Rusové našli útočiště před prezidentem Putinem v nové evropské Casablance.

Bělehradská právnička Tijana Vujovićová sedí za černým dřevěným stolem nadměrných rozměrů a vedle stohů papírů a říká, že na příští den už má v diáři dalších pět schůzek s potenciálními novými klienty. Čtyři z nich jsou Rusové.

Šestatřicetiletá Vujovičová se specializuje na imigraci, vyřizuje lidem správné papíry a zprostředkovává jim kontakty s realitními makléři ve městě, které se od invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu před osmi měsíci potichu změnilo v přívětivé útočiště pro tisíce Rusů. Nově příchozí se nahrnuli do společných pracovních prostor, zaregistrovali více než 2 000 firem a dokonce oživili trh s nemovitostmi. Další se nyní chtějí usadit na delší dobu v důsledku Putinovy zářijové vojenské mobilizace občanů.

„Na začátku války všichni klienti žádali o pronájem bytu,“ řekla ve své kanceláři v bytovém domě v centru Bělehradu Vujovičová, která počítá, že letos jednala nejméně s 500 Rusy. „V posledních měsících jsem od nich měla hodně žádostí o koupi, a to nejen za účelem získání pobytu, ale i bydlení.“

Tyto kroky spolu se stupňujícími se Putinovými útoky na Ukrajině způsobily, že vztahy Srbska s Ruskem jsou stále nepříjemnější. Vedoucí představitelé Evropské unie, do níž chce Srbsko nakonec vstoupit, varovali prezidenta Aleksandara Vučiče, že se jeho země musí rozhodnout, na čí straně stojí, protože se brání připojení k sankcím proti Moskvě. Žíla proruských – ne-li proputinovských – nálad je však v Bělehradě hluboká.

people walking on dock near body of water during daytime — Zdroj: Unsplash

„Bělehrad se v posledních týdnech podobá Casablance,“ řekl Vučič 17. října v projevu v srbské zpravodajské a bezpečnostní agentuře a přirovnal město vyobrazené ve filmu z roku 1942 k místu, kde se to hemží špiony a válečnými uprchlíky.

Od začátku konfliktu přišlo do Srbska více než 100 000 Rusů a několik stovek Ukrajinců, z nichž 17 000 podle Vučiče obdrželo povolení k pobytu. Zbytek se přesunul do jiných zemí nebo zůstává v Srbsku jako návštěvníci.

Mám zájem o více informací

Velká část Evropy přijala ruské aristokraty a intelektuály, kteří utíkali před bolševickou revolucí v roce 1917, ale zhruba o sto let později mají ti, kteří utíkají před politikou své vlasti, v Evropě jen málo možností. Srbsko však umožňuje Rusům vstup do země bez víz na prvních 30 dní a jeho národní letecká společnost zachovala linky do Moskvy a dalších tří ruských měst.

Přítomnost Rusů v Bělehradě, městě s přibližně 1,4 milionu obyvatel, není těžké zaznamenat. Jednou z dominant je secesní hotel Moskva a kulturní centrum Ruskij dom neboli Ruský dům, se nachází hned vedle silnice. Energetický gigant Gazprom PJSC sponzoruje FK Crvena zvezda Bělehrad, nejúspěšnější fotbalový tým v zemi.

Tyto vazby mají dlouhou historii. Srbsko oživilo své vztahy s pravoslavným Ruskem v 90. letech 20. století během krvavého rozpadu Jugoslávie, kdy části federace získaly s podporou Západu nezávislost. Srbové hledali podporu na východě a během bombardování NATO v roce 1999, které mělo ukončit konflikt v Kosovu, získali podporu Ruska.

V rozhovorech s některými Rusy, kteří se nedávno odstěhovali, jsou jen rádi, že našli tak přívětivé místo. Michail Korostikov, 33 let, byl vedoucím mezinárodní spolupráce ESG v moskevské Sberbank. Novou práci si začal hledat 25. února, den po ruské invazi na Ukrajinu, a ještě týž týden se začal vážně učit srbsky.

Získat novou pozici nebylo snadné, protože zaměstnat Rusa se najednou nevyplatilo riskovat, řekl Korostikov, jehož manželka je Srbka, přijel do Bělehradu v červnu a nyní pracuje na dálku pro nevládní klimatickou organizaci se sídlem ve Velké Británii.

„Když přijdete do co-workingového prostoru, slyšíte jen ruštinu,“ řekl Korostikov, když seděl v baru ve Vračaru, bohaté rezidenční čtvrti v centru Bělehradu. Všichni se k vám chovají jako k sousedům, říká a vypráví, jak mu dokonce na tržnici nabídli jídlo zdarma, když zjistili, že je Rus.

