Ekonomiky některých zemí díky konfliktu na Ukrajině posilují

Mnohé ekonomiky se potýkají s negativními dopady ruské invaze na Ukrajinu, několik vybraných zemí ale těží z přílivu ruských migrantů a jejich majetku. Gruzie, malá bývalá sovětská republika na jižní hranici Ruska, stejně jako Arménie či Turecko patří k několika zemím, jejichž ekonomiky zažívají při současných nepokojích rozkvět, uvedl server zpravodajské televize CNBC. Nejméně 112.000 obyvatel Ruska letos podle zpráv emigrovalo do Gruzie. První vlna téměř 43.000 lidí přišla po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Druhá vlna, jejíž počet je obtížnější určit, dorazila po mobilizaci v září. Podle internetového průzkumu mezi migranty, který uskutečnila výzkumná společnost Ponars Eurasia, zamířila v jarní první vlně do Gruzie téměř čtvrtina (23,4 procenta) všech tehdejších ruských exulantů. Nejvíce jich ale uprchlo do Turecka, a to 24,9 procenta. Do Arménie jich zamířilo 15,1 procenta, 19 procent pak do dalších zemí, jejichž názvy nebyly uvedeny. Příliv migrantů měl obrovský vliv na gruzínskou ekonomiku a na gruzínskou měnu lari. Ta od začátku roku zpevnila vůči americkému dolaru asi o 15 procent a nyní je na tříletém maximu. Mezinárodní měnový fond (MMF) nyní očekává, že gruzínská ekonomika letos vzroste o deset procent. Tento měsíc MMF revidoval svůj odhad opět směrem vzhůru. Ještě v dubnu přitom na letošní rok předpovídal zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) Gruzie jen o tři procenta. Měnový fond zařadil mezi důvody, které jej přiměly ke zlepšení výhledu, prudký růst imigrace a příliv finančních prostředků vyvolané válkou. Z dalších hostitelských zemí pak Turecko podle MMF letos vykáže růst o pět procent. Arménie pak o 11 procent, a to díky přílivu zahraničních příjmů, kapitálu a pracovních sil do země. Gruzie zažívá vysoký příliv kapitálu, především z Ruska. Jen v říjnu se příliv kapitálu zvýšil o 725 procent, z toho Rusko se na něm podílelo třemi pětinami. Za únor až říjen podle centrální banky přesunuli Rusové na účty v Gruzii 1,41 miliardy USD (33,1 miliardy Kč), což byl více než čtyřnásobek částky za stejné období loňského roku. Gruzie je oblíbená mezi ruskými migranty díky strategické poloze a svému historickému a ekonomickému spojení s Ruskem. Země má navíc liberální přistěhovaleckou politiku umožňující cizincům v zemi žít, pracovat a podnikat bez vízové povinnosti. Stejně jako Arménie a Turecko se i tato země brání prosazování sankcí vůči Rusku, takže Rusové a jejich peníze se mohou přes hranice těchto zemí volně pohybovat. Turecko podle vládních údajů letos udělilo povolení k pobytu 118.626 lidem z Ruska. Na prodeji nemovitostí zahraničním majitelům mají letos Rusové pětinový podíl. Arménská vláda oficiální údaje o migrantech ani nákupu nemovitostí neposkytla. Ekonomický dopad ale odborníky překvapil. "Zaznamenali jsme dvouciferný růst, což nikdo nečekal," řekl CNBC vedoucí oddělení hospodářské a sociální politiky v gruzínském Institutu pro rozvoj svobody informací (IDFI) Michail Kukava. Je však nutné zmínit, že značná část tohoto růstu přichází poté, co byla ekonomika zdecimována v době pandemie nemoci covid-19. Podle Kukavy ale výsledek také svědčí o ekonomické aktivitě nově příchozích. A i když se příliv desítek tisíc lidí může zdát minimální, a to i pro zemi jako Gruzie, která má 3,7 milionu obyvatel, je potřeba zdůraznit i to, že počet příchozích z Ruska do Gruzie je proti loňsku více než desetinásobný. "Jsou vysoce aktivní. Náhodně vybraných 42.000 obyvatel Ruska by nemělo takový dopad na gruzínskou ekonomiku," řekl Kukava s odkazem na první vlnu migrantů, z nichž mnozí byli bohatí a velmi vzdělaní. Druhá vlna byla podle něj motivována spíše strachem než ekonomickými důvody. Jedním z nejviditelnějších dopadů je vliv nově příchozích na gruzínský trh s bydlením. Podle banky TBC vzrostly ceny nemovitostí v hlavním městě Tbilisi v září meziročně o 20 procent a počet transakcí o 30 procent. Nájmy stouply o 74 procent. V Gruzii bylo od ledna do listopadu registrováno 12.093 nových ruských společností, což je více než třináctinásobek celkového počtu společností založených v roce 2021, uvádí statistický úřad. Ne všichni jsou ale z nové situace nadšeni. Bývalá sovětská republika, která v roce 2008 svedla s Ruskem krátkou válku, má se severním sousedem složité vztahy a někteří Gruzínci mají strach také ze sociálněpolitických dopadů. Kukava se obává, že by za migranty mohla následovat ruská plutokratická vláda a Kreml by se mohl chtít pokusit využít jako záminku k tomu, aby je přišel "chránit." V příštím roce ale gruzínská vláda i centrální banka očekávají zpomalení ekonomického růstu. Podle MMF ekonomika vykáže růst zhruba o pět procent. "To naznačuje, že gruzínská vláda nepředpokládá, že by zůstali," řekl Kukava o příchozích z Ruska.