Světová válka proti emisím skleníkových plynů s sebou nese problémy

Podle odhadu mezinárodních odborníků z roku 2022 patří armády mezi největší spotřebitele pohonných hmot na světě a na celosvětových emisích skleníkových plynů se podílejí 5,5 %.

Podle vědců a akademiků však obranné síly nejsou vázány mezinárodními dohodami o klimatu, které by je zavazovaly k podávání zpráv nebo snižování emisí uhlíku, a údaje, které některé armády zveřejňují, jsou nespolehlivé nebo přinejlepším neúplné.

Je to proto, že vojenské emise v zahraničí, od létajících letadel přes plachetnice až po cvičení, nebyly zahrnuty do Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů z roku 1997 – a z Pařížských dohod z roku 2015 byly opět vyňaty – s odůvodněním, že údaje o spotřebě energie v armádách by mohly ohrozit národní bezpečnost.

Ekologické skupiny Tipping Point North South a The Conflict and Environment Observatory spolu s akademiky z britských univerzit v Lancasteru, Oxfordu a Queen Mary jsou nyní jedněmi z těch, kteří prosazují komplexnější a transparentnější vykazování vojenských emisí, a to prostřednictvím výzkumných prací, dopisových kampaní a konferencí.

Například za prvních pět měsíců roku 2023 bylo publikováno nejméně 17 recenzovaných článků, což je třikrát více než za celý rok 2022 a více než za předchozích devět let dohromady, uvádí jeden z účastníků kampaně, který tento výzkum sleduje.

Tyto skupiny také v únoru napsaly Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) dopis, v němž vyzvaly orgán OSN pro klima, aby zahrnul všechny vojenské emise vzhledem k jejich významu pro komplexní globální evidenci uhlíku.

„Naše mimořádná situace v oblasti klimatu si již nemůže dovolit, aby se v rámci procesu UNFCCC vynechávaly emise související s vojenstvím a konflikty,“ napsaly skupiny.

Zúčtování emisí se zaměří na první celosvětovou bilanci – hodnocení toho, jak daleko jsou země od pařížských cílů v oblasti klimatu – která se uskuteční na klimatickém summitu COP28 ve Spojených arabských emirátech, jenž začne 30. listopadu.

„Vynechání emisí souvisejících s konflikty v účetnictví UNFCCC je zjevnou mezerou,“ řekl Axel Michaelowa, zakládající partner Perspectives Climate Group, a dodal, že stovky milionů tun emisí uhlíku mohou být nezapočítány.

Mám zájem o více informací

„ZOTAVENÍ A MÍR“

Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se v letošním roce lobbistická kampaň setkala s nějakou hmatatelnou odezvou.

UNFCCC v e-mailové odpovědi na otázky uvedla, že nemá žádné konkrétní plány na změnu pokynů pro započítávání vojenských emisí, ale že tato otázka by mohla být projednána na budoucích summitech, včetně COP28 v Dubaji.

Na otázku, zda se na summitu OSN bude jednat o vojenských emisích, předsednictví SAE odpovědělo, že jedním z tématických dnů dvoutýdenního summitu bude „pomoc, obnova a mír“, aniž by uvedlo další podrobnosti.

Existují však náznaky, že některé armády se připravují na změny v požadavcích na podávání zpráv v nadcházejících letech, zatímco jiné dělají kroky ke snížení svého dopadu na klima.

NATO, západní bezpečnostní aliance sdružující 31 zemí, například agentuře Reuters sdělila, že vytvořila metodiku, podle níž mají její členové hlásit své vojenské emise.

Země, jako je Nový Zéland, zkoumají, zda by mohly přidat dříve vyloučené oblasti, jako jsou emise ze zahraničních operací, zatímco Velká Británie a Německo se snaží řešit šedé oblasti ve svých zprávách, uvedli představitelé obrany.

V loňském roce vyslal Washington na klimatický summit COP27 v Egyptě zástupce americké armády a námořnictva, což je poprvé, co se delegace Pentagonu zúčastnila celosvětového klimatického summitu.