„Nikdy jsem vůči sobě nepocítil ani špetku negativního pocitu,“ řekl 10. října. „Říkám lidem, lidi, je tu úžasná země – možná trochu chaotická.“

Po příjezdu měl Korostikov, stejně jako mnoho dalších Rusů, 30 dní, než potřeboval nové razítko do pasu. To se také ukázalo jako snadné. Rusové v Bělehradě vytvořili skupiny na šifrované komunikační službě Telegram a nabízejí místa v autech, která dělají jednodenní výlety k hranicím, řekl. Při jedné cestě do Bosny se procházel 10 minut a pak přešel zpět do Srbska. Pohraničník zažertoval: „Ahoj, soudruhu,“ řekl Korostikov.

Bělehrad umožňuje nově příchozím najít relativně cenově dostupné ubytování, alespoň ve srovnání s Moskvou, možnost přesídlit, začít podnikat nebo alespoň přemýšlet o svém dalším postupu. Podle srbského obchodního rejstříku Rusové letos v Srbsku založili 2321 malých firem a společností, většinou v Bělehradě, což je nárůst oproti pouhým 158 za celý rok 2021.

Bělehradská společnost WeShare, která spravuje kancelářské prostory v nablýskané věži přímo naproti budově srbského parlamentu, získala od začátku války na Ukrajině 60 nových ruských zákazníků, přičemž před konfliktem jich bylo jen několik.

Mnozí z nich chtějí umístit své podniky v prostorách WeShare, ať už jde o fyzické využití prostor, nebo jen o adresu, uvedl zakladatel a majitel společnosti Leon Pantelic. „Je to úžasný nárůst poptávky a každý týden dostáváme sedm až osm nových poptávek,“ řekl.

Mezitím Rusové rozhýbali trh s nemovitostmi, přičemž ceny pronájmů se v Bělehradě kvůli prudce rostoucí poptávce více než zdvojnásobily, uvedla Katarina Lazarevičová, která vede jednu z významných městských realitních kanceláří.

Průměrný byt s jednou ložnicí v centru Bělehradu se podle ní zvýšil z 300 eur (7350 Kč) měsíčně na nejméně 600 eur (14 700 Kč), což ve městě, kde se průměrný čistý měsíční plat pohybuje kolem 800 eur (19 600 Kč), vytlačuje z trhu mnoho místních obyvatel.

Rusové podle ní přicházejí ve třech vlnách: nejprve to byli většinou profesionálové nebo bohatí jednotlivci, kteří stěhovali své podniky, aby unikli sankcím, pak rodiny v létě a nyní – největší vlna – od doby, kdy Putin nařídil mobilizaci. „Všechno, co se objeví na trhu, je okamžitě obsazeno,“ řekla Lazarevičová. „Brzy jim v Bělehradě nezbude nic, co by mohli nabídnout.“

