Francie rozvinula červený koberec pro továrny na baterie pro elektromobily

Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to byl klíčový okamžik. V červenci loňského roku ve vyzdobeném tanečním sále Versailleského paláce vytáhl šéf tchajwanské společnosti ProLogium nůžky a přestřihl jednu z pevných baterií velikosti kreditní karty na polovinu. Malá žárovka, kterou napájela, svítila dál. Podle dvou osob zúčastněných na setkání byl Macron ohromen demonstrací bezpečnosti a odolnosti technologie nové generace, která, jak doufají mnozí výrobci automobilů, bude brzy pohánět elektromobily. "Usnadníme vám život a pomůžeme vám tady založit obchod," řekl šéfovi společnosti ProLogium Vincentu Yangovi. O deset měsíců později stáli Macron a Yang bok po boku v Dunkerque, aby oznámili, že společnost ProLogium si pro svou první giga továrnu na baterie pro elektromobily mimo Tchaj-wan vybrala severofrancouzský přístav před lokalitami v Německu a Nizozemsku. Jde o jednu ze čtyř takových gigafactory, které, jak Macron doufá, promění chudou oblast bývalé těžby uhlí nedaleko Belgie v centrum průmyslu baterií pro elektromobily, vytvoří pracovní místa a pomohou Francii dostat se do čela evropské energetické transformace. Nestalo se to náhodou. Zdroj: Getty Images Rozhovory s deseti vládními úředníky a vedoucími pracovníky, kteří se podíleli na rozhodování o investicích, ukazují, že Francie rozvinula červený koberec a nabídla výrobcům baterií štědré dotace díky uvolnění pravidel EU pro státní podporu projektů zelené energie - spolu s osobním lobbingem Macrona. Tito lidé uvedli, že v rozhodnutích hrály roli i změny, které nastaly od Macronova nástupu do funkce prezidenta v roce 2017, jako je snížení daně z příjmu právnických osob, opatření usnadňující přijímání a propouštění zaměstnanců a snížení daně z výroby v závislosti na velikosti továren. Kromě společnosti ProLogium zřizují giga továrny ve stejné oblasti také čínská společnost Envision AESC, místní startup Verkor a konsorcium ACC zahrnující Mercedes a Stellantis - a úředníci uvedli, že Francie se uchází o výstavbu továren na elektromobily také u čínského giganta BYD a společnosti Tesla. "Výsledky nepadají z nebe," řekl Macron agentuře Reuters v Dunkerque. "Je to v souladu s tím, co děláme už šest let. Francie se přizpůsobuje světu." "ZÁVOD V RÁMCI EVROPY" Výrobci automobilů se předhánějí v tom, aby si udrželi náskok před soupeři tím, že budou vyrábět ekologičtější vozidla, zajistí si větší kontrolu nad svými dodavatelskými řetězci a přiblíží továrny na výrobu baterií pro elektromobily - odvětví, kterému dominují čínské, jihokorejské a japonské firmy - ke svým výrobním závodům. Zároveň se evropské vlády obávají, že americký zákon o snížení inflace (IRA) v hodnotě 430 miliard dolarů, který zahrnuje velké daňové dotace na snížení emisí a zároveň podporuje domácí výrobu, přesměruje investice do Spojených států na úkor Evropy. Zdroj: Reuters Proto Francie prezentuje přeměnu svého kdysi průmyslového severu na centrum gigafactory jako vítězství evropské hospodářské a výrobní suverenity tváří v tvář tvrdé americké a čínské konkurenci. Macronova aktivita však také poukazuje na rostoucí soupeření mezi evropskými vládami o získání významných investic od automobilových společností a jejich dodavatelů. "Prezident bojuje za Evropu, kdykoli je to možné. Ale je to také závod uvnitř Evropy," řekl francouzský diplomat obeznámený s Macronovým uvažováním, který si nepřál být jmenován. Díky dohodě s firmou ProLogium a otevřením závodu ACC minulý měsíc Macron také doufá, že nespokojené veřejnosti ukáže, že se jeho reformy vstřícné k podnikatelům vyplácejí, a že se odkloní od několikaměsíčních protestů proti jeho rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu. V současné době však Francie výrazně zaostává za Německem, pokud jde o přilákání výrobců baterií. Podle přehledu projektů, jehož spoluautorem je Heiner Heimes, akademik specializující se na výrobu baterií na univerzitě RWTH Aachen v Německu, má včetně závodu společnosti ProLogium s kapacitou 48 gigawatthodin (GWh) 169 GWh plánovaných nebo existujících závodů, což je daleko méně než Německo s 545 GWh a Maďarsko s 215 GWh. DOHÁNÍME ZTRÁTU Francie však dohání náskok, mimo