Rok 2022: Válka na Ukrajině, volby v USA, zvyšování úrokových sazeb a jiné

února letošního roku, den poté, co ruské tanky překročily hranice Ukrajiny v rámci největšího vojenského útoku v Evropě od druhé světové války, dosáhla moskevská vojska předměstí Kyjeva.

V hlavním městě duněla vzdálená dělostřelecká palba a ukrajinské ministerstvo obrany vyzvalo obyvatele, aby stavěli benzinové bomby na odražení útočníků. Prezident Volodymyr Zelenskyj se natáčel s pomocníky v ulicích města a sliboval, že bude bránit nezávislost své země.

„Dnes v noci zahájí útok,“ řekl Zelenskyj. „Všichni musíme pochopit, co nás čeká. Musíme tuto noc vydržet.“

K útoku nikdy nedošlo – a po deseti měsících „speciální vojenské operace“ Moskvy uvázla na mrtvém bodě. Na některých místech je na ústupu. Mnozí v Moskvě očekávali, že se ruská armáda přežene k vítězství, svrhne Zelenského vládu a nastolí Rusku přátelský režim.

Aby toho nebylo málo, ruské síly nadále kontrolují rozsáhlá území na východě a jihu Ukrajiny a v drolícím se konfliktu bylo zabito nejméně 40 000 civilistů a 14 milionů lidí bylo vysídleno. Ale ukrajinské síly, posílené západními zbraněmi za miliardy dolarů, se pravidelně ukazují jako chytřejší a efektivnější než morálkou poznamenaní Rusové.

Podobně tomu bylo i ve Spojených státech, kde republikáni a někteří odborníci předpovídali červenou vlnu v polovině volebního období. Republikánská strana sice získala kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ale vítězství v ní bylo těsné – většina čítala méně než 10 křesel. Straně se nejen nepodařilo získat zpět Senát, ale prohrála i několik guvernérských voleb. Demokraté triumfovali ve všech třech kláních o post ministra zahraničí v prezidentských státech, kde jejich republikánští soupeři popírali legitimitu voleb v roce 2020.

Poločasové volby obvykle přinášejí hlasitou výtku straně úřadujícího prezidenta. Tentokrát to bylo jemné cinknutí.

Mám zájem o více informací

V ekonomice většina velkých světových centrálních bank čekala až do března, aby začala zvyšovat úrokové sazby. Evropská centrální banka se k tomuto kroku odhodlala až v červenci. Měnoví jestřábi si stěžovali, že toto zpoždění umožnilo prudký růst inflace. Ukáže se to v dlouhodobém horizontu jako nákladné? Dokáže Fed uchránit americkou ekonomiku před recesí?

Odpovědi budou jasnější v roce 2023. Objevují se první známky toho, že inflace v některých ekonomikách možná dosáhla svého vrcholu, ale zároveň dochází ke zmírnění růstu. V několika zemích – díváme se na tebe, Británie – zůstávají vyhlídky chmurné.

Na jednáních OSN o klimatu v Egyptě se země dohodly na vytvoření fondu na pomoc chudým zemím ohroženým klimatickými katastrofami, ale nedohodly se na plánech rychlejšího snižování emisí. Rekordní vlny veder v Číně, záplavy v Pákistánu a Evropě a zřícení ledovců v Indii, Itálii a Chile mezitím připomněly, jak rychle se klima na naší planetě mění.

V tomto roce také propukly protesty v Íránu po smrti 22leté Mahsy Aminiové, která byla zatčena za nošení „nevhodné“ pokrývky hlavy. Podle očitých svědků byla zbita, ačkoli to íránské úřady popírají. Protesty vedené převážně ženami se rozšířily po celé zemi a napříč společenskými vrstvami. Čím déle budou pokračovat, tím větší hrozbu budou představovat pro 43 let starou islámskou revoluci.

Co se ještě stalo v roce 2022? Americký dolar prudce vzrostl, kryptoměny se zhroutily a Elon Musk koupil Twitter (kterému předcházel takový otřes, že hrozil jeho rozpad). Byl to rok, kdy se Latinská Amerika vrhla doleva, v občanské válce v Etiopii konečně nastalo příměří a Severní Korea odpalovala jednu raketu za druhou. A byl to rok, kdy Británie ztratila královnu, získala krále a v Downing Street se vystřídali tři premiéři.

A konečně se velká část světa dostala z COVID, přinejmenším sociálně, když už ne epidemiologicky. Velkou výjimkou byla Čína, jejíž politika Zero-COVID vyvolala v posledních týdnech protesty a nepokoje. Na říjnovém sjezdu komunistické strany, který se v zemi konal dvakrát za sebou, prezident Si Ťin-pching upevnil svou moc a získal třetí funkční období, čímž porušil nedávnou stranickou tradici, podle níž prezidenti sloužili jen dvě funkční období. Mohl by systém Zero-COVID narušit status quo?

