Káva je jedním z nejrozšířenějších nápojů na světě, ale prudký nárůst poptávky ohrožuje planetu, což vede ochránce životního prostředí a vědce k hledání udržitelných způsobů její produkce.
„Většina kávy prochází mokrým procesem zpracování, při kterém se spotřebuje značné množství vody na odlisťování a mytí kávy. Poté se káva suší, praží, přepravuje a vaří – při každé z těchto činností se spotřebovává energie,“ uvedla Bambi Semrocová, senior viceprezidentka Centra pro udržitelnou krajinu a vodu při organizaci Conservation International.
Podle Mezinárodní organizace pro kávu vedla rostoucí poptávka po kávě v posledních 30 letech k 60% nárůstu produkce.
Výzkumy ukazují, že zvýšená produkce kávy ničí planetu. Od odlesňování až po vysokou spotřebu vody a energetických zdrojů.
Podle zprávy zveřejněné brazilským Národním institutem pro výzkum vesmíru dosáhlo odlesňování amazonského deštného pralesa v Brazílii, která je největším producentem kávy na světě, 15letého maxima.
Odhaduje se, že od srpna 2020 do července 2021 ubylo 13 235 kilometrů čtverečních, což odpovídá 2 429 fotbalovým hřištím, což představuje 22% nárůst oproti předchozímu roku.
Kávový průmysl je však zároveň zranitelný vůči změně klimatu. Právě letos zažila Brazílie v červnu vlny mrazů a sucha, které vyhnaly ceny kávy Arabica na sedmileté maximum.
Odborníci na komoditu předpovídají, že ceny budou i nadále růst „vzhledem k současné nestabilitě světových trhů a také nejistotě ohledně produkce dominantních producentů kávy – Brazílie, Vietnamu a Kolumbie – v příštím roce,“ uvedl Semroc z Centra pro udržitelnou krajinu a vody při Conservation International.
Chce někdo laboratorně vypěstovanou kávu?
Vědci ve Finsku se snaží přijít s udržitelnou, laboratorně pěstovanou alternativou pro další šálek kávy. Technologie její výroby je však zatím velmi nákladná.
Finské technické výzkumné středisko VTT úspěšně vyrobilo kávové buňky v bioreaktoru prostřednictvím buněčného zemědělství ve snaze učinit výrobu kávy šetrnější k životnímu prostředí. Káva vypěstovaná v laboratoři výzkumného střediska eliminuje nutnost odlesňování a proces má mnohem menší vodní stopu, protože vědci mohou k výrobě bioreaktorů používat recyklovanou vodu. Další výhodou je, že kávu lze produkovat po celou dobu za kontrolovaných teplotních, světelných a kyslíkových podmínek, čímž se odstraní nestálost dodávek v tomto odvětví.
„Nejsme výrobci kávy, ale chtěli bychom spolupracovat a pracovat se subjekty, které mají odborné znalosti a vizi, jak něco takového uvést na trh,“ řekl Heiko Rischer, vedoucí oddělení rostlinných biotechnologií ve výzkumném ústavu.
„Vyžaduje to také značné investice, protože celý schvalovací proces… nepotřebuje jen čas, ale je to samozřejmě také nákladná záležitost,“ dodal.
Inovace také odstraňuje dlouhý proces přepravy kávy ze země původu do země spotřebitele a „má dopad na sledovatelnost a transparentnost procesu… to je často také velký problém v dodavatelském řetězci kávy,“ řekl Rischer.
„Nepracujeme s kávovými zrny jako výchozí surovinou, ale s lyofilizovaným práškem, který vyrábíme v laboratoři,“ řekl pro CNBC.
Jakmile je prášek upražen, lze jej připravit stejným způsobem jako běžný šálek kávy. Ačkoli Heiko předpověděl, že může trvat minimálně čtyři roky, než laboratorně vypěstovaná káva VTT získá schválení regulačních orgánů, ve Finsku, které je největším spotřebitelem kávy na světě, už se kolem tohoto produktu objevil velký zájem.
„V minulosti jsme bývali svědky velkého odporu proti geneticky modifikovaným potravinám, takže jsme byli pozitivně překvapeni, když lidé projevili zájem o koupi a ochutnání produktu… Káva je luxusní produkt a lidé chtějí mít možnost si ji s klidným svědomím koupit,“ řekl Heiko.
Nedostatek investic
Cílem programů od organizací World Coffee Research a Conservation International, je také pomoci uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po kávě zvýšením produkce drobných pěstitelů a zlepšením zvyšování investic na stávajících farmách.
„Výzkum kávy je vzdálenou prioritou, když máte naléhavější humanitární priority… Mnoho zemí s nízkými příjmy je zodpovědných za dodávky kávy do světa, ale nebyly schopny investovat způsobem, který by jejich farmářům umožnil snížit rizika,“ uvedla Jennifer Longová, generální ředitelka World Coffee Research.
Více než 100 světových lídrů se v listopadu na celosvětovém klimatickém summitu OSN Cop26 zavázalo, že do roku 2030 společně ukončí odlesňování. Snaží se také přepracovat zemědělské politiky tak, aby motivovaly k udržitelnému hospodaření.
Odborníci však varovali, že nedostatek investic do zemědělského výzkumu a vývoje by mohl vést k větší volatilitě cen.
Produkce kávy tvoří pro mnoho rozvojových zemí velkou část příjmů z vývozu – pokud se nebude investovat do výzkumu a inovací, „důsledek volatility na trhu s kávou může být pro zemědělce velmi výrazný,“ dodala.
Podle neziskové organizace Enveritas, která pomáhá drobným pěstitelům kávy hledat udržitelná řešení, žije z 12,5 milionu drobných pěstitelů kávy nejméně 5,5 milionu lidí pod mezinárodní hranicí chudoby, která činí 3,20 dolaru na den.
„Investice do rozvoje zemědělství, se soustředěným věnováním se zemědělskému výzkumu a technologiím, jsou nejdůležitějšími jednotlivými investicemi, které můžete učinit,“ řekl Long a poukázal na to, že specifické zemědělské problémy často činí drobné zemědělce zranitelnými.
Investice do zemědělství jsou důležité pro zajištění toho, aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti potravinové bezpečnosti navzdory globálním problémům, které dnes brání produkci, řekl Long.
„Stromy jsou skvělým začátkem, protože pohlcují a zadržují tolik uhlíku,“ dodala a naznačila, že zemědělské výrobní systémy je třeba upravit tak, aby do nich bylo začleněno více stromů prostřednictvím agrolesnictví.