„Myslím, že to znamená, že jsme součástí konverzace a že jsme určitě emitenty, pokud jde o fosilní paliva a energii,“ řekla agentuře Reuters Meredith Bergerová, náměstkyně ministra pro energetiku, zařízení a životní prostředí amerického námořnictva a jedna z delegátů Pentagonu.

Spotřeba ropy a emise americké armády klesají.

Americká Agentura pro obrannou logistiku, která dohlíží na nákup ropy, uvedla, že v roce 2022 bylo nakoupeno 84 milionů barelů, což je téměř o 15 milionů méně než v roce 2018. Emise v roce 2022 mezitím klesly na 48 milionů tun z 51 milionů tun v předchozím roce.

Americké ministerstvo obrany uvedlo, že tyto údaje zahrnují všechny emise, ale že z údajů oznámených UNFCCC byla vyřazena mezinárodní doprava a bunkrová paliva.

VÍCE DRONŮ

Neta Crawfordová, profesorka mezinárodních vztahů na Oxfordské univerzitě, uvedla, že ke snížení spotřeby pohonných hmot přispělo stažení amerických vojsk z Afghánistánu a Iráku, zavádění technologií obnovitelných zdrojů energie, úspornější vozidla a také menší počet vojenských cvičení.

K tomu mohlo přispět i širší využívání bezpilotních letounů.

„Jednou z největších technologií snižování emisí je používání bezpilotních letadel – dronů,“ uvedl vysoký představitel americké obrany, který s agenturou Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity. „Když z letadla odstraníte člověka, získáte dramaticky lepší energetický výkon.“

Skupiny, které lobbují za zrušení výjimek pro vojenské účely, uvádějí jako dobrý důvod pro změnu nárůst emisí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

„Ukrajina na tento problém absolutně upozornila způsobem, jakým se to nepodařilo u jiných konfliktů,“ řekla Deborah Burtonová z ekologické skupiny Tipping Point North South.

Zpráva nizozemského odborníka na uhlíkové účetnictví Lennarda de Klerka odhaduje, že prvních 12 měsíců války na Ukrajině způsobí čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci Singapuru, Švýcarska a Sýrie dohromady.

Akademici z Oxfordu a londýnské univerzity Queen Mary pořádají 26. září v Oxfordu konferenci o vojenských emisích, jejímž cílem je vytvořit nový výzkum, který by mohl pomoci při změnách požadavků na podávání zpráv.

Mluvčí ukrajinského ministerstva životního prostředí uvedl, že Ukrajina podporuje toto úsilí a bude usilovat o podporu vlád na konferenci COP28, aby bylo vykazování vojenských emisí transparentnější.

„JÍZDA ZDARMA“

Válka na Ukrajině sice zvýšila pozornost klimatických aktivistů na vojenské emise, ale podle některých odborníků odvádí pozornost vlád zaměřených na regionální bezpečnost, což by mohlo v blízké budoucnosti zpomalit diskuse.

„Je důležité si uvědomit, že ukrajinská krize to trochu zkomplikovala,“ řekl James Appathurai, zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy.

Někteří vojáci tvrdí, že zveřejňování podrobností o spotřebě ropy by jim umožnilo nahlédnout do jejich zahraničních operací.

„Nechtěli bychom, aby všichni věděli, kolik paliva při těchto misích spotřebujeme – jak daleko létáme, jak daleko jezdíme a jaké jsou naše cvičné modely,“ řekl Markus Ruelke z oddělení ochrany životního prostředí německého ministerstva obrany.

Podle UNFCCC jsou některé vojenské emise ve zpravodajských tabulkách OSN zaznamenány pod nespecifikovaným spalováním paliv.

Podle Stuarta Parkinsona, výkonného ředitele skupiny Vědci za globální odpovědnost, zůstávají globální vojenské emise i nadále málo známé.

