Ekonomické problémy způsobující, že v Etiopii vzkvétá černý trh s měnou

Rozdíl mezi oficiálním kurzem etiopské měny a kurzem na paralelním trhu se rekordně zvětšil, protože se zmenšily devizové rezervy a na severu země se obnovily boje. Ve středu se birr na černém trhu obchodoval až za 92 dolarů, zatímco oficiální kurz zůstával na 52,5. Podle lidí obeznámených se záležitostí, kteří si nepřáli být jmenováni, hovoří o paralelním trhu. Rozdíl v kurzu se zvětšuje především kvůli zvýšenému riziku spojenému s probíhajícím konfliktem v zemi, uvedl v telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg Fikadu Digafe, viceguvernér a hlavní ekonom centrální banky. K neoficiálnímu kurzu se odmítl přímo vyjádřit. Problémem je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po cizí měně, uvedl a dodal, že vládní měnová politika je méně účinná kvůli vysokým nákladům na téměř dvouletou válku s disidentským severním regionem Tigray. Příměří dohodnuté v březnu skončilo v srpnu, což zhoršilo humanitární a hospodářskou situaci v druhé nejlidnatější africké zemi. Mezinárodní měnový fond v červnu uvedl, že hospodářský růst Etiopie může v letech 2021-22 zpomalit na 3,8 %, a to kvůli konfliktu, nižší zemědělské produkci, poklesu financování ze strany dárců a prohlubujícímu se nedostatku deviz, suchu a přelévání války na Ukrajině. Podle makroekonomického výhledu pro východní Afriku, který zveřejnila společnost Deloitte LLP, činily devizové rezervy Etiopie na konci roku 2021 3,3 miliardy USD, což pokryje pouze 1,9 měsíce dovozních nákladů země. Mezitím se inflace v srpnu vyšplhala na 32,5 %. Úvěry od etiopských věřitelů činily ve fiskálním roce do července přibližně 1,09 miliardy dolarů, zatímco v roce 2019-20 to bylo 3,33 miliardy dolarů. Aby vláda podpořila devizové rezervy, snižuje od roku 2019 hodnotu birru vůči dolaru. Od února do května etiopská centrální banka oslabila místní měnu o vážený průměr 26 %. Etiopie je federativní republikou, která je tvořena 11 etnicky založenými státy a 2 samosprávnými městskými oblastmi. Etiopská ekonomika od nástupu nového premiéra Abyi(ho) Ahmed(a) v dubnu 2018 započala postupnou transformaci od socialistického systému, kterému dominovaly státní podniky, k tržnímu hospodářství. Vláda si za jednu ze svých priorit vytyčila podporu soukromého sektoru, jehož rozvoj je nicméně zatím pouze pozvolný. Po hospodářském růstu, který se v minulých letech pohyboval průměrně okolo 10 % HDP za rok, zasáhla i Etiopii globální pandemie, v jejímž důsledku hospodářský růst zpomalil na 2 % HDP v roce 2021. Avšak Covid-19 nebyl pro etiopskou ekonomiku v roce 2021 hlavní výzvou, tu představovaly spíše postupná eroze politického systému, úpadek vlády práva, spory se sousedy, ozbrojený konflikt na severu země, obavy zahraničních investorů z vývoje v zemi. V říjnu 2021 byla schválena nová etiopská vláda, která vzešla z několikrát odložených parlamentních voleb, které ve většině volebních okrsků proběhly v červnu 2021. Již tak velmi omezenou etiopskou kupní sílu nadále přidušovala vysoká inflace a nová pravidla pro zacházení s tvrdou měnou, s jejímž dlouhodobým nedostatkem Etiopie bojuje už desetiletí. V dalších letech by mělo dojít k postupné obnově růstu, i když dvojciferných čísel z předchozí dekády již Etiopie dosahovat nebude. Inflace bude i nadále představovat problém, přestože podle odhadů nebude situace tak vážná jako v roce 2021. Etiopie by také v dalších letech měla postupně snižovat své obchodní saldo se zahraničím, což by mohlo přispět ke snížení problémů s tvrdou měnou. Dle vládních plánů by země měla v roce 2025 dosáhnout HDP na obyvatele ve výši 2500 USD, čímž by opustila kategorii nízkopříjmových zemí a zařadila se mezi středněpříjmové státy.