12. dubna – Gagarin se stává prvním člověkem ve vesmíru, Windows 3.0 mění svět osobních počítačů

Zdá se nám to nebo tady poslední dobou máme opravdu hojný počet výročí událostí, které jsou nějakým způsobem spojeny s dobýváním vesmíru? Dnes je to obzvlášť významné – máme tady Mezinárodní den kosmonautiky. 12. dubna roku 1961 se nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin jako první dostal do otevřeného vesmíru a obletěl zeměkouli. Historický let na kosmické lodi Vostok 1 trval 108 minut. Od roku 1969 se z rozhodnutí Mezinárodní letecké federace slaví tento den jako Mezinárodní den kosmonautiky. Při pohledu do průřezu historií toho ale na tento den připadá samozřejmě ještě o mnoho více: 1633 – Začíná inkviziční soud s Galileo Galileiem, který je obžalován za kacířství. Velký inkvizitor páter Vincenzo Maculano da Firenzuola, jmenovaný papežem Urbanem VIII. zahájil první z řady výslechů před papežským soudem, kde se zpochybňovaly Galileovy teorie a názory. A zase ten vesmír. 1779 – Francie podepisuje tajnou dohodu se Španělskem a plánují útok na Anglii. „Připojíme se ke smlouvě, pokud Francie pomůže Španělsku získat Gibraltar," podmiňuje Madrid svůj podpis. Španělská Armada s francouzskou flotou plánují útok na 3.6. 1779. 1861 – Zahájily jednotky Konfederace útok na pevnost Fort Sumter u Charlestonu čímž vznikl casus belli pro rozpoutání Americké občanské války. 1887 – Premiéra hry Henrika Ibsena Rosmersholm v Oslo 1900 – Portoriko přestalo být závislé na USA a stalo se svobodným územím. 1937 – Sir Frank Whittle otestoval první proudový motor určený k pohánění letadel 1980 – Mladý, na smrt nemocný kanadský atlet Terry Fox začal svůj Maratón naděje, v němž uběhl během 143 dnů více než 5300 km. 1981 – První start raketoplánu Columbia začal novou éru letů do vesmíru. První let raketoplánu trval 2 dny (36 obletů Země). A nyní se už můžeme přesunout do světa byznysu a ekonomiky: 1965 – Do vesmíru byla vypuštěna družice Intelsat I, známá také jako Early Bird, která se stala první komerční komunikační družicí na světě. Znamenala významný milník v globálních telekomunikacích, vydláždila cestu satelitním komunikačním sítím a ovlivnila telekomunikační průmysl jako celek. 1988 – Je vydán americký patent na lék Prozac. Společnosti Eli Lilly and Company vydán copyright na antidepresivum Prozac (fluoxetin). Ten se stal jedním z nejčastěji předepisovaných antidepresiv na světě. 1990 – Společnost Microsoft vydává systém Windows 3.0., významnou aktualizaci svého oblíbeného operačního systému, která představila funkce, jako je vylepšená grafika a zvýšený výkon. Systém Windows 3.0 se stal významným milníkem v historii společnosti Microsoft a připravil půdu pro široké rozšíření grafických uživatelských rozhraní v osobních počítačích. 2000 – Tohoto dne dosáhl technologický akciový index NASDAQ svého maxima 5 048,62 bodu, což znamenalo vrchol dot-com bubliny. Krátce poté však bublina splaskla, což vedlo k výraznému poklesu akciového trhu a mělo dopad na technologický průmysl. Gagarin: Legenda prvního člověka, který to dotáhl až do vesmíru Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který letěl do vesmíru. Jeho let 12. dubna 1961 trval 108 minut, když v sovětské kosmické lodi Vostok obletěl Zemi o něco déle než na jednom oběhu. Po letu se Gagarin stal v Sovětském svazu kulturním hrdinou. I dnes, více než šest desetiletí po historickém letu, je Gagarin hojně oslavován v ruských muzeích kosmonautiky, kde je na jeho počest vystaveno mnoho artefaktů, bust a soch. Jeho ostatky jsou pohřbeny v moskevském Kremlu a část jeho kosmické lodi je vystavena v muzeu RKK Eněrgija. Gagarinův let se uskutečnil v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily o technologickou převahu ve vesmíru. Sovětský svaz již v říjnu 1957 vyslal do vesmíru první umělou družici nazvanou Sputnik. Před Gagarinovou misí Sověti vyslali do vesmíru zkušební let s prototypem kosmické lodi Vostok. Během tohoto letu vyslali do vesmíru figurínu v životní velikosti jménem Ivan Ivanovič a psa jménem Zvezdočka. Po zkušebním letu Sověti uznali, že plavidlo je způsobilé k tomu, aby do vesmíru vyneslo člověka. Jurij Alexejevič Gagarin, třetí ze čtyř dětí, se narodil 9. března 1934 v malé vesnici sto kilometrů od Moskvy. Jako teenager byl Gagarin svědkem nouzového přistání ruského stíhacího letounu Jak nedaleko svého domova. Když mu o několik let později nabídli, aby se stal členem leteckého klubu, nadšeně nabídku přijal a v roce 1955 uskutečnil svůj první samostatný let. Jen o několik let později podal žádost o přijetí za kosmonauta. Jako kandidáti na kosmonauta bylo vybráno více než 200 pilotů stíhaček ruského letectva. Tito piloti byli považováni za optimální, protože byli vystaveni silám zrychlení a katapultáže a měli zkušenosti s vysoce zátěžovými situacemi. Gagarin, tehdy 27letý starší poručík, byl mezi vybranými piloty. Dne 12. dubna 1961 v 9:07 moskevského času odstartovala ze sovětského kosmodromu kosmická loď Vostok 1, která měla být vypuštěna do vesmíru. Protože si nikdo nebyl jistý, jak na pilota působí stav beztíže, neměla sférická kapsle téměř žádné palubní ovládací prvky; vše se provádělo buď automaticky, nebo ze země. V případě nouze měl Gagarin obdržet kód, který by mu umožnil převzít ruční řízení, ale Sergej Koroljov, hlavní konstruktér sovětského kosmického programu, nedbal protokolu a před letem kód pilotovi předal. Během 108 minut Vostok 1 jednou obletěl Zemi a dosáhl maximální výšky 203 mil (327 km). Kosmická loď nesla zásoby na 10 dní pro případ, že by motory selhaly a Gagarin by musel počkat, až se oběžná dráha přirozeně rozpadne. Zásoby však byly zbytečné. Gagarin znovu vstoupil do zemské atmosféry a podařilo se mu udržet vědomí, protože během sestupu na něj působily síly až osminásobně převyšující gravitaci.