Zlato (gold)
- V první řadě je to globální nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie onemocnění COVID-19 a nejistota kolem vyvíjených a testovaných vakcín. I ty nejodvážnější odhady mluví o začátku roku 2021 či spíše první polovině roku 2021, kdy by se mohlo začít masivně očkovat. (blooberg.com)
- Druhým faktorem je extrémní množství peněz, které jsou centrálními bankami a vládami uvolněny na zotavení zasažených ekonomik, které je historicky bezprecedentní. (reuters.com)
- Třetím vlivem jsou odhady analytiků z velkých investičních bank, kteří vidí zlato v blízké budoucnosti i na hodnotě 3000 USD za OZ. (investing.com)
- V neposlední řadě jde i prezidentské volby v USA. Tato událost má historicky značný vliv na cenu žlutého kovu a provází je značná volatilita ceny této komodity. (metalsdaily.com)
- Celosvětově dochází k útlumu těžby zlata- Dostupná a prozkoumaná ložiska jsou pomalu, ale jistě v útlumu a nové velké doly se už několik let neotvírají. (mining.com)
Cena zlata se počátkem srpna dostala na svou rekordní úroveň a podívala se k hodnotě 2 070 dolarů za troyskou unci. Historické prolomení hranice dvou tisíc dolarů za troyskou unci již předtím rozvinul velkou diskusi.
Dloubnutí neušla ani Česká národní banka, zda se svými zlatými rezervami neměla s prodejem vyčkat. I když se později cena zlata korigovala a spadla opět pod hranici 2 000 dolarů za troyskou unci, ekonomové drahému kovu věří.
Zlato podle nich představuje uchovatele hodnoty v dlouhodobém časovém horizontu, krátkodobé korekce jeho ceny jsou vždy žádoucí, jelikož je to určitá známka dobře fungujícího trhu.
Rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stöferle na on-line konferenci Vyšehradské fórum 2020 uvedl, že do konce tohoto desetiletí dosáhne zlato na cenu 4 800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát oproti dnešní hodnotě. Svůj díl na tomto vývoji podle něj nese koronavirová pandemie, ale nejen ona.
S růstem ceny zlata se stává naléhavější otázka jeho dostupnosti. Zlato jako investice je součástí určitého investorského statusu, v neposlední řadě je ho ale zapotřebí i z technologických důvodů. Žlutý kov se proto těží v nebývalé míře a začíná se šířit panika, že v těžbě dosahujeme vrcholu a konce jeho zásob. Je tomu tak skutečně?
Současná pandemie vystavila dobývání zlata stopku. Asi osmdesátka zlatých dolů po celém světě omezila těžbu, což zapříčinilo propad nabídky tohoto drahého kovu. Do jeho ceny promlouvají také rostoucí náklady na těžbu. Hodnota žlutého kovu se podle společnosti S&P Global od začátku roku zvedla už o 28 procent.
Bank of America a VTB Capital očekávají ještě prudší nárůst hodnoty zlata než Rakušan Stöferle. Podle těchto institucí překročí cena zlata další rekordní metu ve výši 3 000 dolarů za unci už v roce 2022.
Zdůvodňují to přetrvávající negativní reálnou úrokovou sazbou, inflačními tlaky a slabostí amerického dolaru jako důsledku přetrvávající koronavirové pandemie. S&P Global to považuje za přehnaný odhad a spíše se přiklání ke střízlivější prognóze další organizace Fitch Solutions, která pro roky 2020/2021 uvádí odhad 1 850 dolarů za unci.
V dalším roce má cena podle tohoto odhadu klesnout na 1 700 dolarů. Také James Steel, hlavní analytik drahých kovů v bance HSBC, si myslí, že dojde-li k uplatnění vakcíny proti koronaviru, cena zlata začne klesat.
Kde brát zlato, když není
Pandemie a růst ceny zlata jsou však jen jednou pomyslnou stranou mince. Druhou je skutečnost, že v posledních několika letech nebyl zaznamenán žádný významný objev nového ložiska. To zmiňuje další zpráva společnosti S&P Global pod názvem „Důvodem desetileté nízké těžby zlata je nedostatek nalezišť“.