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Bělehrad se po vypuknutí války proměnil v útočiště, ale nyní do něj přichází stále více lidí a zvyšuje poptávku po nemovitostech a pracovních prostorách. Bělehradská právnička Tijana Vujovićová sedí za černým dřevěným stolem nadměrných rozměrů a vedle stohů papírů a říká, že na příští den už má v diáři dalších pět schůzek s potenciálními novými klienty. Čtyři z nich jsou Rusové. Šestatřicetiletá Vujovičová se specializuje na imigraci, vyřizuje lidem správné papíry a zprostředkovává jim kontakty s realitními makléři ve městě, které se od invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu před osmi měsíci potichu změnilo v přívětivé útočiště pro tisíce Rusů. Nově příchozí se nahrnuli do společných pracovních prostor, zaregistrovali více než 2 000 firem a dokonce oživili trh s nemovitostmi. Další se nyní chtějí usadit na delší dobu v důsledku Putinovy zářijové vojenské mobilizace občanů. "Na začátku války všichni klienti žádali o pronájem bytu," řekla ve své kanceláři v bytovém domě v centru Bělehradu Vujovičová, která počítá, že letos jednala nejméně s 500 Rusy. "V posledních měsících jsem od nich měla hodně žádostí o koupi, a to nejen za účelem získání pobytu, ale i bydlení." Tyto kroky spolu se stupňujícími se Putinovými útoky na Ukrajině způsobily, že vztahy Srbska s Ruskem jsou stále nepříjemnější. Vedoucí představitelé Evropské unie, do níž chce Srbsko nakonec vstoupit, varovali prezidenta Aleksandara Vučiče, že se jeho země musí rozhodnout, na čí straně stojí, protože se brání připojení k sankcím proti Moskvě. Žíla proruských - ne-li proputinovských - nálad je však v Bělehradě hluboká. "Bělehrad se v posledních týdnech podobá Casablance," řekl Vučič 17. října v projevu v srbské zpravodajské a bezpečnostní agentuře a přirovnal město vyobrazené ve filmu z roku 1942 k místu, kde se to hemží špiony a válečnými uprchlíky. Od začátku konfliktu přišlo do Srbska více než 100 000 Rusů a několik stovek Ukrajinců, z nichž 17 000 podle Vučiče obdrželo povolení k pobytu. Zbytek se přesunul do jiných zemí nebo zůstává v Srbsku jako návštěvníci. Velká část Evropy přijala ruské aristokraty a intelektuály, kteří utíkali před bolševickou revolucí v roce 1917, ale zhruba o sto let později mají ti, kteří utíkají před politikou své vlasti, v Evropě jen málo možností. Srbsko však umožňuje Rusům vstup do země bez víz na prvních 30 dní a jeho národní letecká společnost zachovala linky do Moskvy a dalších tří ruských měst. Přítomnost Rusů v Bělehradě, městě s přibližně 1,4 milionu obyvatel, není těžké zaznamenat. Jednou z dominant je secesní hotel Moskva a kulturní centrum Ruskij dom neboli Ruský dům, se nachází hned vedle silnice. Energetický gigant Gazprom PJSC sponzoruje FK Crvena zvezda Bělehrad, nejúspěšnější fotbalový tým v zemi. Tyto vazby mají dlouhou historii. Srbsko oživilo své vztahy s pravoslavným Ruskem v 90. letech 20. století během krvavého rozpadu Jugoslávie, kdy části federace získaly s podporou Západu nezávislost. Srbové hledali podporu na východě a během bombardování NATO v roce 1999, které mělo ukončit konflikt v Kosovu, získali podporu Ruska. V rozhovorech s některými Rusy, kteří se nedávno odstěhovali, jsou jen rádi, že našli tak přívětivé místo. Michail Korostikov, 33 let, byl vedoucím mezinárodní spolupráce ESG v moskevské Sberbank. Novou práci si začal hledat 25. února, den po ruské invazi na Ukrajinu, a ještě týž týden se začal vážně učit srbsky. Získat novou pozici nebylo snadné, protože zaměstnat Rusa se najednou nevyplatilo riskovat, řekl Korostikov, jehož manželka je Srbka, přijel do Bělehradu v červnu a nyní pracuje na dálku pro nevládní klimatickou organizaci se sídlem ve Velké Británii. "Když přijdete do co-workingového prostoru, slyšíte jen ruštinu," řekl Korostikov, když seděl v baru ve Vračaru, bohaté rezidenční čtvrti v centru Bělehradu. Všichni se k vám chovají jako k sousedům, říká a vypráví, jak mu dokonce na tržnici nabídli jídlo zdarma, když zjistili, že je Rus. "Nikdy jsem vůči sobě nepocítil ani špetku negativního pocitu," řekl 10. října. "Říkám lidem, lidi, je tu úžasná země - možná trochu chaotická." Po příjezdu měl Korostikov, stejně jako mnoho dalších Rusů, 30 dní, než potřeboval nové razítko do pasu. To se také ukázalo jako snadné. Rusové v Bělehradě vytvořili skupiny na šifrované komunikační službě Telegram a nabízejí místa v autech, která dělají jednodenní výlety k hranicím, řekl. Při jedné cestě do Bosny se procházel 10 minut a pak přešel zpět do Srbska. Pohraničník zažertoval: "Ahoj, soudruhu," řekl Korostikov. Bělehrad umožňuje nově příchozím najít relativně cenově dostupné ubytování, alespoň ve srovnání s Moskvou, možnost přesídlit, začít podnikat nebo alespoň přemýšlet o svém dalším postupu. Podle srbského obchodního rejstříku Rusové letos v Srbsku založili 2321 malých firem a společností, většinou v Bělehradě, což je nárůst oproti pouhým 158 za celý rok 2021. Bělehradská společnost WeShare, která spravuje kancelářské prostory v nablýskané věži přímo naproti budově srbského parlamentu, získala od začátku války na Ukrajině 60 nových ruských zákazníků, přičemž před konfliktem jich bylo jen několik. Mnozí z nich chtějí umístit své podniky v prostorách WeShare, ať už jde o fyzické využití prostor, nebo jen o adresu, uvedl zakladatel a majitel společnosti Leon Pantelic. "Je to úžasný nárůst poptávky a každý týden dostáváme sedm až osm nových poptávek," řekl. Mezitím Rusové rozhýbali trh s nemovitostmi, přičemž ceny pronájmů se v Bělehradě kvůli prudce rostoucí poptávce více než zdvojnásobily, uvedla Katarina Lazarevičová, která vede jednu z významných městských realitních kanceláří. Průměrný byt s jednou ložnicí v centru Bělehradu se podle ní zvýšil z 300 eur (7350 Kč) měsíčně na nejméně 600 eur (14 700 Kč), což ve městě, kde se průměrný čistý měsíční plat pohybuje kolem 800 eur (19 600 Kč), vytlačuje z trhu mnoho místních obyvatel. Rusové podle ní přicházejí ve třech vlnách: nejprve to byli většinou profesionálové nebo bohatí jednotlivci, kteří stěhovali své podniky, aby unikli sankcím, pak rodiny v létě a nyní - největší vlna - od doby, kdy Putin nařídil mobilizaci. "Všechno, co se objeví na trhu, je okamžitě obsazeno," řekla Lazarevičová. "Brzy jim v Bělehradě nezbude nic, co by mohli nabídnout."