jiné díky své velkorysosti při financování projektů předem. Aby Francie získala závod na výrobu polovodičových baterií ProLogium, který by měl zahrnovat celkovou investici ve výši 5,2 miliardy eur a časem vytvořit 3 000 pracovních míst, nabídla pobídky v hodnotě více než 1 miliardy eur (1,1 miliardy dolarů), řekl agentuře Reuters jeden ze zdrojů obeznámených s transakcí. Zdroj: Getty Images Francouzští představitelé a vedoucí pracovníci společnosti ProLogium odmítli výši podpory komentovat, protože se stále čeká na schválení Evropskou komisí a konečná částka se může lišit. Pro závod za 2,3 miliardy eur, který otevřela společnost ACC (Automotive Cells Company) - výrobce baterií, na němž se podílí francouzsko-italská automobilka Stellantis, německý konkurent Mercedes a francouzská energetická společnost TotalEnergies - poskytla Francie podle ministerstva financí dotace ve výši přibližně 840 milionů eur, včetně prostředků na výzkum a vývoj. ACC plánuje postavit dva podobné závody v Německu a v Itálii, přičemž podle německé a italské vlády jí k tomu pomůže 437 milionů eur, respektive 370 milionů eur z veřejných zdrojů. Ola Kaellenius, generální ředitel skupiny Mercedes-Benz, uvedl, že skupina postupuje podle jednotlivých regionů, aby zajistila výrobu baterií pro elektromobily v blízkosti svých automobilových závodů po celém světě - takže mít gigafactory v Evropě je nevyhnutelné. "Nyní, když k tomu máte další ekonomické pobídky, je to něco, co musíte vzít do svých kalkulací obchodních případů, o tom není pochyb," řekl agentuře Reuters. Aby mohl rozvinout veřejnou podporu, kterou Francie využívá k nalákání výrobců baterií, Macron lobboval v Bruselu, aby členské státy EU mohly dorovnat druh dotací, které Washington vrhá na průmysl elektromobilů v rámci IRA. EU v únoru souhlasila s uvolněním pravidel státní podpory, čímž Francii otevřela cestu k představení balíčku zelených daňových úlev, které mohou mít hodnotu až 40 % kapitálových investic společnosti do projektů větrných a solárních elektráren, tepelných čerpadel a baterií. Zdroj: Getty Images "Obvyklá výše podpory pro velké průmyslové podniky se pohybuje kolem 10 až 15 %. Zde je vyšší než obvykle," řekl Marc Mortureux, šéf francouzské automobilové lobby PFA. "Nyní jsme na úrovni podpory, která odpovídá úrovni IRA v USA." "OKOUZLUJÍCÍ MUŽ Xavier Bertrand, šéf regionu, v němž se nachází centrum baterií, agentuře Reuters řekl, že může urychlit projekty za méně než polovinu času, který je potřeba v jiných francouzských regionech, protože všechna potřebná schválení vyřizuje souběžně, a ne jedno po druhém. Francie také podmiňuje peněžní pobídku ve výši až 5 000 eur pro kupce nových elektromobilů tím, že výrobci splní přísné nízkouhlíkové normy, čímž fakticky vyloučí mnoho neevropských výrobců automobilů, kteří používají špinavější energii. Přesto IRA téměř zmařila investici společnosti ProLogium ve Francii, řekl agentuře Reuters jeden z poradců francouzského prezidenta. V dubnu letošního roku se Macronovi poradci a společnost ProLogium sešli na krizové schůzce v Paříži poté, co společnost prohlásila, že potřebuje "něco navíc", aby přesvědčila svou správní radu k investici ve Francii. Podle poradce zpečetil dohodu Macronův slib, že se osobně zúčastní slavnostního podpisu smlouvy a poskytne společnosti ProLogium vítanou podporu publicity. "Macron je okouzlující člověk," řekl agentuře Reuters Yang ze společnosti ProLogium, když byl dotázán na francouzskou verzi událostí. Dodal však, že levná elektřina z nedaleké jaderné elektrárny Gravelines je stejně důležitá, ne-li důležitější. Zdroj: Reuters Francouzští představitelé tvrdí, že gigafactory jsou jen jedním z příkladů země, která po dvou desetiletích offshoringu do levnějších lokalit začíná otevírat továrny na svém území - díky vládním reformám na straně nabídky. Někteří opoziční politici však tvrdí, že Macron jen vystavuje Francii rozmarům firem, které si navzájem nahrávají s vládami, aby získaly více veřejných peněz. "V Dunkerku jsou čínští a tchajwanští investoři," řekl agentuře Reuters Fabien Roussel, šéf Francouzské komunistické strany. "Tito akcionáři se mohou z řady důvodů stáhnout. Co se stane, když stát nebude mít žádné záruky ani podíl v podniku?" dodal.