Zpráva uvádí, že za poslední tři roky nedošlo k významnějšímu nálezu zlatého ložiska a za posledních deset let lze mluvit jen o pětadvaceti významnějších objevech. „Stále nám chybí velká a vysoce kvalitní ložiska potřebná k nahrazení stárnoucích velkých dolů,“ píše se ve zprávě.
Těžaři jsou nuceni se uchylovat k fúzím a akvizicím, aby rozšířili a udrželi ubývající produkci zlata. Agentura Reuters v tomto ohledu citovala analytika Roryho Townsenda ze společnosti Wood Mackenzie. Podle něj konsolidace odvětví nebude stačit, abychom zabránili hrozícímu poklesu celkové globální produkce.
„Bez nových investic poklesne globální produkce zlata, neboť připravované projekty se pravděpodobně zpozdí díky nutným povolením, upřednostnění jiných projektů nebo změnami. Odvětví produkce zlata musí do roku 2025 spustit těžbu osmi milionů uncí, tedy 262 tun, aby zůstala celková těžba na výši z loňského roku. To odpovídá zhruba 44 projektům,“ tvrdí Townsend.
První pokles těžby po 12 letech
Zpravodajský portál BBC přináší data organizace World Gold Council a uvádí, že v roce 2019 se vytěžilo celkem 3 531 tun zlata, což bylo o procento méně než v roce 2018. Od roku 2008 došlo poprvé k poklesu těžby.
Mluvčí rady Hana Brandstaetterová na webu BBC se ale nevyslovuje pro katastrofický scénář: „Může se stát, že těžba ve zlatých dolech v dalších letech poklesne, neboť stávající naleziště jsou již vytěžená a nová ložiska jsou velice vzácná. Ale tvrdit, že produkce zlata je na sestupu, je předčasné.“
Brandstaetterová dodává, že navzdory poslednímu vytěženému kilogramu zlata nedojde k dramatickému poklesu v jeho zpracování. Stejně méně dramaticky to vidí expert Ross Norman z webu MetalsDaily: „Budeme svědky pomalého snižování produkce, což bude trvat i několik desetiletí. Těžba v dolech stagnuje a pravděpodobně bude směřovat ke konci, ale nebude to dramatický pád.“
Ostatně svoji roli v tom bude hrát i pandemie, která oslabuje globální poptávku po zlatě. Ta letos ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejnižší úroveň za 11 let. Kvůli koronavirové pandemii se totiž skoro zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent.
V roce 2019 se téměř polovina zlata spotřebovala na výrobu šperků, 29 procent tvořilo investiční zlato, 15 procent si uchovaly centrální banky ve svých rezervách a zbytek se využil v technologických procesech.
Kolik zbylo zlata pod zemí?
Přesnější údaje o těžbě zlata uvádí, že za desetiletí se ve zmíněných 25 nových ložiscích
vytěžilo celkem pouhých 154,3 milionu uncí zlata, což představuje jen asi sedm procent z celkem vytěženého zlata za toto období.
S&P Global tvrdí, že nedostatek nově objevených ložisek je důsledkem postoje těžařských společností. Ty se údajně zaměřují spíše na existující starší zdroje nebo již objevená ložiska, místo aby hledaly nové zdroje zlata.
Podle BBC pak těžební společnosti uvažují o ekonomické hodnotě těžby zlata dvěma směry. Jedním je úvaha o těžbě zlata ze stávajících zásob, která se odehrává podle momentální ceny na trhu. Druhý směr uvažování je o těžbě z nového potenciálně výnosného zdroje, což vyžaduje předchozí průzkum, k němuž budou těžaři motivováni, až když bude cena zlata vyšší.
