Válka Ruska s Ukrajinou změnila představy Německa o vojenských výdajích

Pak došlo k válce.

Poté, co Scholz v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu změnil německé postoje v oblasti energetiky a zbrojení, zašel v neděli ještě o krok dál a během pouhých třiceti minut rozbil desetiletí německé obranné politiky a slíbil, že na armádu země vynaloží miliardy.

Válka jako budíček

Německo si částečně udrželo pozici největší evropské ekonomiky a rozzlobilo své spojence v NATO tím, že kompenzovalo rostoucí sociální náklady relativně malými výdaji na obranu. Země také nakupuje dostatek levné energie z Ruska, které Německu dodává polovinu plynu. Oba tyto faktory postavily Scholze do nepříjemné pozice, když Rusko minulý týden napadlo Ukrajinu, a někteří diplomaté kritizovali Německo, že se proti válce dostatečně nepostavilo. Scholzova ochota jednat se však rychle změnila.

Scholz nejprve zastavil schvalování plynovodu Nord Stream 2, který by do Německa přiváděl více plynu z Ruska. Poté ukončil německou politiku neposílání smrtících zbraní do konfliktních zón tím, že nabídl Ukrajině 1 000 protitankových zbraní a 500 systémů protiletadlové obrany Stinger. V sobotu se Německo připojilo k USA, Velké Británii, Kanadě, EU a dalším spojencům a zakázalo ruským finančním institucím účast v platebním systému SWIFT. Největší novinku si však Scholz nechal na neděli, kdy pronesl mimořádný projev v německém spolkovém sněmu:

Kancelář navrhl obrovský fond ve výši 100 miliard eur (113 miliard dolarů) na okamžitou modernizaci německé armády a chce, aby byl tento zvláštní fond zakotven v ústavě země.

Řekl také, že Německo konečně splní svůj závazek vyčlenit 2 % ročního hrubého domácího produktu na výdaje na obranu – slib, který země k nelibosti svých spojenců již léta porušuje. Výdaje na obranu v současnosti činí 1,5 % německého HDP, který v roce 2020 činil 3,8 bilionu dolarů.

Mám zájem o více informací

aerial photo of building — Zdroj: Unsplash.com

Německo, které letos plánuje uzavřít své poslední jaderné elektrárny, bude potřebovat více plynu, aby vyrovnalo rozdíl v poptávce po energii. Scholz uvedl, že to jeho zemi nezabrání ve snižování závislosti na Rusku, a oznámil výstavbu dvou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn v severním Německu.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Když v prosinci nastoupil do funkce německého kancléře Olaf Scholz, byl plynovod Nord Stream 2 do Ruska pouze projektem "soukromého sektoru" a myšlenka, že by Německo dodávalo zbraně do cizí země, byla neuvěřitelným tabu. Pak došlo k válce. Poté, co Scholz v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu změnil německé postoje v oblasti energetiky a zbrojení, zašel v neděli ještě o krok dál a během pouhých třiceti minut rozbil desetiletí německé obranné politiky a slíbil, že na armádu země vynaloží miliardy. Válka jako budíček Německo si částečně udrželo pozici největší evropské ekonomiky a rozzlobilo své spojence v NATO tím, že kompenzovalo rostoucí sociální náklady relativně malými výdaji na obranu. Země také nakupuje dostatek levné energie z Ruska, které Německu dodává polovinu plynu. Oba tyto faktory postavily Scholze do nepříjemné pozice, když Rusko minulý týden napadlo Ukrajinu, a někteří diplomaté kritizovali Německo, že se proti válce dostatečně nepostavilo. Scholzova ochota jednat se však rychle změnila. Scholz nejprve zastavil schvalování plynovodu Nord Stream 2, který by do Německa přiváděl více plynu z Ruska. Poté ukončil německou politiku neposílání smrtících zbraní do konfliktních zón tím, že nabídl Ukrajině 1 000 protitankových zbraní a 500 systémů protiletadlové obrany Stinger. V sobotu se Německo připojilo k USA, Velké Británii, Kanadě, EU a dalším spojencům a zakázalo ruským finančním institucím účast v platebním systému SWIFT. Největší novinku si však Scholz nechal na neděli, kdy pronesl mimořádný projev v německém spolkovém sněmu: Kancelář navrhl obrovský fond ve výši 100 miliard eur (113 miliard dolarů) na okamžitou modernizaci německé armády a chce, aby byl tento zvláštní fond zakotven v ústavě země. Řekl také, že Německo konečně splní svůj závazek vyčlenit 2 % ročního hrubého domácího produktu na výdaje na obranu - slib, který země k nelibosti svých spojenců již léta porušuje. Výdaje na obranu v současnosti činí 1,5 % německého HDP, který v roce 2020 činil 3,8 bilionu dolarů. Německo, které letos plánuje uzavřít své poslední jaderné elektrárny, bude potřebovat více plynu, aby vyrovnalo rozdíl v poptávce po energii. Scholz uvedl, že to jeho zemi nezabrání ve snižování závislosti na Rusku, a oznámil výstavbu dvou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn v severním Německu.