„Je hezké říkat lidem, aby přestali létat nebo přesedlali na elektromobil, ať už je to pro ně výdaj nebo nepříjemnost, ale je těžké to dělat, když armáda dostává jízdu zdarma,“ řekl.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Vědci a ekologické skupiny zvyšují tlak na OSN, aby přiměla armády zveřejnit všechny své emise a ukončila dlouholetou výjimku, která jim neumožňovala evidovat některé druhy znečištění klimatu. Podle odhadu mezinárodních odborníků z roku 2022 patří armády mezi největší spotřebitele pohonných hmot na světě a na celosvětových emisích skleníkových plynů se podílejí 5,5 %. Podle vědců a akademiků však obranné síly nejsou vázány mezinárodními dohodami o klimatu, které by je zavazovaly k podávání zpráv nebo snižování emisí uhlíku, a údaje, které některé armády zveřejňují, jsou nespolehlivé nebo přinejlepším neúplné. Je to proto, že vojenské emise v zahraničí, od létajících letadel přes plachetnice až po cvičení, nebyly zahrnuty do Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů z roku 1997 - a z Pařížských dohod z roku 2015 byly opět vyňaty - s odůvodněním, že údaje o spotřebě energie v armádách by mohly ohrozit národní bezpečnost. Ekologické skupiny Tipping Point North South a The Conflict and Environment Observatory spolu s akademiky z britských univerzit v Lancasteru, Oxfordu a Queen Mary jsou nyní jedněmi z těch, kteří prosazují komplexnější a transparentnější vykazování vojenských emisí, a to prostřednictvím výzkumných prací, dopisových kampaní a konferencí. Například za prvních pět měsíců roku 2023 bylo publikováno nejméně 17 recenzovaných článků, což je třikrát více než za celý rok 2022 a více než za předchozích devět let dohromady, uvádí jeden z účastníků kampaně, který tento výzkum sleduje. Tyto skupiny také v únoru napsaly Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) dopis, v němž vyzvaly orgán OSN pro klima, aby zahrnul všechny vojenské emise vzhledem k jejich významu pro komplexní globální evidenci uhlíku. "Naše mimořádná situace v oblasti klimatu si již nemůže dovolit, aby se v rámci procesu UNFCCC vynechávaly emise související s vojenstvím a konflikty," napsaly skupiny. Zúčtování emisí se zaměří na první celosvětovou bilanci - hodnocení toho, jak daleko jsou země od pařížských cílů v oblasti klimatu - která se uskuteční na klimatickém summitu COP28 ve Spojených arabských emirátech, jenž začne 30. listopadu. "Vynechání emisí souvisejících s konflikty v účetnictví UNFCCC je zjevnou mezerou," řekl Axel Michaelowa, zakládající partner Perspectives Climate Group, a dodal, že stovky milionů tun emisí uhlíku mohou být nezapočítány. "ZOTAVENÍ A MÍR" Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se v letošním roce lobbistická kampaň setkala s nějakou hmatatelnou odezvou. UNFCCC v e-mailové odpovědi na otázky uvedla, že nemá žádné konkrétní plány na změnu pokynů pro započítávání vojenských emisí, ale že tato otázka by mohla být projednána na budoucích summitech, včetně COP28 v Dubaji. Na otázku, zda se na summitu OSN bude jednat o vojenských emisích, předsednictví SAE odpovědělo, že jedním z tématických dnů dvoutýdenního summitu bude "pomoc, obnova a mír", aniž by uvedlo další podrobnosti. Existují však náznaky, že některé armády se připravují na změny v požadavcích na podávání zpráv v nadcházejících letech, zatímco jiné dělají kroky ke snížení svého dopadu na klima. NATO, západní bezpečnostní aliance sdružující 31 zemí, například agentuře Reuters sdělila, že vytvořila metodiku, podle níž mají její členové hlásit své vojenské emise. Země, jako je Nový Zéland, zkoumají, zda by mohly přidat dříve vyloučené oblasti, jako jsou emise ze zahraničních operací, zatímco Velká Británie a Německo se snaží řešit šedé oblasti ve svých zprávách, uvedli představitelé obrany. V loňském