Inflace předčila očekávání trhu, podle analytiků je blízko vrcholu

Podle analytiků oslovených ČTK se přesto blíží inflace svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Podle Českého statistického úřadu byla zářijová meziroční inflace nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií.

„I přesto, že v září meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 18 procent, čísla z posledních měsíců naznačují, že se nacházíme blízko inflačního vrcholu. Meziročně totiž dále zpomaluje tempo růstu imputovaného nájemného i ceny pohonných hmot,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

„Zdá se, že inflace se již přiblížila svému vrcholu. Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj ale firmy stále mají vysoká inflační očekávání, což bude komplikovat návrat k nízkým hodnotám inflace.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se kvůli postupnému promítání vysokých cen energií do účtů domácností nedalo očekávat, že inflace rychle pomine. „Nejnovější data ovšem nehodnotíme ani jako mimořádně tragická. Kromě nákladů spojených s bydlením lze pozitivně vnímat další zpomalení inflace u potravin, kde pokračuje uklidňování situace nepřetržitě již od května a zdražování již téměř zastavilo,“ uvedl Hradil.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že hlavní inflační riziko pro příští měsíce představují ceny energií. „Jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. K ČNB avizované dvacetiprocentní metě se však inflace letos už s největší pravděpodobností nedostane. Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu,“ řekl.

Zvýšení úrokových sazeb ČNB nepředpokládá ani hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle něj zůstanou na současné vyšší úrovni delší dobu. Upozornil, že výhled inflace je nejistý kvůli vývoji cen energií. „V minulých měsících překvapoval slabší dynamikou, v září naopak citelněji zrychlil. V říjnu však inflaci patrně ovlivní úsporný tarif, který inflaci posune opět k nižším hodnotám. Čísla inflace tak budou do konce roku rozkolísaná,“ uvedl Seidler. Zpomalení tempa růstu cen pod deset procent očekává až v polovině příštího roku.

Mám zájem o více informací

Situace v zemích V4

Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) má po Maďarsku nejvyšší inflaci Česká republika, kde spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 18 procent. Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. V Polsku míra inflace v září vystoupila na 17,2 procenta.

Členem V4 je i Slovensko, které jako jediná země tohoto uskupení patří do eurozóny, a podléhá tedy měnové politice Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. Srpnová inflace na Slovensku vystoupila na 14 procent. Ceny zboží a služeb v zemi tak rostly nejrychleji od června roku 2000.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Meziroční inflace v září překonala očekávání trhu, který předpokládal stagnaci, růst cen ale zrychlil na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se přesto blíží inflace svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Podle Českého statistického úřadu byla zářijová meziroční inflace nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. "I přesto, že v září meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 18 procent, čísla z posledních měsíců naznačují, že se nacházíme blízko inflačního vrcholu. Meziročně totiž dále zpomaluje tempo růstu imputovaného nájemného i ceny pohonných hmot," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Zdá se, že inflace se již přiblížila svému vrcholu. Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté," soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj ale firmy stále mají vysoká inflační očekávání, což bude komplikovat návrat k nízkým hodnotám inflace. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se kvůli postupnému promítání vysokých cen energií do účtů domácností nedalo očekávat, že inflace rychle pomine. "Nejnovější data ovšem nehodnotíme ani jako mimořádně tragická. Kromě nákladů spojených s bydlením lze pozitivně vnímat další zpomalení inflace u potravin, kde pokračuje uklidňování situace nepřetržitě již od května a zdražování již téměř zastavilo," uvedl Hradil. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že hlavní inflační riziko pro příští měsíce představují ceny energií. "Jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. K ČNB avizované dvacetiprocentní metě se však inflace letos už s největší pravděpodobností nedostane. Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu," řekl. Zvýšení úrokových sazeb ČNB nepředpokládá ani hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle něj zůstanou na současné vyšší úrovni delší dobu. Upozornil, že výhled inflace je nejistý kvůli vývoji cen energií. "V minulých měsících překvapoval slabší dynamikou, v září naopak citelněji zrychlil. V říjnu však inflaci patrně ovlivní úsporný tarif, který inflaci posune opět k nižším hodnotám. Čísla inflace tak budou do konce roku rozkolísaná," uvedl Seidler. Zpomalení tempa růstu cen pod deset procent očekává až v polovině příštího roku. Situace v zemích V4 Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) má po Maďarsku nejvyšší inflaci Česká republika, kde spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 18 procent. Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. V Polsku míra inflace v září vystoupila na 17,2 procenta. Členem V4 je i Slovensko, které jako jediná země tohoto uskupení patří do eurozóny, a podléhá tedy měnové politice Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. Srpnová inflace na Slovensku vystoupila na 14 procent. Ceny zboží a služeb v zemi tak rostly nejrychleji od června roku 2000.