Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
„Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů,“ uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.
„Tempo globálního ekonomického růstu zpomaluje, a to se odráží i na cenách ruského exportního zboží. Plyn, uhlí a hnojiva na globálním trhu zlevňují. Ruský export je tak pod dvojím tlakem – jak ze strany sankcí, tak ekonomického cyklu,“ uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Mezi další proinflační rizika podle ní patří „ostřejší přesun depreciace rublu do cen a trvale vysoká inflační očekávání“. Významným rizikem podle ní zůstává zhoršení vnějších podmínek včetně možného zpřísnění sankcí.
„Mnohem větší zvýšení úrokových sazeb, než se čekalo – o 100 bazických bodů… podtrhuje obavy tvůrců měnové politiky z inflačních rizik,“ řekl hlavní ekonom pro oblast rozvíjejících se trhů ve společnosti Capital Economics William Jackson. „A i když si nemyslíme, že zpřísňování měnové politiky bude na následujících zasedáních pokračovat tak razantně, nyní očekáváme další zvýšení minimálně o 100 bazických bodů do konce roku,“ dodal.
Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.
Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.
Chcete využít této příležitosti?
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.
Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
„Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů,“ uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.
„Tempo globálního ekonomického růstu zpomaluje, a to se odráží i na cenách ruského exportního zboží. Plyn, uhlí a hnojiva na globálním trhu zlevňují. Ruský export je tak pod dvojím tlakem – jak ze strany sankcí, tak ekonomického cyklu,“ uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Mezi další proinflační rizika podle ní patří „ostřejší přesun depreciace rublu do cen a trvale vysoká inflační očekávání“. Významným rizikem podle ní zůstává zhoršení vnějších podmínek včetně možného zpřísnění sankcí.
„Mnohem větší zvýšení úrokových sazeb, než se čekalo – o 100 bazických bodů… podtrhuje obavy tvůrců měnové politiky z inflačních rizik,“ řekl hlavní ekonom pro oblast rozvíjejících se trhů ve společnosti Capital Economics William Jackson. „A i když si nemyslíme, že zpřísňování měnové politiky bude na následujících zasedáních pokračovat tak razantně, nyní očekáváme další zvýšení minimálně o 100 bazických bodů do konce roku,“ dodal.
Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.
Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.Chcete využít této příležitosti?
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.
Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
"Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů," uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.
"Tempo globálního ekonomického růstu zpomaluje, a to se odráží i na cenách ruského exportního zboží. Plyn, uhlí a hnojiva na globálním trhu zlevňují. Ruský export je tak pod dvojím tlakem – jak ze strany sankcí, tak ekonomického cyklu," uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Mezi další proinflační rizika podle ní patří "ostřejší přesun depreciace rublu do cen a trvale vysoká inflační očekávání". Významným rizikem podle ní zůstává zhoršení vnějších podmínek včetně možného zpřísnění sankcí.
"Mnohem větší zvýšení úrokových sazeb, než se čekalo - o 100 bazických bodů… podtrhuje obavy tvůrců měnové politiky z inflačních rizik," řekl hlavní ekonom pro oblast rozvíjejících se trhů ve společnosti Capital Economics William Jackson. "A i když si nemyslíme, že zpřísňování měnové politiky bude na následujících zasedáních pokračovat tak razantně, nyní očekáváme další zvýšení minimálně o 100 bazických bodů do konce roku," dodal.
Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.
Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.
