Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber

Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci, kterou dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng, jsou miliardové daňové škrty a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. V příštích šesti měsících se vláda chystá zmírnit negativní dopady vysokých účtů za energie výdaji zhruba za 60 miliard liber. Odhadované náklady plánů na pomoc s energiemi jsou však nejisté kvůli nestabilním cenám, upozornil Kwarteng. Očekává ale, že náklady se sníží po zahájení vyjednávání nových dlouhodobých kontraktů s dodavateli. Vláda v dubnu příštího roku, což je proti původním plánům o rok dříve, zruší nejvyšší sazbu daně z příjmů a sníží základní sazbu. Od dubna bude v zemi platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Zruší se tak dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150.000 liber (4,2 milionu Kč) za rok. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent, uvedla agentura Reuters. Podle Kwartenga to znamená, že už za několik měsíců se sníží daně pro více než 31 milionů lidí. Vláda chce těmito kroky podpořit hospodářský růst. Kabinet premiérky Liz Trussové se také rozhodl zrušit plánované zvýšení daně z příjmu právnických osob. Sazba firemní daně v Británii teď činí 19 procent a je nejnižší ze skupiny vyspělých zemí G7. Příští rok měla tato daň vzrůst na 25 procent, vláda se však rozhodla tento plán zrušit. Z dalších kroků vláda sníží daň z nákupu nemovitostí, zruší zvýšení daňové sazby na různé druhy alkoholu a zruší strop pro bonusy bankéřů. Po celé zemi chce také vytvořit síť investičních zón, ve kterých budou podnikům nabídnuty daňové úlevy a sníží se tam regulační překážky. Zavede také systém vracení daně z přidané hodnoty (DPH) zahraničním turistům z jejich nákupů, čímž chce podpořit maloobchodní sektor. Vláda počítá s tím, že v příštím finančním roce jí bude balíček daňových škrtů stát asi 19 miliard liber. Do finančního roku 2026/2027 by náklady měly vzrůst na 45 miliard liber. Kritici návrhů varují, že kombinace rozsáhlých daňových škrtů a vládního plánu chránit domácnosti a podniky před prudkým růstem cen energií způsobí, že se Británie vysoce zadluží v době, kdy se úrokové sazby citelně zvyšují. Kwarteng však uvedl, že Británie má druhý nejnižší poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ze zemí G7 a ve střednědobém horizontu představí plán na sníží dluhu v poměru k HDP. Výzkumná skupina Institut pro fiskální studie uvádí, že zrušení plánovaného zvýšení daní způsobí snížení daňových příjmů o 30 miliard liber. Dodala, že vytvoření plánů, které se opírají o představu, že snížení hlavních daní přinese trvalou podporu růstu, je přinejmenším hazardem. Podle opozičních labouristů budou ze snížení daní neúměrně profitovat bohatí a plán vlády budou financovat neudržitelné půjčky. Labouristická poslankyně a stínová ministryně financí Rachel Reevesová podle serveru zpravodajské televize CNBC označila tyto plány za tzv. trickle-down economics (ekonomika stékání), tedy teorii, která obhajuje snižování daní velkým a bohatým firmám a jednotlivcům. Citovala také amerického prezidenta Joea Bidena, který tento týden řekl, že tato teorie nikdy nefungovala.