Češi chtějí čelit inflaci investicemi do zlata či nemovitostí

Češi při boji s inflací nejčastěji zvažují investice do zlata, nemovitostí nebo uložení peněz na termínovaný vklad. Zatímco zlato by volilo přes 25 procent lidí, termínovaný vklad nebo investici do nemovitostí přes 22 procent Čechů. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median pro společnost Golden Gate mezi 2000 respondentů. Více než pětina odpovědí uváděla jako zvažovanou možnost zhodnocení peněz investiční fondy i akcie a dluhopisy. Méně než deset procent dotázaných pak uvedlo investice přes on-line aplikace, stavební spoření, penzijní spoření a jako poslední pak kryptoměny s necelými osmi procenty odpovědí. "Investiční zlato je v hledáčku lidí ochotných investovat na předních místech. Za daleko důležitější ale považuji fakt, že podobně lidé přemýšlí i o dalších investičních produktech, což je z hlediska diverzifikace při investování velmi důležité. Pokud chtějí lidé dlouhodobě porážet inflaci a zároveň neinkasovat velké ztráty při propadech finančních trhů, je široce diverzifikované investiční portfolio nutnou podmínkou,“ uvedl manažer Golden Gate Pavel Řihák. Přes 56 procent respondentů průzkumu uvedlo, že ve světle posledního vývoje se zlato vyplatí jako investiční produkt a 39 procent lidí věří, že cena zlata v horizontu pět let poroste. S tím, že zlato by mělo být nedílnou součástí investičního portfolia, souhlasí 62 procent dotázaných. Inflace od začátku letošního roku postupně klesá a v září činila 6,9 procenta, přesto ji 60 procent lidí vnímá jako problém z hlediska zdražování i z pohledu znehodnocení úspor. Zároveň okolo 25 procent lidí neví, jak problém řešit, což je meziroční nárůst o 11 procentních bodů. Přesto jsou Češi podle průzkumu ochotni investovat více nebo stejně jako před rokem. Na jednu stranu sice podle Řiháka roste počet lidí, kteří jsou ochotni investovat stejně nebo dokonce více než před rokem, téměř 75 procent. Na druhou stranu však skoro 90 procent dotázaných odpovědělo, že buď neví, jak konkrétně situaci znehodnocování úspor řešit, nebo si shání informace, jak s penězi naložit. Nejistota a určitá nerozhodnost lidí jak a do čeho správně investovat se projevuje tím, že 80 procent Čechů alokuje svoje úspory na spořících účtech. Moskva si předvolala zástupce českého velvyslance v Rusku Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého, aby mu dalo najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam. S odvoláním na dnešní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS. "Můžeme potvrdit, že náš chargé d’affaires byl pozván 17. listopadu na ruské ministerstvo zahraničí. Detaily a obsah jednání nebude česká diplomacie komentovat," sdělilo ČTK české ministerstvo zahraničních věcí. Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance. Přidání ruského podniku Goszagransobstvennosť na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice. Moskva to v dnešním prohlášení označila za právní svévoli. "Diplomatovi byl tlumočen důrazný nesouhlas v souvislosti s rozhodnutím české vlády z 15. listopadu o přidání podniku Goszagransobstvennosť na český národní sankční seznam," stojí v prohlášení ruského ministerstva. "Bylo jasně dáno najevo, že podobná právní svévole je nepřípustná," uvedlo také ministerstvo. Už dříve Moskva ústy prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova označila krok české diplomacie za nezákonný. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale na dotaz ČTK tento týden uvedl, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se sankčním zákonem. Ruské ministerstvo zahraničí dnes také zopakovalo dřívější varování Moskvy, že ruská strana bude na rozhodnutí Prahy reagovat. "Ruská strana použije všechny prostředky včetně toho, že podnikne odvetné kroky ve vztahu k českým aktivům v Rusku," stojí v prohlášení. Podle čtvrtečního vyjádření Lipavského ale Česko nemá v Rusku žádný objekt, který by byl čistě ve vlastnictví České republiky a neměl další formu úpravy fungování. Česko má v Rusku zastupitelský úřad a Český dům, což jsou objekty upravené mezinárodními smlouvami.