Lidé se vracejí do kanceláří – Jak chtějí Češi bydlet?

Lidé se vracejí do kanceláří, doba před covidem se ale nevrátí Lidé v Praze se vracejí za prací do kanceláří, ale zájem o ně už nedosáhne úrovně doby před covidem, kdy byly obsazeny průměrně ze 70 procent. Podle průzkumu společnosti Savills, který má ČTK k dispozici, od loňského června do letošního února stoupla obsazenost kanceláří v české metropoli o 16 procent na celkových 54 procent. Je to největší nárůst z evropských hlavních měst. Zástupci společností Scott.Weber Workspace a CBRE uvedli, že se stává běžným dělit práci mezi kancelář a domov. Využívání kanceláří podle Pavla Nováka ze společnosti Savills CZ&SK za poslední půl rok roste, ale stále je daleko od předpandemické úrovně. "A není jasné, kdy a zda se tam dostaneme. To přirozeně nahrává provozovatelům servisovaných kanceláří, kteří nabízejí kanceláře na základě skutečného využití pracovního prostoru," uvedl Novák. Specialista na pracovní prostředí v realitně-poradenské společnosti CBRE Filip Muška na trhu vnímá snahu o návrat lidí do kanceláří. Důvodem podle něj je, že pravidelné setkávání v kanceláři má pro zdravé fungování firmy velký smysl a nesporné výhody. Dodává ale, že zádrhelem může do jisté míry být způsob vynucování, kdy jsou stanovovány plošné limity například na tři a více dnů v týdnu práce z kanceláře. "Bez ohledu na pracovní náplň, schopnosti či povinnosti jednotlivců. To může u části zaměstnanců, kteří si na pravidelnou práci z domova zvykli a umějí s ní efektivně zacházet, vyvolávat pocity nepochopení či ztráty svobody," řekl Muška. Adam Zvada, majitel společnosti Scott.Weber Workspace, provozující flexibilní kanceláře, coworkingové a eventové prostory, uvedl, že normálem je hybridní model práce. Zaměstnanec je pár dní doma, pár dní v práci a a stále více firem si uvědomuje, že to je i pro ně prospěšné. Samozřejmě se to týká těch pozic, u kterých lze pracovat z domu, řekl Zvada. Zvada ze Scott.Weber Workspace uvedl, že podle studií zájem o flexibilní kanceláře a coworkingová centra vzroste do roku 2030 asi na trojnásobek. Muška z CBRE upozornil, že řízení hybridně pracujících týmů klade nároky především na manažery, a očekává, že následující měsíce budou o hledání rovnováhy. "U většiny firem se to ustálí na 50 procentech času v kanceláři a 50 procentech práce z domova, respektive odkudkoli," odhadl Muška. Denní návštěvnost kanceláří je v Praze největší od pondělí do středy, 56 až 57 procent. Ve čtvrtek klesne na 54 procent a v pátek dosahuje 49 procent, nicméně podle průzkumu Savills je vyšší, než je evropský průměr. Ten se v pátek pohybuje kolem 45 procent obsazenosti. Ve srovnání s Prahou letos v únoru zaznamenaly nejnižší úroveň obsazenosti kanceláří Londýn West End (50 procent), Londýn City (48 procent) a Varšava (46 procent). Češi chtějí bydlet ve vlastním domě na vesnici poblíž města Většina Čechů by chtěla bydlet v domě na vesnici poblíž města. Pokud by se stěhovali, což si nejvíce přeje mladá generace, tak vítězí jih republiky nad severem. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank, který má ČTK k dispozici. Z dat sebraných mezi více než 1000 respondentů ve věku 18 až 65 let je zřejmé, že 80 procent lidí by si k bydlení zvolilo dům před bytem. Nejčastěji se to týká lidí bydlících v obci pod 1000 obyvatel, stejně jako Čechů s většími příjmy a ve věku od 25 do 44 let. Pokud by si Češi mohli vybrat, 46 procent preferuje bydlení na vesnici oproti 42 procentům těch, kteří by raději žili ve městě. Více než polovina dotazovaných (54 procent) by ráda zůstala v místě, kde v současnosti žijí. V malých vesnicích do 999 obyvatel by chtělo nadále žít 72 procent obyvatel. Ti, kteří žijí ve velkoměstě nad 100.000 obyvatel, by tam chtěli zůstat v 56 procentu případů. Nejoblíbenější variantou života na vesnici (30 procent) je relativní blízkost většího města. Bydlení mimo město také častěji preferují lidé se základním vzděláním a ženy. "Obecně se v Česku těší zhruba stejné oblibě vesnice i město, kdy lidé chtějí využít výhod města a vesnice zároveň. Pokud chtějí žít ve městě, tak na okraji a pokud chtějí žít v menší obci, tak blízko za městem. Zbytek obyvatel by si život představoval na předměstí nebo v příměstské oblasti," uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová. Pětina tuzemské populace by se ráda odstěhovala, a to především mladí ve věku 18 až 24 let, těch je 32 procent. Obecně podle průzkumu převládá touha přemístit se ze severu na jih. Nejmenší oblibu mají kraje Moravskoslezský, Zlínský, Vysočina, Ústecký, Karlovarský a Pardubický.