ČR zůstala 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 ekonomik světa

ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku „Economic Freedom of the World Index“ (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela.

Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

„Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Hongkong a Singapur jsou opět na čele žebříku. Švýcarsko, Nový Zéland, Dánsko, Austrálie, Spojené státy, Estonsko, Mauricius a Irsko uzavírají nejlepší desítku. „Nejnovější kompletní údaje jsou z roku 2020, proto náš žebříček zobrazuje situaci vždy s dvouletým zpožděním. Hongkong vykazuje pokles svobody již v roce 2020 a očekáváme, že tento pokles bude pokračovat i nadále,“ dodal Pánek.“

Mezi deset nejhůře hodnocených zemí patří Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Konžská republika, Írán, Libye, Argentina, Syrská arabská republika, Zimbabwe, Súdán a Venezuela. Despotické země jako Severní Korea a Kuba nejsou zařazené do žebříčku kvůli nedostatku údajů.

Další zajímavé příčky zaujímají například Japonsko (12.), Německo (25.), Itálie (44.), Francie (54.), Rakousko je na 33. místě, Slovensko na 54., Maďarsko na 57. a Polsko na 80. místě. Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (24.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (116.), uvádí žebříček. Rozdíl je i mezi Ruskem (94.) a Ukrajinou (126. místo). „Žebříček pracuje s daty za rok 2020, tedy ještě dlouho před začátkem války a nastávající globální ruské izolace, která Rusko bezpochyby posune směrem dolů. Ukrajina se na druhé straně po vyhrané válce bude muset ekonomicky liberalizovat,“ upozornil Pánek.

Nezaměstnanost v ČR v srpnu vzrostla na 3,4 pct z červencových 3,3 pct

Mám zájem o více informací

Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251.753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312.000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268.000 lidí.

„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.

Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112.521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80.676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Česká republika je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí. "Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Hongkong a Singapur jsou opět na čele žebříku. Švýcarsko, Nový Zéland, Dánsko, Austrálie, Spojené státy, Estonsko, Mauricius a Irsko uzavírají nejlepší desítku. "Nejnovější kompletní údaje jsou z roku 2020, proto náš žebříček zobrazuje situaci vždy s dvouletým zpožděním. Hongkong vykazuje pokles svobody již v roce 2020 a očekáváme, že tento pokles bude pokračovat i nadále," dodal Pánek.“ Mezi deset nejhůře hodnocených zemí patří Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Konžská republika, Írán, Libye, Argentina, Syrská arabská republika, Zimbabwe, Súdán a Venezuela. Despotické země jako Severní Korea a Kuba nejsou zařazené do žebříčku kvůli nedostatku údajů. Další zajímavé příčky zaujímají například Japonsko (12.), Německo (25.), Itálie (44.), Francie (54.), Rakousko je na 33. místě, Slovensko na 54., Maďarsko na 57. a Polsko na 80. místě. Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (24.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (116.), uvádí žebříček. Rozdíl je i mezi Ruskem (94.) a Ukrajinou (126. místo). "Žebříček pracuje s daty za rok 2020, tedy ještě dlouho před začátkem války a nastávající globální ruské izolace, která Rusko bezpochyby posune směrem dolů. Ukrajina se na druhé straně po vyhrané válce bude muset ekonomicky liberalizovat," upozornil Pánek. Nezaměstnanost v ČR v srpnu vzrostla na 3,4 pct z červencových 3,3 pct Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251.753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312.000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268.000 lidí. "V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce. Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112.521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80.676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.