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

K večeru 25. února letošního roku, den poté, co ruské tanky překročily hranice Ukrajiny v rámci největšího vojenského útoku v Evropě od druhé světové války, dosáhla moskevská vojska předměstí Kyjeva. V hlavním městě duněla vzdálená dělostřelecká palba a ukrajinské ministerstvo obrany vyzvalo obyvatele, aby stavěli benzinové bomby na odražení útočníků. Prezident Volodymyr Zelenskyj se natáčel s pomocníky v ulicích města a sliboval, že bude bránit nezávislost své země. "Dnes v noci zahájí útok," řekl Zelenskyj. "Všichni musíme pochopit, co nás čeká. Musíme tuto noc vydržet." K útoku nikdy nedošlo - a po deseti měsících "speciální vojenské operace" Moskvy uvázla na mrtvém bodě. Na některých místech je na ústupu. Mnozí v Moskvě očekávali, že se ruská armáda přežene k vítězství, svrhne Zelenského vládu a nastolí Rusku přátelský režim. Aby toho nebylo málo, ruské síly nadále kontrolují rozsáhlá území na východě a jihu Ukrajiny a v drolícím se konfliktu bylo zabito nejméně 40 000 civilistů a 14 milionů lidí bylo vysídleno. Ale ukrajinské síly, posílené západními zbraněmi za miliardy dolarů, se pravidelně ukazují jako chytřejší a efektivnější než morálkou poznamenaní Rusové. Podobně tomu bylo i ve Spojených státech, kde republikáni a někteří odborníci předpovídali červenou vlnu v polovině volebního období. Republikánská strana sice získala kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ale vítězství v ní bylo těsné - většina čítala méně než 10 křesel. Straně se nejen nepodařilo získat zpět Senát, ale prohrála i několik guvernérských voleb. Demokraté triumfovali ve všech třech kláních o post ministra zahraničí v prezidentských státech, kde jejich republikánští soupeři popírali legitimitu voleb v roce 2020. Poločasové volby obvykle přinášejí hlasitou výtku straně úřadujícího prezidenta. Tentokrát to bylo jemné cinknutí. V ekonomice většina velkých světových centrálních bank čekala až do března, aby začala zvyšovat úrokové sazby. Evropská centrální banka se k tomuto kroku odhodlala až v červenci. Měnoví jestřábi si stěžovali, že toto zpoždění umožnilo prudký růst inflace. Ukáže se to v dlouhodobém horizontu jako nákladné? Dokáže Fed uchránit americkou ekonomiku před recesí? Odpovědi budou jasnější v roce 2023. Objevují se první známky toho, že inflace v některých ekonomikách možná dosáhla svého vrcholu, ale zároveň dochází ke zmírnění růstu. V několika zemích - díváme se na tebe, Británie - zůstávají vyhlídky chmurné. Na jednáních OSN o klimatu v Egyptě se země dohodly na vytvoření fondu na pomoc chudým zemím ohroženým klimatickými katastrofami, ale nedohodly se na plánech rychlejšího snižování emisí. Rekordní vlny veder v Číně, záplavy v Pákistánu a Evropě a zřícení ledovců v Indii, Itálii a Chile mezitím připomněly, jak rychle se klima na naší planetě mění. V tomto roce také propukly protesty v Íránu po smrti 22leté Mahsy Aminiové, která byla zatčena za nošení "nevhodné" pokrývky hlavy. Podle očitých svědků byla zbita, ačkoli to íránské úřady popírají. Protesty vedené převážně ženami se rozšířily po celé zemi a napříč společenskými vrstvami. Čím déle budou pokračovat, tím větší hrozbu budou představovat pro 43 let starou islámskou revoluci. Co se ještě stalo v roce 2022? Americký dolar prudce vzrostl, kryptoměny se zhroutily a Elon Musk koupil Twitter (kterému předcházel takový otřes, že hrozil jeho rozpad). Byl to rok, kdy se Latinská Amerika vrhla doleva, v občanské válce v Etiopii konečně nastalo příměří a Severní Korea odpalovala jednu raketu za druhou. A byl to rok, kdy Británie ztratila královnu, získala krále a v Downing Street se vystřídali tři premiéři. A konečně se velká část světa dostala z COVID, přinejmenším sociálně, když už ne epidemiologicky. Velkou výjimkou byla Čína, jejíž politika Zero-COVID vyvolala v posledních týdnech protesty a nepokoje. Na říjnovém sjezdu komunistické strany, který se v zemi konal dvakrát za sebou, prezident Si Ťin-pching upevnil svou moc a získal třetí funkční období, čímž porušil nedávnou stranickou tradici, podle níž prezidenti sloužili jen dvě funkční období. Mohl by systém Zero-COVID narušit status quo?