Česká měna letos mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 procenta na současných 24,70 Kč, což je nejslabší úroveň od loňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do současných 24,70 Kč za euro, řekl dnes odpoledne ČTK analytik Portu Marek Pokorný. K dolaru je naopak od začátku roku silnější o 1,7 procenta na 22,17 Kč/USD, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. "Koruna zahájila rok úspěšně, když se z úvodních pozic probojovala k 23,20 Kč/EUR, tedy na dohled svých historických maxim. Jedinou výjimku v tomto novoročním trendu představovalo březnové oslabení k 24,00 Kč/EUR, jež tehdy způsobily obtíže v americkém finančním sektoru," popsal vývoj analytik Cyrrusu Vít Hradil. Situace se podle něj otočila v polovině roku, kdy Česká národní banka formálně ukončila režim intervencí a v jejích prognózách se začala zhmotňovat vidina nadcházejícího poklesu úroků. Tehdy se do kurzu podle Hradila plně propsala chatrná kondice české ekonomiky, což vedlo k oslabení koruny do úrovně kolem 24,50 Kč/EUR, kde s výkyvy vydržela až do konce roku, dodal. Výrazně tuzemská měna oslabila v průběhu roku na páru s britskou librou, a to o téměř čtyři procenta na 28,36 CZK/GBP, upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Vývoj podle něj opět souvisel s úrokovými sazbami. Zatímco totiž ČNB koncem roku sazby snížila, tak v rámci Bank of England se do poslední chvíle spekulovalo, zda sazby dále neporostou, dodal. Na párech s měnami okolních států pak od začátku roku koruna oslabila, doplnil Lajsek. Premiantem byl nadále maďarský forint, k němuž koruna oslabila o téměř korunu, což je téměř sedm procent. Velmi podobná je situace i na páru s polským zlotým. I zde koruna od začátku roku oslabila, a to o přibližně 50 haléřů, čili deset procent. Polsko má také problémy s vysokou inflací, jejíž úroveň byla dokonce dlouhodobě vyšší než v ČR. Polská centrální banka však v průběhu roku překvapivě sáhla ke snížení úrokových sazeb. Výrazně naopak koruna posílila na párech s exotickými měnami, kterými se zároveň platí v oblíbených dovolenkových destinacích. Jde zejména o Turecko a Egypt. Obě země jsou ve velmi podobné situaci, jejich ekonomiky se dají podle Lajska prakticky nazvat rozvrácenými. Turecká lira od začátku roku na páru s korunou oslabila o 37 procent a poprvé v historii se dokonce dostala na páru s korunou pod hranici parity. Egyptská lira ke koruně oslabila od začátku roku o 21 procent. Kvůli tamní vysoké inflaci však Češi na dovolených až tolik neušetří, podotkl Lajsek. Zaměstnavatelé očekávají příští rok mírné oživení ekonomiky a růst reálných mezd Mírné oživení ekonomiky a vlivem poklesu inflace také nárůst reálných mezd očekávají v příštím roce zaměstnavatelské svazy, které oslovila ČTK. Podnikání podle nich nadále brzdí regulace, nedostatek dostupné pracovní síly či vysoké ceny energií. Svaz průmyslu a dopravy v příštím roce očekává mírné zlepšení situace, cenovou stabilizaci, opětovný růst spotřeby a zřejmě i zakázek. "České hospodářství by se mělo odrazit ode dna, ale zotavení z ekonomických šoků posledních let bude pozvolné," odhadl svaz ve svém ekonomické výhledu na rok 2024. A to i s ohledem na očekávaný vývoj světových ekonomik či přetrvávající bariéry domácí ekonomiky, jako je například nedostatek pracovníků na trhu práce či vysoké ceny energie v globální konkurenci. Co se týče obecně situace v ekonomice ČR a její výkonnosti, nepředpokládá předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš žádnou razantní změnu. Tedy během příštího roku spíše setrvalý stav a věří alespoň v mírné oživení. Naopak nic podle něj nenasvědčuje tomu, že by se měla zásadně změnit zaměstnanost, respektive dostupnost pracovních sil. Domnívá se, že klíčové problémy českých firem budou de facto totožné jako v uplynulém roce, tedy přehřátý trh práce, ceny energií a vstupů a zavádění nových technologií. Hospodářská komora předpokládá, že příští rok česká ekonomika zvýší výkonnost o dvě procenta. Oživení ekonomiky bude podle ní pozvolnější, zejména kvůli působení vládního konsolidačního balíčku. Firmy budou do efektivnějších výrobních procesů a rozšiřování produkce investovat opatrněji. Nejsilnějším růstovým faktorem by se v příštím roce měla stát opět obnovená spotřeba domácností díky tomu, že mzdy se navrátí k růstu i v reálném vyjádření. Komora očekává, že růst mezd bude pokračovat i v roce 2024, v průměru o dalších sedm procent. Mzdy v příštím roce porostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla podle její poslední prognózy klesnout na 3,3 procenta. Také by se mohla oživit spotřeba domácností. Komora předpokládá mírný nárůst nezaměstnanosti, a to vlivem legislativních změn u dohod. Podniky se podle svazu potýkají s nárůstem cen vstupů, s drahými cenami energie a s vysokými mzdovými náklady, avšak promítání těchto nákladů limituje nedostatečná poptávka, a tedy i omezenější ochota zákazníků akceptovat dražší ceníky. Zároveň se musí vypořádat s obvyklými překážkami spočívajícími v nedostatku pracovní síly a některé firmy naráží také na vyšší náklady na financování spojené s úrokovými sazbami. Podnikatelské prostředí v ČR považuje Jaroš za mírně se zhoršující, jelikož neustále na podnikatele dopadají další povinnosti a regulace. Nelze podle něj vyloučit to, že úsporná opatření ve firmách nabudou na síle, ať již půjde o omezení investic, případně opatření v personální oblasti. "Ukončení činnosti firmy je až to poslední, ale samozřejmě lze předpokládat, že k pádům firem a podnikatelů, zejména na menších městech a vesnicích, bude docházet, jakkoliv neočekáváme masivní měřítko," podotkl.