Jedním z méně intuitivních přínosů nového vesmírného věku by mohly být průlomy ve vývoji léků. Díky absenci gravitačního tlaku se atomy a molekuly chovají jinak a vědci již dlouho diskutují o výrobě léků a chemikálií na nízké oběžné dráze.
Velké farmaceutické společnosti provádějí omezený počet těchto experimentů již řadu let. Společnost Merck & Co. využila Mezinárodní vesmírnou stanici ke zdokonalení receptury svého léku na rakovinu Keytruda – svého nejprodávanějšího produktu s ročním obratem přes 20 miliard dolarů. Náklady na práci na ISS jsou však obrovské a astronauti se často zdráhají udělat si ve svém rozvrhu čas na manipulaci s potenciálně nebezpečnými chemikáliemi v tak omezeném prostoru.
Vznik komerčního kosmického průmyslu usnadnil a zlevnil cesty do vesmíru a startup Varda Space Industries se sídlem nedaleko Los Angeles sází na to, že konečně nastal čas orbitálních laboratoří. Vyvinul automatizovanou laboratoř na výrobu léků, která se vejde do vesmírné kapsle. Kapsle má v nejširším místě průměr asi 3 metry a vypadá jako zmenšená verze kuželovitého plavidla, které dopravuje lidi z ISS.
Varda plánuje používat roboty k míchání, zahřívání a chlazení chemických sloučenin vhodných pro vývoj léků, které budou následně převedeny do pevné formy a vráceny na Zemi, kde by měly sloužit jako základ pro výrobu průmyslových šarží nových farmaceutických produktů v tradičních továrnách. Mezi produkty, o které bude pravděpodobně usilovat, patří nové terapie rakoviny, stejně jako léčba cukrovky a chronické bolesti. „Vytvořili jsme jedinečný způsob manipulace s chemickými systémy,“ říká Will Bruey, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Varda. „A nejdražší chemické systémy na Zemi jsou léky. Věděli jsme, že jejich výroba ve vesmíru je vražednou aplikací mikrogravitace.“
První kapsle společnosti Varda poletí v červnu na palubě rakety společnosti Space Exploration Technologies Corp. spolu s desítkami satelitů od jiných začínajících firem, které jsou ochotny zaplatit přibližně 275 000 dolarů za každých 110 kilogramů materiálu, který chtějí dopravit do vesmíru. Cílem prvního letu společnosti Varda je ujistit se, že její robotické stroje a chemická technologie fungují podle očekávání a že kapsle přežije návrat do zemské atmosféry a přistane na padáku v poušti v Utahu. Společnost již zakoupila budoucí lety pro další své kapsle, kde doufá, že začne formulovat sloučeniny.
Společnost Varda získala 53 milionů dolarů od investorů, jako jsou Caffeinated Capital, Fifty Years Industries, Founders Fund, Khosla Ventures a Lux Capital. Má také smlouvu s americkým letectvem a NASA v hodnotě 60 milionů dolarů na studium návratu svých kapslí do zemské atmosféry, který by měl probíhat více než 25násobnou rychlostí zvuku. Takzvané hypersonické lety jsou oblastí strategického soupeření mezi USA a Čínou a vozidla společnosti Varda jsou pro experimenty atraktivní, protože na rozdíl od mnoha kapslí vracejících se na Zemi nenesou lidi.
Vládní práce je však pro Vardovo poslání vedlejší. Skutečná příležitost spočívá v průlomu u léků, jejichž vývoj se na Zemi zastavil. Řada slibných léků může při skladování krystalizovat, čímž se stávají pro člověka nepoužitelnými. Tento problém si na konci devadesátých let nechvalně vyžádal zastavení prodeje tabletové formy léku proti HIV Ritonavir, a to po letech výzkumu a investicích v hodnotě stovek milionů dolarů. Vedení společnosti Varda se domnívá, že společnost může využít orbitální laboratoře k nastartování vývoje nových verzí mnoha starších léků v bezpečné tabletové a injekční formě. „Jsme schopni dělat chemii na světové úrovni,“ říká Delian Asparouhov, spoluzakladatel a prezident společnosti Varda, který je také ředitelem fondu Founders Fund. „Nejsme jen leteckými blázny.“
Za předpokladu, že se jí při prvním startu podaří prokázat, že její základní metody mohou fungovat, bude muset Varda stále čelit pochybnostem, zda lze ve vesmíru vyrábět mnoho užitečných léků, a otázkám, zda lze léky pocházející z oběžné dráhy masově vyrábět v továrnách na Zemi. „Potenciál je obrovský a já se na to dívám jako na slibný smaragd na obloze,“ říká Arthur Boni, emeritní profesor na Carnegie Mellon University, který se věnoval výzkumu v oblasti kosmonautiky i biofarmacie. „Přesto je to v tuto chvíli jen výklenek a farmacie je opravdu náročné odvětví.“
Budoucnost, ke které Varda směřuje, zahrnuje desítky nebo dokonce stovky zařízení na oběžné dráze Země, která by nakonec vyráběla nejen léky, ale i další produkty, které by měly prospěch z mikrogravitace. Jednoho dne by společnost mohla mít i dostatečně velké kosmické lodě, aby mohla posílat do vesmíru lidi, kteří by pomáhali s výrobou, říká Bruey: „Cílem je vytvořit rutinní výrobní provoz na oběžné dráze.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
Ranní 
