Strategie v dnešních organizacích: Je to odpovědnost každého z nás?

Otázka, kdo nese odpovědnost za strategii v organizaci, je v podnikových kruzích již dlouho předmětem úvah. Tradičně byla strategie výhradním úkolem vyšších stupňů řízení. Nicméně nastolení otázky – “Čí je strategie práce?”. – odhalí složitější scénář, než se na první pohled zdá. Strategie, která je v podstatě klíčová pro dlouhodobý úspěch každé organizace, je funkcí vizionáře, který ji vede – strategického vůdce. Strategičtí lídři jsou jedinečné osobnosti v rámci organizace obdařené předvídavostí, vizí a schopností řídit svůj tým směrem k dlouhodobým cílům podniku. Jejich zaměření přesahuje krátkozrakost každodenního provozu a zahrnuje širší pohled a budoucí trajektorii organizace. Poskytují vizi, plánují strategii a vytvářejí plán její realizace – to vše s cílem zajistit, aby organizace zůstala odolná a konkurenceschopná uprostřed spirály dynamiky dnešního podnikatelského prostředí. Tato práce není procházkou růžovým sadem. Vedoucí pracovník se musí stát jakýmsi věštcem, který předpovídá tržní trendy, drží krok s technologickým pokrokem a zároveň sleduje změny v podnikatelské sféře. Nesou odpovědnost za budoucnost organizace, provádějí rozsáhlá hodnocení rizik a formulují pragmatické a dosažitelné cíle, které jsou v souladu s posláním a vizí organizace. Protože však předvídají proměnlivou povahu vnitřního i vnějšího prostředí, ponechávají prostor i pro flexibilitu a modifikaci plánů. Strategický lídr se v podstatě stává nástrojem při utváření trajektorie, po níž se organizace ubírá, při vedení jejích pracovníků a při zajišťování její relevance a konkurenceschopnosti. V důsledku vlnobití způsobeného globální pandemií však šablona “být strategický” zaznamenala značný posun. Jak organizace proplouvaly nejistotou a rekalibrovaly své strategie, vynořila se relevantní otázka – čí je nyní v postpandemickém scénáři strategie? Dříve byla strategie dobře střeženým tajemstvím, které bylo především doménou vrcholových manažerů a vedoucích pracovníků. Byli to oni, kdo vypracovávali plány a pak je kaskádovitě šířili organizační hierarchií. Dnešní dynamické prostředí však vyžaduje mnohem inkluzivnější přístup, kdy strategické vedení zaujímá kolektivní, spolupracující postoj a zapojuje zaměstnance na všech stupních. Pro uznání tohoto posunu směrem ke kolektivní strategii jsou zásadní příspěvky členů týmu. Ti jsou koneckonců bojovníky v první linii – přímo komunikují se zákazníky a čelí změnám na trhu. Jejich zkušenosti a postřehy mohou být neocenitelným přínosem při utváření strategie a její případné úpravě. Podporou prostředí, kde jsou nápady podporovány a oceňovány, se strategie vyvíjí v kolektivní organizační úsilí. Jak ale můžete ovlivnit strategii, pokud nezastáváte žádnou formální vedoucí pozici? Každý jednotlivec, bez ohledu na svou roli, může přispět tím, že bude mít přehled o směřování organizace a bude se o něj zajímat, aktivně se podílet na řešení problémů a sdílet své postřehy. Inovativní návrhy řešení a spolupráce s kolegy mohou významně ovlivnit strategické směřování organizace. Když se tedy vrátíme k naší původní otázce – Čí práce je strategie? Složitost současné doby dává poměrně obsáhlou odpověď. Strategie je nyní společnou odpovědností. Strategie již není omezena pouze na zasedací místnosti a manažerská apartmá, ale prostupuje všemi úrovněmi organizace. Není to proces uzákoněný na lidech; moderní strategie podporuje spolupráci a participativní vlastnictví. Zaměstnanci mají možnost strategicky myslet, jejich příspěvky jsou oceňovány při utváření směřování organizace. Navíc je to instance, která dospívá k poznání, že bez ohledu na to, zda zastáváte vedoucí pozici, máte potenciál ovlivnit strategickou trajektorii organizace. Využitím této příležitosti a efektivním přizpůsobením se neustále se měnícím podnikatelským výzvám se připravíme na orientaci ve složitém postpandemickém světě.