Průměrná mzda je v Česku 42.658 Kč, ale kupní síla se snížila na úroveň roku 2018

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd. Meziroční poklesy reálných mezd zmírňují, v prvním čtvrtletí letošního roku činil pokles 6,6 procenta a ve druhém 2,8 procenta. "Reálný mzdový růst se totiž odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 3. čtvrtletí dosáhl meziročně osm procent, což byla vysoká hodnota, ovšem nejnižší od 1. čtvrtletí 2022," podotkli statistici. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37.492 korun, u mužů dosáhl 40.153 korun, u žen byl 34.705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.835 a 66.998 korunami. Nominálně vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2810 korun. Podle ČSÚ jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace. Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77.300 korun. S desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 67.200 korun, třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61.600 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26.200 korun. Z hlediska krajů rostly mzdy nominálně v rozmezí od 5,9 do osmi procent. Platí tak, že reálná kupní síla mzdy se v žádném kraji meziročně nezvýšila. Nejnižší nominální růst zaznamenala tradičně Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51.925 korun, následuje Středočeský kraj s 42.990 Kč a Jihomoravský s 41.812 Kč, čtyřicetitisícovou hranici překonal ještě Plzeňský kraj. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 37.164 Kč, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji. Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018 Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd, růst přijde až v prvním kvartálu příštího roku. "Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně 'pouze' zhruba o minus 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. "Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018," konstatoval Hradil. Na pokles kupní síly na úroveň roku 2018 upozornil i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek, podle kterého se to projevuje také na snížení spotřeby domácností a slabém ekonomickém výkonu země. Za hlavního viníka situace označil inflaci. "Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice," uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale na síti X podotkla, že se začíná blýskat na lepší časy, protože mezičtvrtletně se reálné mzdy mírně zvýšily. Toho si všímá i Hradil. "Chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta, a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl," uvedl. Zlepšení však podle analytiků bude jen pozvolné a poslední kvartál ještě meziroční růst reálných mezd nepřinese. "Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace, což nebude s přihlédnutím k nejistotám v cenovém vývoji stačit na citelné zlepšení ve spotřebitelském sentimentu domácností. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky," sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.