Ekonomové vidí 45% pravděpodobnost recese v Jihoafrické republice v roce 2023

Nejprůmyslovější africká ekonomika čelí 45% šanci, že se v letošním roce dostane do recese, protože se v Jihoafrické republice prohlubuje krize s elektřinou. Pravděpodobnost, že k tomu dojde v nadcházejících 12 měsících, se zvýšila z 35 % v listopadu, kdy začala nejdelší série každodenních výpadků elektřiny. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního průzkumu ekonomů agentury Bloomberg, který byl proveden 9. až 12. ledna a na otázku týkající se pravděpodobnosti recese odpovědělo 7 ekonomů. Tato předpověď přichází v době, kdy hrozí, že pokračující energetická krize v zemi se bude prohlubovat, a kdy hrozí, že nejasné vyhlídky světové ekonomiky dále omezí domácí produkci. Výhled jihoafrické ekonomiky v roce 2023 "není působivý", uvedl minulý týden ministr financí Enoch Godongwana s odkazem na omezení dodávek elektřiny. Státní společnost Eskom Holdings SOC Ltd., která vyrábí téměř veškerou elektřinu v Jihoafrické republice, vystavila zemi v posledních sedmi dnech rekordním výpadkům elektřiny - až 12 hodin denně -, aby ochránila rozvodnou síť před kolapsem, protože její stárnoucí elektrárny, většinou spalující uhlí, selhávají. Již vyčerpala peníze na dodávky nafty přidělené na pohon pomocných elektráren na celý rok do března a jeden blok v jaderné elektrárně je odstaven kvůli rekonstrukci, což znamená, že jakékoli další poruchy mezi jejími aktivy a infrastrukturou by mohly Jihoafrickou republiku posunout na dosud nejvyšší úroveň výpadků. Trvalý výpadek dodávek, místně známý jako "loadshedding", na současné "extrémní úrovni" představuje nejvýznamnější riziko pro vyhlídky hospodářského růstu země, uvedli Tracey-Lee Solomon, Romano Harold a Hugo Pienaar z Bureau for Economic Research v poznámce zveřejněné v pondělí na jeho internetových stránkách. Podle průzkumu agentury Bloomberg je nepravděpodobné, že by ekonomika do roku 2023 mezičtvrtletně rostla o více než 0,3 %. Ekonomové vidí zpomalení růstu hrubého domácího produktu z 2,3 % v roce 2022 na 1,2 % v letošním roce.  Očekává se, že inflace se sice zmírní, ale do blízkosti 4,5 %, což je střed cílového pásma centrální banky, na kterém měnověpolitický výbor preferuje ukotvení očekávání růstu cen, se vrátí až ve čtvrtém čtvrtletí a poté v roce 2024 opět zrychlí. Jihoafrická rezervní banka pravděpodobně prodlouží své nejagresivnější zpřísňování měnové politiky za posledních nejméně dvacet let, přičemž klíčová úroková sazba se do konce prvního čtvrtletí zvýší ze současných 7 % na 7,5 %. Postupné uvolňování výpůjčních nákladů začne podle ekonomů ve čtvrtém čtvrtletí. Centrální banka vydá další rozhodnutí o základní úrokové sazbě 26. ledna. Ekonomika Jihoafrické republiky Ekonomika Jihoafrické republiky je po Nigérii druhou největší v Africe. Jedná se o smíšenou ekonomiku s rozsáhlým veřejným a soukromým sektorem. Země má dobře rozvinutou infrastrukturu a rozmanitý a propracovaný finanční sektor. Jihoafrická ekonomika však v posledních letech čelí řadě problémů, včetně vysoké nezaměstnanosti, nerovnosti a pomalého hospodářského růstu. Jihoafrická ekonomika je silně závislá na těžebním a zemědělském sektoru. Země je největším světovým producentem platiny, zlata a chromu a je také významným producentem uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin. Důležitou součástí hospodářství je také zemědělství, země je významným producentem vína, ovoce a dalších plodin. Největším odvětvím ekonomiky je sektor služeb, který tvoří přibližně 60 % HDP a většinu zaměstnanosti. Sektor služeb zahrnuje maloobchod, finančnictví, zdravotnictví a další odvětví služeb. Jihoafrická vláda zavedla řadu politik a reforem na podporu hospodářského růstu, včetně rozvoje infrastruktury, průmyslové politiky a obchodních dohod. Navzdory těmto snahám se země v posledních letech potýká s řadou ekonomických problémů, včetně vysoké nezaměstnanosti, nerovnosti a pomalého hospodářského růstu. Významný dopad na ekonomiku měla také pandemie COVID-19, která způsobila rozsáhlou ztrátu pracovních míst a pokles hospodářské aktivity. Jihoafrickou ekonomiku ovlivňují strukturální problémy, jako je nedostatek konkurence, vysoká míra korupce, nedostatek kvalifikace a vysoká míra kriminality, které brání rozvoji hospodářství. Kromě toho je v zemi vysoká míra nerovnosti a velká část obyvatelstva žije v chudobě. Vláda zavedla politiky na řešení těchto problémů a na podporu hospodářského růstu, ale pokrok je pomalý a je třeba vyvinout větší úsilí, aby se ekonomika stala inkluzivnější a udržitelnější.