roce vyslal Washington na klimatický summit COP27 v Egyptě zástupce americké armády a námořnictva, což je poprvé, co se delegace Pentagonu zúčastnila celosvětového klimatického summitu. "Myslím, že to znamená, že jsme součástí konverzace a že jsme určitě emitenty, pokud jde o fosilní paliva a energii," řekla agentuře Reuters Meredith Bergerová, náměstkyně ministra pro energetiku, zařízení a životní prostředí amerického námořnictva a jedna z delegátů Pentagonu. Spotřeba ropy a emise americké armády klesají. Americká Agentura pro obrannou logistiku, která dohlíží na nákup ropy, uvedla, že v roce 2022 bylo nakoupeno 84 milionů barelů, což je téměř o 15 milionů méně než v roce 2018. Emise v roce 2022 mezitím klesly na 48 milionů tun z 51 milionů tun v předchozím roce. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že tyto údaje zahrnují všechny emise, ale že z údajů oznámených UNFCCC byla vyřazena mezinárodní doprava a bunkrová paliva. VÍCE DRONŮ Neta Crawfordová, profesorka mezinárodních vztahů na Oxfordské univerzitě, uvedla, že ke snížení spotřeby pohonných hmot přispělo stažení amerických vojsk z Afghánistánu a Iráku, zavádění technologií obnovitelných zdrojů energie, úspornější vozidla a také menší počet vojenských cvičení. K tomu mohlo přispět i širší využívání bezpilotních letounů. "Jednou z největších technologií snižování emisí je používání bezpilotních letadel - dronů," uvedl vysoký představitel americké obrany, který s agenturou Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity. "Když z letadla odstraníte člověka, získáte dramaticky lepší energetický výkon." Skupiny, které lobbují za zrušení výjimek pro vojenské účely, uvádějí jako dobrý důvod pro změnu nárůst emisí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. "Ukrajina na tento problém absolutně upozornila způsobem, jakým se to nepodařilo u jiných konfliktů," řekla Deborah Burtonová z ekologické skupiny Tipping Point North South. Zpráva nizozemského odborníka na uhlíkové účetnictví Lennarda de Klerka odhaduje, že prvních 12 měsíců války na Ukrajině způsobí čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci Singapuru, Švýcarska a Sýrie dohromady. Akademici z Oxfordu a londýnské univerzity Queen Mary pořádají 26. září v Oxfordu konferenci o vojenských emisích, jejímž cílem je vytvořit nový výzkum, který by mohl pomoci při změnách požadavků na podávání zpráv. Mluvčí ukrajinského ministerstva životního prostředí uvedl, že Ukrajina podporuje toto úsilí a bude usilovat o podporu vlád na konferenci COP28, aby bylo vykazování vojenských emisí transparentnější. "JÍZDA ZDARMA" Válka na Ukrajině sice zvýšila pozornost klimatických aktivistů na vojenské emise, ale podle některých odborníků odvádí pozornost vlád zaměřených na regionální bezpečnost, což by mohlo v blízké budoucnosti zpomalit diskuse. "Je důležité si uvědomit, že ukrajinská krize to trochu zkomplikovala," řekl James Appathurai, zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy. Někteří vojáci tvrdí, že zveřejňování podrobností o spotřebě ropy by jim umožnilo nahlédnout do jejich zahraničních operací. "Nechtěli bychom, aby všichni věděli, kolik paliva při těchto misích spotřebujeme - jak daleko létáme, jak daleko jezdíme a jaké jsou naše cvičné modely," řekl Markus Ruelke z oddělení ochrany životního prostředí německého ministerstva obrany. Podle UNFCCC jsou některé vojenské emise ve zpravodajských tabulkách OSN zaznamenány pod nespecifikovaným spalováním paliv. Podle Stuarta Parkinsona, výkonného ředitele skupiny Vědci za globální odpovědnost, zůstávají globální vojenské emise i nadále málo známé. "Je hezké říkat lidem, aby přestali létat nebo přesedlali na elektromobil, ať už je to pro ně výdaj nebo nepříjemnost, ale je těžké to dělat, když armáda dostává jízdu zdarma," řekl.