Věřitele zkrachovalé Sberbank CZ vyplatí vesměs Komerční banka

Ve všech případech bude výplata bezhotovostní, kdy peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v ČR, a to výhradně v českých korunách. ČTK to dnes sdělila insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Městský soud v Praze povolil schválení výplaty 57 miliard korun zhruba 16.000 věřitelů Sberbank CZ formou částečného rozvrhu před dvěma týdny. Všechny skupiny věřitelů by tak mohly dostat do dvou měsíců 95 procent pohledávek.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Klienty s vklady do 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, už vyplatil Garanční systém finančního trhu. Prostřednictvím poboček Komerční banky dosud vyplatit náhradu vkladů více než 87.000 klientů Sberbank CZ. Získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

Poté, co insolvenční správkyně oznámí, že je výplata zahájena, věřitel má navštívit vybranou pobočku Komerční banky. Tam ověří jeho totožnost. Věřitel sdělí číslo bankovního účtu, na který si přeje peníze obdržet. Přehled potřebných dokumentů, které věřitel bude muset přinést na vybranou pobočku, bude uveden na webových stránkách Sberbank CZ a KB. Věřitel bude moci o výplatu zažádat i tak, že udělí plnou moc svému zmocněnci, který navštíví vybranou pobočku KB.

Pokud je výplata věřitele postižena exekucí, insolvenčním řízením, dědickým řízením, zajištěním podle trestního řádu, případně jinou specifickou okolnosti bránící výplatě přímo věřiteli, budou dané oprávněné osoby i samotný věřitel vypláceni přímo insolvenční správkyní, nikoliv tedy prostřednictvím KB. Pokud si věřitel nestihne v určeném termínu svou zjištěnou pohledávku vyzvednout, opětovná výplata bude následně možná společně s finálním rozvrhem.

„Věřitele tímto žádáme ještě o malou dávku trpělivosti. Pokud nabude rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu podle předpokladů, zveřejním termín spuštění výplat v první polovině prosince a s ním vyvěsíme na webech Sberbank CZ a Komerční banky finální informace k samotnému procesu výplaty a i k dokumentům, které budou věřitelé k výplatám potřebovat,“ uvedla Lužová.

Mám zájem o více informací

Životní úroveň v ČR se snížila na 91 % EU

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 59 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni dosáhla 261 procent průměru EU.

Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na čtvrtém místě. Proti loňskému roku se před něj dostaly Slovinsko a Kypr. Nejvyšší životní úroveň z těchto zemí je na Maltě, která jako jediná přesáhla unijní průměr, dosahuje 102 procent. V Polsku je HDP na obyvatele ve standardech kupní síly na 80 procentech průměru EU, v Maďarsku na 77 procentech a na Slovensku na 68 procentech. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (85 procent), v Portugalsku (77 procent) a v Řecku (68 procent).

Česká ekonomika loni rostla o 2,4 procenta, hospodářský růst tak nedosáhl úrovně EU jako celku, kde činil 3,5 procenta. Nejrychleji rostla ekonomika v Irsku, kde HDP vzrostl o 12 procent. Nejslabší hospodářský výkon mělo Estonsko, jehož ekonomika se zmenšila o 1,3 procenta.

Česko si loni udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, snížila se o 0,6 procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr přitom byl 6,2 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost měla loni Malta, kde dosáhla 2,9 procenta. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkalo Španělsko, kde činila 12,9 procenta.

Inflace loni zasáhla všechny země EU, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v unii. Nejrychleji ceny rostly v Estonsku, kde celoroční inflace dosáhla 19,4 procenta, nejnižší inflaci měla s 5,9 procenta Francie. Evropský průměr byl 9,2 procenta.

Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 32. vydání.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Věřitele zkrachovalé Sberbank CZ vyplatí v absolutní většině případů Komerční banka, která již má zkušenosti s výplatou náhrad z Garančního fondu. Ve všech případech bude výplata bezhotovostní, kdy peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v ČR, a to výhradně v českých korunách. ČTK to dnes sdělila insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová. Městský soud v Praze povolil schválení výplaty 57 miliard korun zhruba 16.000 věřitelů Sberbank CZ formou částečného rozvrhu před dvěma týdny. Všechny skupiny věřitelů by tak mohly dostat do dvou měsíců 95 procent pohledávek. Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Klienty s vklady do 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, už vyplatil Garanční systém finančního trhu. Prostřednictvím poboček Komerční banky dosud vyplatit náhradu vkladů více než 87.000 klientů Sberbank CZ. Získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky. Poté, co insolvenční správkyně oznámí, že je výplata zahájena, věřitel má navštívit vybranou pobočku Komerční banky. Tam ověří jeho totožnost. Věřitel sdělí číslo bankovního účtu, na který si přeje peníze obdržet. Přehled potřebných dokumentů, které věřitel bude muset přinést na vybranou pobočku, bude uveden na webových stránkách Sberbank CZ a KB. Věřitel bude moci o výplatu zažádat i tak, že udělí plnou moc svému zmocněnci, který navštíví vybranou pobočku KB. Pokud je výplata věřitele postižena exekucí, insolvenčním řízením, dědickým řízením, zajištěním podle trestního řádu, případně jinou specifickou okolnosti bránící výplatě přímo věřiteli, budou dané oprávněné osoby i samotný věřitel vypláceni přímo insolvenční správkyní, nikoliv tedy prostřednictvím KB. Pokud si věřitel nestihne v určeném termínu svou zjištěnou pohledávku vyzvednout, opětovná výplata bude následně možná společně s finálním rozvrhem. "Věřitele tímto žádáme ještě o malou dávku trpělivosti. Pokud nabude rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu podle předpokladů, zveřejním termín spuštění výplat v první polovině prosince a s ním vyvěsíme na webech Sberbank CZ a Komerční banky finální informace k samotnému procesu výplaty a i k dokumentům, které budou věřitelé k výplatám potřebovat,“ uvedla Lužová. Životní úroveň v ČR se snížila na 91 % EU Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023. Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 59 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni dosáhla 261 procent průměru EU. Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na čtvrtém místě. Proti loňskému roku se před něj dostaly Slovinsko a Kypr. Nejvyšší životní úroveň z těchto zemí je na Maltě, která jako jediná přesáhla unijní průměr, dosahuje 102 procent. V Polsku je HDP na obyvatele ve standardech kupní síly na 80 procentech průměru EU, v Maďarsku na 77 procentech a na Slovensku na 68 procentech. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (85 procent), v Portugalsku (77 procent) a v Řecku (68 procent). Česká ekonomika loni rostla o 2,4 procenta, hospodářský růst tak nedosáhl úrovně EU jako celku, kde činil 3,5 procenta. Nejrychleji rostla ekonomika v Irsku, kde HDP vzrostl o 12 procent. Nejslabší hospodářský výkon mělo Estonsko, jehož ekonomika se zmenšila o 1,3 procenta. Česko si loni udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, snížila se o 0,6 procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr přitom byl 6,2 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost měla loni Malta, kde dosáhla 2,9 procenta. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkalo Španělsko, kde činila 12,9 procenta. Inflace loni zasáhla všechny země EU, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v unii. Nejrychleji ceny rostly v Estonsku, kde celoroční inflace dosáhla 19,4 procenta, nejnižší inflaci měla s 5,9 procenta Francie. Evropský průměr byl 9,2 procenta. Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 32. vydání.