Hrozba Ruska, že odstoupí od dohody o dodávkách obilí na Ukrajinu, zvyšuje riziko pro globální potravinovou bezpečnost

Organizace spojených národů usiluje o prodloužení dohody, která umožnila dodávky ukrajinského obilí přes Černé moře do částí světa, které bojují s hladem, a pomohla tak zmírnit celosvětovou potravinovou krizi, kterou před více než rokem rozpoutalo Rusko. Průlomová dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovaly s válčícími stranami loni v létě, přišla se samostatnou dohodou o usnadnění dodávek ruských potravin a hnojiv, na jejímž uplatnění Moskva trvá. Rusko si stanovilo čtvrteční lhůtu, do kdy musí být jeho obavy vyřešeny, jinak se od dohody odkloní. Takovéto briskní jednání není novinkou: když bylo v březnu podobné prodloužení na spadnutí, Rusko se jednostranně rozhodlo prodloužit dohodu o pouhých 60 dní namísto 120 dní uvedených v dohodě. Představitelé OSN a analytici varují, že neprodloužení černomořské obilné iniciativy by mohlo poškodit země v Africe, na Blízkém východě a v některých částech Asie, které jsou závislé na ukrajinské pšenici, ječmeni, rostlinném oleji a dalších cenově dostupných potravinářských produktech, zejména proto, že si sucho vybírá svou daň. Dohoda pomohla v minulém roce snížit ceny potravinářských komodit, jako je pšenice, ale tato úleva se nedostala na kuchyňské stoly. "Pokud dojde k opětovnému zrušení dohody o obilovinách, když už jsme v dost napjaté situaci, je to jen další věc, kterou svět nepotřebuje, takže ceny mohou začít směřovat vzhůru," řekl William Osnato, vedoucí analytik zemědělské datové a analytické společnosti Gro Intelligence. "Na obzoru nevidíte žádnou úlevu." Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths v pondělí Radě bezpečnosti řekl, že dohoda je "kritická" a rozhovory pokračují. Vyjednavači, kteří se minulý týden sešli v Istanbulu, dosáhli jen malého zjevného pokroku. Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov řekl, že dohoda o obilí "by měla být prodloužena na delší dobu a rozšířena", aby "poskytla trhům předvídatelnost a důvěru". Moskva tvrdí, že je proti rozšíření nebo prodloužení dohody na neurčito. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že probíhá "intenzivní jednání o kontaktech", ale že "rozhodnutí teprve bude přijato". Rusko mezitím rychle expeduje nárazovou sklizeň své pšenice přes jiné přístavy. Kritici tvrdí, že to naznačuje, že Moskva zaujímá pózu nebo se snaží vymoci ústupky v jiných oblastech - například v otázce západních sankcí - a tvrdí, že protahuje společné inspekce lodí, které provádějí ruští, ukrajinští, američtí a turečtí úředníci. Průměrný počet denních inspekcí, jejichž cílem je zajistit, aby plavidla převážela pouze potraviny, a nikoli zbraně, neustále klesá z maximálních 10,6 v říjnu na 3,2 v minulém měsíci. Rusko zpomalení práce popírá, v posledních týdnech se také snížily dodávky ukrajinského obilí. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by se role ruského zástupce (inspektora) měla omezit na automatické razítkování, schvalování nebo odvolání předkládané Kyjevem," řekl minulý měsíc novinářům ruský velvyslanec v Ženevě Gennadij Gatilov. Na otázku, zda by po případném odstoupení od dohody mohla následovat blokáda ukrajinského pobřeží nebo další útoky na přístavy, Gatilov odpověděl, že ruské úřady "zvažují všechny možné scénáře, pokud dohoda nebude prodloužena". Rusko má podle Gatilova pět hlavních požadavků: Obnovení zahraničních dodávek zemědělských strojů a náhradních dílů. Zrušení omezení pojištění a přístupu ruských lodí a nákladu do zahraničních přístavů. Obnovení provozu ropovodu, kterým se do ukrajinského černomořského přístavu dodává ruský čpavek, klíčová složka hnojiv. Ukončení omezení finančních aktivit spojených s ruskými společnostmi vyrábějícími hnojiva. Obnovení přístupu Ruské zemědělské banky do mezinárodního bankovního systému SWIFT. OSN tvrdí, že dělá, co může, ale tato řešení spočívají především na soukromém sektoru, kde má jen malé páky. Dohoda umožnila přepravit více než 30 milionů tun ukrajinského obilí, přičemž více než polovina z nich putuje do rozvojových zemí. Největšími příjemci jsou Čína, Španělsko a Turecko a Rusko tvrdí, že to ukazuje, že potraviny nejdou do nejchudších zemí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres říká, že ukrajinská kukuřice určená ke krmení zvířat zamířila do rozvinutých zemí, zatímco "většina" obilí určeného k jídlu lidem putovala do rozvíjejících se ekonomik. I když "významná část" dodávek směřuje do rozvinutých zemí, "má to pozitivní dopad na všechny země, protože to snižuje ceny", řekl Guterres tento měsíc novinářům v keňském Nairobi. "A když se sníží ceny, mají z toho prospěch všichni." Analytik Osnato uvedl, že trhy nereagují na hrozby Ruska, že dohodu opustí, a pšenice se nedávno dostala na dvouletá minima. Pokud dohoda nebude prodloužena nebo se jednání protáhnou, "ztráta ukrajinského obilí by nebyla katastrofou" po dobu jednoho nebo dvou měsíců, řekl. Říká, že z Ruska přichází "blafování", které má tlačit na zmírnění některých sankcí, protože v této sezóně dodává rekordní množství pšenice a jeho hnojiva také dobře proudí. "Jde spíše o snahu získat trochu páky a dělají, co mohou, aby se dostali do lepší vyjednávací pozice," řekl Osnato. Obchodní toky sledované poskytovatelem finančních údajů Refinitiv ukazují, že Rusko v dubnu vyvezlo něco málo přes 4 miliony tun pšenice, což je nejvyšší objem za tento měsíc za posledních pět let, a to po rekordních nebo téměř rekordních objemech v několika předchozích měsících. Od července loňského roku dosáhl vývoz 32,2 mil. tun, což je o 34 % více než ve stejném období minulé sezóny, uvádí Refinitiv. Odhaduje, že v letech 2022-2023 Rusko dodá 44 milionů tun pšenice. Problém je naléhavější v souvislosti s blížící se červnovou sklizní pšenice na Ukrajině a potřebou prodat tuto úrodu v červenci. Neexistence černomořského přepravního koridoru by v té době "začala připravovat trh o další velkou část pšenice a dalších obilovin", uvedl Osnato. Ukrajina může posílat své potraviny po zemi přes Evropu, takže by nebyla zcela odříznuta od světových trhů, ale tyto trasy mají nižší kapacitu než námořní přeprava a v Evropské unii vyvolávají nejednotu. Nejistota, jako je sucho v místech, jako je Maroko, Tunisko, Alžírsko, Sýrie a východní Afrika - velcí dovozci potravin - pravděpodobně udrží ceny potravin na vysoké úrovni a konec dohody s OSN by tomu nepomohl. "Jakýkoli šok na trzích může způsobit obrovské škody s katastrofálními dopady v zemích balancujících na hranici hladomoru," řekl Shashwat Saraf, ředitel pro mimořádné situace ve východní Africe v Mezinárodním záchranném výboru. "Vypršení platnosti černomořské obilné iniciativy pravděpodobně vyvolá zvýšenou míru hladu a podvýživy, což pro východní Afriku znamená další katastrofu," uvedl Saraf.