Objem zlatých rezerv se dá spočítat jednodušeji než objem možných zlatých zdrojů. Současné zásoby zlata pod zemí se podle Americké geologické společnosti odhadují na 50 tisíc tun. Zároveň se podle propočtů dosud z dolů vytěžilo přibližně 190 tisíc tun zlata. To znamená, že podle hrubého odhadu zůstává pod zemí ještě 20 procent zásob
zlata. Jedná se jen o počáteční odhad pro další zkoumání, kolik zlata nám ještě zbývá celkem.
Šance pro recyklaci
Lidé těží zlato již 6 000 let, o čemž svědčí jak písemné prameny, tak archeologické nálezy. Celkové množství vytěženého zlata se odhaduje na 75 až 117 tisíc tun, z čehož 65 procent připadá na 20. století.
Nyní se zlato kromě Antarktidy těží na všech kontinentech. Mezi největšího producenta patří Čína, jejíž těžba v roce 2019 tvořila 11 procent z celkové světové produkce, dále Rusko, Austrálie, USA a Kanada.
Jen v roce 2019 se 73 procent veškerého vyrobeného zlata získalo těžbou ve zlatých dolech, zbylých 27 procent připadlo na recyklované zlato. Předpokládá se, že právě toto číslo bude ještě narůstat.
Uvádí se, že výrobci vloží například do mobilních telefonů každý rok přes dvacet tun zlata. V nepoužívaných telefonech, které v mnohých domácnostech leží, lze tak nalézt až kilogramové zásoby tohoto cenného kovu.
Náklady stoupají
Ve prospěch recyklace navíc hovoří i stoupající náklady na těžbu zlata. Vzácný kov se musí dolovat ze stále větších hloubek, což přináší vyšší nároky na technologie a náklady na těžbu rostou. Do hry vstupuje v mnoha zemích i aktivní politika ochrany životního prostředí, která omezuje otevírání nových dolů.
Podle Wood Mackenzie by těžaři zlata měli v příštích pěti letech investovat do projektů 37 miliard USD (cca 880 miliard Kč), aby udrželi těžbu na výši z roku 2019 a zabránili tak tomu, že dodávky zlata budou v příštích letech klesat.
Investoři upřednostňují oblasti, které jsou „přátelštější k těžbě“, jako Ghana, před zeměmi, jako je Jihoafrická republika, která má problémy kvůli nejistému dalšímu vývoji regulace, stávkám a výpadkům energie. Investice tak nebrzdí nedostatek zlata, ale skutečnost, že investoři hledají místa, kde je pro ně výhodnější uložit kapitál, dodal Townsend.
Apetit centrálních bank
Ostatně vysoká cena zlata i nejistota na finančních trzích kromě investorů přitáhla ke zlatu i pozornost centrálních bank. Podle údajů Světové rady pro zlato letos stouply zlaté rezervy centrálních bank na 35 tisíc tun zlata, což je o 5 000 tun více než v roce 2009. Od roku 2012 se celosvětově vytěží okolo 3 000 tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla přes 3 500 tun.
„Mnohé centrální banky ve světě zlato v posledních letech nakupovaly ve velkém. Česká národní banka se naopak zlata zbavovala. Teprve nedávno začala žlutý kov opět nakupovat, bohužel právě v době, kdy jeho cena začala významně růst,“ uvedl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
Za posledních 25 let se podle něj zásoby českého rezervního zlata snížily z 62 na osm tun. Žádná jiná centrální banka v EU tak významně zlaté rezervy ve stejném období nesnižovala, podotkl.
Nejvíce to bylo v roce 1998, kdy došlo k prodeji kolem 70 tun zlata. Česká národní banka jako důvod tehdy uvedla, že „objem zlata v devizových rezervách ČNB neodpovídal účelu držení devizových rezerv a historický výnos z investování zlata zaostával za alternativními výnosy jiných investic.“
Česká národní banka si tehdy ponechala pouze 14 tun zlata, které i později snížila. Poslední zpráva o stavu zlaté rezervy je z letošního června, kdy ČNB uvedla, že navýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata ze 7,8 na devět tun.
