn, je hlavní příčinou klimatické krize.

„Chceme prozkoumat více“

Norsko je již půl století jedním z největších světových producentů ropy, a to díky svým obrovským ložiskům ropy v Severním moři, jejichž výtěžek slouží jako pevná záchranná síť pro současné i budoucí generace.

Ropné a plynárenské společnosti se domnívají, že Barentsovo moře může hrát důležitou roli při zajišťování dlouhodobého přístupu na trh s plynem, a poznamenávají, že rozvoj zdrojů v této oblasti by měl zapadat do arktické politiky EU.

Mluvčí společnosti Equinor pro CNBC uvedl, že společnost doufá v “nové atraktivní plochy v Barentsově moři”. Dodali, že “chceme prozkoumat více a myslíme si, že jich najdeme více”.

V reakci na obavy o životní prostředí v souvislosti s těžbou ropy a zemního plynu v Arktidě mluvčí společnosti Equinor uvedl: “Máme dlouholeté zkušenosti s operacemi na moři v drsných podmínkách s vysokými standardy bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti.”

“Barentsův region dobře známe a spolupracujeme s úřady na plánování a provádění našich operací udržitelným způsobem s co nejmenším dopadem na životní prostředí.”

Norské ředitelství pro ropu, vládní agentura odpovědná za regulaci ropných zdrojů, nedávno vyjádřilo lítost nad nedostatečným průzkumem v Barentsově moři a uvedlo, že podle jeho výpočtů je tato činnost “výnosná ve všech oceánských oblastech”.

Studie provozovatele plynárenské infrastruktury Gassco z poloviny dubna uvádí, že výstavba plynovodu pro přepravu plynu vytěženého v arktické oblasti Barentsova moře by mohla být znovu posouzena vzhledem k tomu, že země zvyšuje vývoz plynu do Evropy.

Mluvčí společnosti Vår Energi popsal Barentsovo moře jako strategické centrum pro těžbu ropy a zemního plynu, které poskytuje “zvládnutelnou, nezamrzající” část Arktidy s klimatickými podmínkami jako v jiných částech norského kontinentálního šelfu.

Z tohoto důvodu by se podle společnosti Vår Energi nemělo Barentsovo moře srovnávat s jinými arktickými oblastmi, které se vyznačují drsnějšími podmínkami, a dodává, že společnost dodržuje přísné ekologické předpisy.

Klimatické kampaně tuto logiku vyvracejí a varují, že jakýkoli únik ropy v této oblasti by znamenal katastrofu pro bohaté, ale velmi zranitelné ekosystémy a mořský život.

„Silný základ pro vedení politiky v oblasti klimatu“

“Ruská válka proti Ukrajině neospravedlňuje další snahu o těžbu ropy a plynu v Arktidě, protože od průzkumu k těžbě může uplynout přibližně 15 let,” uvedl pro CNBC Truls Gulowsen, vedoucí norské organizace Friends of the Earth.

“Norsko má obrovský zisk z cen energie v Evropě a jen málo zemí má tak silný základ pro vedení politiky v oblasti klimatu,” řekl Gulowsen.

Ragnhild Waagaardová, vedoucí oddělení pro klima a energetiku WWF-Norsko, uvedla, že je pochopitelné, že vlády chtějí řešit energetickou krizi a vysoké náklady na energie, které způsobují mnoha lidem skutečné potíže, ale varovala, že zdvojnásobení spotřeby fosilních paliv nepomůže.

“Země by měly rychle zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost a snížit poptávku po energii. Rozhodnutí, která nyní učiníme, a způsob, jakým vlády zareagují na vyvíjející se energetickou krizi, rozhodnou o tom, zda uspějeme, nebo ne,” řekl Waagaard.