Meziroční růst cen v listopadu zpomalil na 7,3 procenta, oznámil ČSÚ

Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.

„Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022, za elektřinu lidé dokonce platí stále více než dvojnásobek loňské ceny. Celkově ceny zboží v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.

V cenách týkajících se bydlení zpomalil meziroční růst cen elektřiny z říjnových 148,6 procenta na listopadových 143 procent a růst cen tepla a teplé vody z 31 na 24,2 procenta. Zemní plyn zlevnil o 6,3 procenta, zatímco v říjnu naopak o 6,2 procenta zdražoval. Klesly také ceny tuhých paliv o 0,8 procenta po říjnovém zdražení o 3,9 procenta.

V kategorii potravin a nealkoholických nápojů se v listopadu zmírnil meziroční nárůst cen brambor z říjnových 48,5 procenta na 28,5 procenta. Mírně klesly ceny vepřového masa, a to o 0,8 procenta, zatímco v říjnu byly meziročně o 6,1 procenta vyšší. Vejce v listopadu zlevnila o 25,5 procenta a cukr o 18,6 procenta. Vejce i cukr zlevňovaly již v říjnu, ale pokles jejich cen nyní zrychlil.

K celkovému meziročnímu snížení cenové hladiny přispěly v listopadu podle statistiků také třeba ceny automobilů, které klesly o 3,8 procenta. Zlevnily také pohonné hmoty a oleje o 8,8 procenta.

Naopak rostly kromě zmíněných komodit ještě ceny vodného o 16,3 procenta a stočného o 26,9 procenta. Zdražilo také nájemné z bytu o 7,4 procenta. Stouply i ceny lihovin o 2,8 procenta, vína o 3,7 procenta, piva o osm procent a tabákových výrobků o 6,9 procenta. Více lidé zaplatili také o 10,1 procenta za dovolené s komplexními službami nebo o 8,4 procenta za stravovací služby a o 12 procent za ubytovací služby.

Stejně jako v říjnu byl letos v listopadu ovlivněn výpočet celkové inflace tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace v listopadu činila podle ČSÚ 4,7 procenta.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 3,5 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 6,5 procenta z předchozích 9,2 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,3 procenta a dováženého o 0,8 procenta.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí sníží o 0,1 procenta. Pokles vykáže už druhé čtvrtletí za sebou, takže ekonomika eurozóny vstoupí do první recese od pandemie covidu-19. Vyplývá to z průzkumu, který mezi analytiky provedla agentura Bloomberg. Začátkem příštího roku pak analytici očekávají mírné hospodářské oživení.

„Přetrvávají značné překážky (pro hospodářský růst), zejména ty, které pramení z masivního zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl analytik Jörg Angelé ze společnosti Bantleon Bank.

Za hospodářským útlumem eurozóny stojí zejména Německo, které je největší ekonomikou, kde se platí eurem. Německá ekonomika se potýká s útlumem ve zpracovatelském sektoru. Analytici podle průzkumu agentury Bloomberg předpokládají, že HDP Německa ve čtvrtém čtvrtletí klesne o 0,2 procenta. Vedle slabé zahraniční poptávky se německá ekonomika nyní potýká i s negativními důsledky rozpočtové krize.

Statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že HDP eurozóny se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,1 procenta, zatímco ve druhém kvartálu o 0,1 procenta vzrostl. Stejně se podle Eurostatu vyvíjel HDP v Německu.

Evropská centrální banka (ECB) loni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Letos v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila a předpokládá se, že sazby ponechá beze změny také tento týden.

Inflace v eurozóně se loni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Za listopad už podle předběžných údajů činila pouze 2,4 procenta, takže se nacházela nedaleko dvouprocentního cíle ECB.