Rostoucí ceny potravin jako podnět k revoluci? Může se to stát v arabském světě

Čtyřčlenná rodina sedí u jídelního stolu a nechápavě zírá na obrázky jídla nakreslené na ubrusu. "Dneska," říká otec, "budeme k večeři malovat." Scéna z karikatury v marockých novinách vypovídá o tíživé situaci, s níž se potýká 37 milionů obyvatel království a jejich vrstevníci v celé severní Africe, když muslimský svět slaví ramadán. Svatý měsíc, který se obvykle vyznačuje zdrženlivostí přerušovanou bohatými hostinami při západu slunce, je letos pro mnohé konfrontací s bolestnou ekonomickou realitou. Celosvětové náklady na potraviny vzrostly od poloviny roku 2020 o více než 50 % na rekordní hodnotu a domácnosti po celém světě se snaží vyrovnat s napětím ve svých rozpočtech. V severní Africe je tento problém ještě palčivější kvůli dědictví špatného hospodářského řízení, sucha a sociálních nepokojů. Podle Mezinárodního měnového fondu jsou čistí dovozci potravin a energií v regionu Blízkého východu a severní Afriky obzvláště zranitelní vůči otřesům na komoditních trzích a v dodavatelských řetězcích v důsledku ruské války na Ukrajině. A to v zemích, kde rostoucí životní náklady pomohly vyvolat povstání Arabského jara před něco málo přes deseti lety. "Kolik toho ještě musíme vydržet?" zeptal se Ahmed Moustafa, 35letý řidič a otec tří dětí v Káhiře. Podle svých slov už musel prodat některé spotřebiče, aby měl na stole jídlo a pokryl další výdaje. "Pořád se po nás chce, abychom škrtali a škrtali a škrtali, ale už není z čeho." Vlády v Egyptě, Maroku a Tunisku, kde žije početné, převážně městské obyvatelstvo a kde chybí ropné bohatství, se snaží udržet dotace na potraviny a pohonné hmoty, které pomáhaly držet nespokojenost pod pokličkou. Světový potravinový program varoval, že odolnost lidí je na "bodu zlomu", zatímco Spojené arabské emiráty se rozhodly pomoci spojenci Egypta, největšímu světovému odběrateli pšenice, aby podpořily jeho potravinovou bezpečnost a odvrátily možnou nestabilitu. Egypt rovněž žádá o pomoc MMF. Egyptský prezident Abdel-Fattáh as-Sísí se od svého nástupu k moci v roce 2014 snažil prosadit reformy k oživení ekonomiky, aniž by tím vyvolal frustraci obyvatelstva. Minulý měsíc se snažil sjednotit národ za nevyhnutelné oběti. K tomu patří vyhýbání se starým zvykům nadměrné konzumace - zejména během ramadánu, který začal 2. dubna. "Lidé si myslí, že můj jídelní stůl vypadá jinak," řekl El-Sisi na akci 23. března a vyzval více než stomilionovou zemi, aby se během jídla Iftar, které přerušuje celodenní ramadánový půst, omezila. "Jsem však zodpovědný před Bohem," dodal. Ještě před několika týdny byli egyptští představitelé hrdí na to, že ekonomika nejlidnatější země arabského světa přestála pandemii a zaznamenala solidní růst. Také inflace byla pod kontrolou. To se změnilo po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Investoři stáhli miliardy dolarů z dluhového trhu země a měna se propadla o 15 %. Egypt zakázal vývoz klíčových potravin včetně mouky, čočky a pšenice. Začátkem března válka zvýšila ceny pšeničné mouky o 19 % a rostlinných olejů o 10 %, uvedla vláda. To je v zemi, kde průměrný rodinný příjem činí asi 5 000 liber (6 100 Kč) měsíčně - z toho zhruba 31 % se podle státní statistické agentury utratí za obživu. Hilal El-Dandarawy, státní zaměstnanec v důchodu v jižním městě Asuán, řekl, že se nyní připravuje na prudký nárůst cen pohonných hmot a tsunami dalších zdražení. "Žijeme v cenové krizi zboží a služeb, elektřiny, vody a plynu," řekl. Ještě horší situace se odehrává v Tunisku, zemi, která stála u zrodu povstání arabského jara a která se od té doby zmítá v politických zmatcích. Údery, které ekonomika utrpěla v důsledku těchto bojů mezi úředníky, jsou nyní umocněny díky Covidu-19 a ruské válce na Ukrajině. Centrální banka varovala, že je třeba přijmout rázná opatření k reformě ekonomiky, ale tyto snahy byly opakovaně blokovány mocným odborovým svazem UGTT. Také Tunisko se kvůli varování před rizikem nesplacení dluhu obrací na MMF. Dilema Ahmeda Masúda, čtyřicetiletého obchodníka ze starého města v hlavním městě Tunisu, tyto širší problémy vyostřuje. Stěžoval si, že nedostatek turistů, který začal v důsledku pandemie, nyní ještě zhoršuje konflikt na Ukrajině. Vládní pomoc, která má kompenzovat pokles obchodu, se sotva projevila a on může sotva pokrýt účty za komunální služby. "Myslím, že zavřu obchod a budu si hledat jinou práci," pokrčil Masoud rezignovaně rameny. V sousedním Maroku není situace o nic lepší. I když se mu podařilo vyhnout politickým otřesům arabského jara v roce 2011, na ekonomické frontě nebylo ušetřeno. Očekává se, že růst se letos sníží na 0,7 %, což je přibližně desetina úrovně z roku 2021. Centrální banka mezitím předpovídá, že inflace dosáhne 4,7 %, což je ve srovnání dokonce i s některými částmi Evropy poměrně skromná hodnota, i když stále nejvyšší od finanční krize v roce 2008. Zvládnutí " vnějšího šoku" v podobě války může Maroko donutit požádat MMF o preventivní likviditní linku, uvedl guvernér Abdellatif Jouahri. Maroko čelí "bezprecedentní situaci", dodal. Hrozí, že válka na Ukrajině rozdmýchá hněv veřejnosti kvůli cenám a pošle finanční potřeby státu na historické maximum. Obchodník s obilím Mohamed Bellamine, jehož obchod na rabátském trhu Rahba se ve dnech před ramadánem obvykle hemží zákazníky, vidí dopad jasně. S povzdechem ukazuje na prázdnou ulici: "Obvykle byste ani nemohli najít místo k zaparkování."