Dolar se dostal na čtyřměsíční minimum, zatímco Fed signalizuje snížení sazeb v roce 2024

Dolar ve čtvrtek klesl na nové čtyřměsíční minimum poté, co Federální rezervní systém naznačil, že jeho cyklus zvyšování úrokových sazeb skončil a že v roce 2024 přijdou nižší výpůjční náklady. V den, který byl v Evropě nabitý politickými oznámeními, norská koruna po zvýšení sazeb posílila, zatímco švýcarský frank se po zachování sazeb Švýcarskou národní bankou příliš nezměnil. Později během dne oznámí svou politiku Bank of England a Evropská centrální banka. Předseda Fedu Jerome Powell na středečním zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC) uvedl, že historické zpřísňování měnové politiky je pravděpodobně u konce a "na obzoru" se objeví diskuse o snížení výpůjčních nákladů. Tvůrci politiky byli téměř jednotní v projekcích, že výpůjční náklady v roce 2024 klesnou. "Každý prostředek komunikace Fedu - prohlášení, tečky i Powellova tisková konference - byl jednoznačně holubičí," uvedl stratég RBC Blake Gwinn. "Tento posun byl asi nejzřetelnější, když Powell přiznal, že výbor na zasedání diskutoval o vhodném načasování škrtů." Index amerického dolaru, který měří zelenou bankovku vůči koši měn, se propadl až na 102,42, což je nejnižší hodnota od poloviny srpna. Naposledy se nacházel o 0,3 % níže na úrovni 102,57. Podle nástroje CME FedWatch trhy nyní oceňují více než 85% pravděpodobnost snížení sazeb v březnu, zatímco o den dříve to bylo 40 %. Obchodníci oceňují šanci jedna ku pěti, že Fed příští měsíc sazby sníží. SNB zahájila rušný den oznámení centrálních bank v Evropě tím, že podle očekávání ponechala sazby na úrovni 1,75 %. Frank zůstal po oznámení slabší vůči euru, ale o něco silnější vůči měkčímu dolaru, protože centrální banka uznala, že inflační tlaky se v uplynulém čtvrtletí mírně snížily. Norská koruna mezitím vzrostla vůči euru i dolaru poté, co Norges bank nečekaně zvýšila sazby o 25 bazických bodů na 4,5 % a dodala, že na této úrovni pravděpodobně nějakou dobu zůstanou. Oči se nyní upírají k oznámením BoE a ECB, které pravděpodobně ponechají úrokové sazby beze změny, přičemž trhy sledují komunikaci ohledně možného uvolnění politiky v roce 2024. "Tvůrci politik obou centrálních bank se pokusili o odpor proti nedávným pohybům na trhu, ale zatím jen s omezeným účinkem," poznamenal ekonom Lloyds Banking Group (LON:LLOY) Hann-Ju Ho. "Pozornost bude upřena na jejich pokyny ohledně politických opatření v příštím roce." Jen v důsledku pádu americké měny nadále posiloval a vyšplhal se na nejvyšší hodnotu od 31. července na 140,95 jenu za dolar. Naposledy se pohyboval přibližně o 0,9 % výše na úrovni 141,58 za dolar. Holubičí zasedání FOMC mohlo zaskočit některé obchodníky, kteří byli medvědí na jenu a býčí na dolaru, a přimět je k rychlému uvolnění pozic, uvedl Masafumi Yamamoto, hlavní měnový stratég společnosti Mizuho Securities. Dodal, že s úpravami pravděpodobně spěchají i japonští vývozci, kteří dosud nezvýšili míru zajištění. Očekávání, že by Japonská centrální banka (BOJ) mohla na svém měnověpolitickém zasedání 18. a 19. prosince ukončit záporné úrokové sazby, již do značné míry opadla, BOJ by však mohla své prohlášení upravit, například formulací, že banka nebude váhat s dalším uvolněním, pokud to bude nutné, uvedl Yamamoto. Taková změna by mohla být "považována za jeden z kroků směrem k normalizaci… takže by to mohlo být pro japonský jen pozitivní," řekl. Australský dolar mezitím dosáhl více než čtyřměsíčního maxima na úrovni 0,6728 USD poté, co čistá domácí zaměstnanost v listopadu vzrostla o 61 500 osob oproti nárůstu o zhruba 11 000 osob, který trhy předpokládaly. Kurz novozélandského dolaru (kiwi) vzrostl vůči americkému dolaru o více než 1 % až na 0,6249 USD, přestože údaje ukázaly, že novozélandská ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně poklesla. V kryptoměnách bitcoin klesl o 0,3 % na 42 772 dolarů. Německá ekonomika příští rok poroste proti očekávání výrazně pomaleji Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo v dnes zveřejněném výhledu počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu dnes zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 procenta. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 procenta. "Vývoj v posledním čtvrtletí roku 2023 bude proti předpokladům slabší, což bude mít dopad na nadcházející rok," řekl Wollmershäuser. "Nynější nejistota brzdí zotavení, protože kvůli ní spotřebitelé více šetří a podnikatelé i domácnosti méně investují," poznamenal. Vliv na výrazně pomalejší tempo ekonomického oživení má podle Wollmershäusera i nejasná situace kolem rozpočtu na rok 2024. Německo se v polovině listopadu dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu za protiústavní. Ve státní pokladně kvůli tomu pro letošní i nadcházející rok chybějí desítky miliard eur. Vláda kancléře Olafa Scholze už se ale dohodla na dodatku pro letošní rozpočet a také na přepracované podobě rozpočtu na rok 2024. Součástí dohody je dodržení dluhové brzdy v příštím roce, což ale znamená úspory a škrty, protože vláda musela uspořit 17 miliard eur (416 miliard Kč). Podle Wollmershäusera má ale Německo všechny předpoklady pro zotavení své ekonomiky, protože mzdy rostou a zaměstnanost je vysoká jako nikdy dříve. Zpomaluje rovněž inflace, která se ve druhé polovině roku podle současných odhadů dostane na dvě procenta, což je cíl Evropské centrální banky (ECB). Za poklesem míry inflace jsou především nižší ceny energií. V sektoru spotřebitelských služeb ale podle Ifo zůstane míra inflace výrazně nad třemi procenty, důvodem je prudký růst mezd. Zatímco výhled růstu HDP na příští rok institut Ifo zhoršil, v roce 2025 nově počítá s růstem o 1,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v podzimním výhledu. V letošním roce se německé hospodářství podle Ifo naopak o 0,3 procenta propadne. Pokud jde o nezaměstnanost, Ifo očekává v nadcházejícím roce její zvýšení ze stávajících 5,7 procenta na 5,9 procenta, na rok 2025 pak odhaduje pokles na 5,6 procenta. Míru inflace v příštím roce čeká Ifo na 2,2 procenta a v roce následujícím na 1,8 procentu, pro letošní rok vychází z meziročního růstu spotřebitelských cen o 5,9 procenta. Pomalejší zotavování německé ekonomiky očekává i hospodářský institut DIW, který dnes rovněž zveřejnil novou prognózu. Podle DIW se německá ekonomika zvýší v příštím roce o 0,6 procenta, v září přitom institut počítal s růstem o 1,2 procenta. V roce 2025 pak hospodářský růst dosáhne jednoho procenta. "Německá ekonomika se ze slabé fáze dostává jen velmi obtížně. Ani dohoda v rozpočtovém sporu nepřinesla žádné pozitivní podněty," uvedl institut. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. HDP Německa se podle vládních propočtů v celém letošním roce sníží o 0,4 procenta, v příštím roce se naopak o 1,3 procenta zvýší.