Žádný z fondů doplňkového penzijního spoření loni nepřekonal svou výkonností inflaci. Jen 13 ze 34 účastnických fondů skončilo v nominálním plusu. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil server Peníze.cz. Na konci listopadu byla inflace za posledních 12 měsíců 14,4 procenta.
Akciové fondy měly v roce 2022 ztráty v rozsahu od minus 5,15 (Rentea) do minus 21,05 procenta (Uniqa). Takto výrazný hromadný propad je zasáhl poprvé od roku 2018. Naopak v předchozím roce 2021 se akciovým fondům dařilo, když rostly nejméně o desetinu.
Nad nulou loni skončily většinou dluhopisové fondy, které už začaly vydělávat na předchozím růstu úrokových sazeb. Největší výnos (5,35 procenta) loni připsal nový fond Target Bond 2035 od společnosti od Conseq, který se soustředí na české dluhopisy.
„Rok 2022 nebyl z hlediska penzijního spoření nakonec tak špatný, jak by kvůli velmi negativním okolnostem mohl být. Dynamická portfolia, jež investují většinově do akcií, se s propady postupně vyrovnávala a značnou část ztráty do konce roku stačila odmazat,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Na důchod se státním příspěvkem si v účastnických fondech chce zhodnotit úspory přibližně 1,6 milionu lidí. Výsledky starých (transformovaných) fondů penzijního připojištění, kde si na důchod stále spoří 2,8 miliony lidí, budou známé až na jaře.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni uvedl, že penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťoval pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost.
Chcete využít této příležitosti?
Žádný z fondů doplňkového penzijního spoření loni nepřekonal svou výkonností inflaci. Jen 13 ze 34 účastnických fondů skončilo v nominálním plusu. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil server Peníze.cz. Na konci listopadu byla inflace za posledních 12 měsíců 14,4 procenta.
Akciové fondy měly v roce 2022 ztráty v rozsahu od minus 5,15 do minus 21,05 procenta . Takto výrazný hromadný propad je zasáhl poprvé od roku 2018. Naopak v předchozím roce 2021 se akciovým fondům dařilo, když rostly nejméně o desetinu.
Nad nulou loni skončily většinou dluhopisové fondy, které už začaly vydělávat na předchozím růstu úrokových sazeb. Největší výnos loni připsal nový fond Target Bond 2035 od společnosti od Conseq, který se soustředí na české dluhopisy.
„Rok 2022 nebyl z hlediska penzijního spoření nakonec tak špatný, jak by kvůli velmi negativním okolnostem mohl být. Dynamická portfolia, jež investují většinově do akcií, se s propady postupně vyrovnávala a značnou část ztráty do konce roku stačila odmazat,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Na důchod se státním příspěvkem si v účastnických fondech chce zhodnotit úspory přibližně 1,6 milionu lidí. Výsledky starých fondů penzijního připojištění, kde si na důchod stále spoří 2,8 miliony lidí, budou známé až na jaře.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka loni uvedl, že penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťoval pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost.Chcete využít této příležitosti?
Žádný z fondů doplňkového penzijního spoření loni nepřekonal svou výkonností inflaci. Jen 13 ze 34 účastnických fondů skončilo v nominálním plusu. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil server Peníze.cz. Na konci listopadu byla inflace za posledních 12 měsíců 14,4 procenta.
Akciové fondy měly v roce 2022 ztráty v rozsahu od minus 5,15 (Rentea) do minus 21,05 procenta (Uniqa). Takto výrazný hromadný propad je zasáhl poprvé od roku 2018. Naopak v předchozím roce 2021 se akciovým fondům dařilo, když rostly nejméně o desetinu.
Nad nulou loni skončily většinou dluhopisové fondy, které už začaly vydělávat na předchozím růstu úrokových sazeb. Největší výnos (5,35 procenta) loni připsal nový fond Target Bond 2035 od společnosti od Conseq, který se soustředí na české dluhopisy.
"Rok 2022 nebyl z hlediska penzijního spoření nakonec tak špatný, jak by kvůli velmi negativním okolnostem mohl být. Dynamická portfolia, jež investují většinově do akcií, se s propady postupně vyrovnávala a značnou část ztráty do konce roku stačila odmazat," uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Na důchod se státním příspěvkem si v účastnických fondech chce zhodnotit úspory přibližně 1,6 milionu lidí. Výsledky starých (transformovaných) fondů penzijního připojištění, kde si na důchod stále spoří 2,8 miliony lidí, budou známé až na jaře.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni uvedl, že penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťoval pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost.
