Paliva v ČR zlevňují – Výroba elektřiny v ČR loni klesla o 0,7 pct

Paliva v Česku dál zlevnila, nafta je pod 37 Kč, levnější byla zhruba před rokem Ceny pohonných hmot v Česku druhým týdnem klesají. Výrazněji zlevnila nafta, jejíž cena se dostala pod 37 korun za litr, levnější byla naposledy zhruba před rokem. Aktuálně se u čerpacích stanic prodává za 36,87 koruny za litr, před týdnem byla o 59 haléřů dražší. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se nyní u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,64 koruny, v uplynulém týdnu zlevnil o 16 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v ČR zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku ceny rostly, následně začaly kolísat. V následujícím týdnu by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat, v delším časovém horizontů lze však očekávat růst cen. Cena nafty tak v současnosti padá ve srovnání s benzinem výrazněji. Podle analytika Purple Trading Petra Lajska k tomu přispěl vývoj na burze v Rotterdamu, kde v posledních dnech mírně zlevnila. "Nafty je totiž v Evropě dostatek díky výrazným zásobám, které starý kontinent vytvářel v minulém roce. Rafinérie se navíc soustředily spíše na naftu, i proto tak cena benzinu padá pomaleji než u nafty," vysvětlil Lajsek a upozornil, že se tak zatím neprojevilo embargo na ruská paliva. Na ceny paliv pozitivně působí také silná koruna. V příštích dnech by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat. "Ceny nafty by mohly dále klesat rychleji, a to z důvodu vysokých zásob v Evropě a také nadprůměrně teplého počasí na evropském kontinentu pro toto roční období," řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Důležitou roli spatřuje vedle klesajících velkoobchodních cen také v současném ceně ropy Brent, která nevybočuje z vývoje z posledních týdnů a v nárůstu zásob v USA. V delším časovém horizontu však analytici očekávají spíše obrat ke zvyšování cen. Upozorňují přitom na zvýšení poptávky a vliv embarga na ruská paliva. "Noví dodavatelé ropy a nafty jistě využijí zvýšení poptávky po jejich produktech a budou tlačit ceny vzhůru," míní šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. V několikaměsíčním výhledu proto očekává zdražení zejména nafty, a to až o jednotky korun za litr. Nejlevnější benzin natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 37,20 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 36,09 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,87 koruny. Nafta se tam tankuje za 38,61 Kč za litr. V meziročním srovnání je nyní benzin o 56 haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 0,83 Kč na litru méně. Výroba elektřiny v ČR loni klesla o 0,7 pct, spotřebu omezily nejvíc domácnosti Výroba elektřiny v Česku loni klesla meziročně o 0,7 procenta na 78,8 terawatthodiny (TWh). I přesto převládal export elektřiny do zahraničí. Spolu s tím klesla i spotřeba elektřiny. Nejvíce omezily její využití domácnosti, a to meziročně o devět procent. Z firem více šetřily velké společnosti. Celkově spotřeba elektřiny klesla o 3,9 procenta. Dnes to oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejvíce se na poklesu výroby elektřiny se podle dat úřadu podílely paroplynové elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla zhruba o více než polovinu. Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (pokles o 18,3 procenta) a vodní elektrárny (pokles o 13,1 procenta). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (nárůst o 6,7 procenta) a větrných zdrojů energie (nárůst o 6,6 procenta) a také z parních elektráren, tj. uhelných elektráren (zvýšení o 6,3 procenta). Plynové a spalovací elektrárny (o 0,7 procenta méně) a jaderné elektrárny (o 0,9 procenta více) prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku. "I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem, se zvýšila o 22,2 procenta, celkově na 13,5 TWh," řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Výrazněji loni klesala spotřeba elektřiny. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání klesla o 3,9 procenta na 60,4 TWh. Obdobný pokles byl také u hrubé spotřeby. Nejvýrazněji šetřily domácnosti, meziročně snížily spotřebu o devět procent. Největší meziroční úsporu úřad u domácností zaznamenal v červnu, a to o téměř 18 procent. Velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí loni omezili spotřebu meziročně o 5,5 procenta, na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 procenta. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí se spotřeba snížila o 0,1 procenta. "Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za 20 let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy," podotkl Trávníček.