Česká ekonomika letos vzroste o 1,1 procenta po loňském propadu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace se sníží na 2,7 procenta z loňských 10,7 procenta, růst nominálních mezd tak po dvou letech inflaci překoná a mzdy vzrostou i reálně. Nezaměstnanost zůstane na nízkých hodnotách, uvádí makroekonomická prognóza poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Hlavní příčinou opětovného růstu hrubého domácího produktu (HDP) bude podle Deloitte oživení spotřeby domácností, která by se měla zvýšit o 2,6 procenta. Ke zvýšení spotřeby domácností přispěje odeznívající inflace a zvyšující se reálné příjmy. Negativně na vývoj HDP bude působit očekávané snížení soukromých investic o 0,5 procenta kvůli rostoucím nákladům firem a také snížení státní spotřeby o 0,5 procenta v důsledku rozpočtové konsolidace. Podle prognózy se Česko letos zřejmě vrátí na úroveň HDP před pandemií covidu-19. Materiál ale upozorňuje, že v loňském roce se země mírně zhoršila v evropském srovnání, když se HDP na obyvatele v paritě kupní síly snížil z 91 na 90 procent průměru EU. "Pokud nedojde v následujících letech k postupnému přechodu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a zrychlení růstu HDP, může divergence od průměru EU pokračovat i v následujících letech," varuje prognóza. Inflace by se letos měla snížit na celoroční průměr 2,7 procenta. V důsledku jejího poklesu by se měly snížit i úrokové sazby. Deloitte předpokládá, že do konce roku Česká národní banka (ČNB) sníží základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta ze současných 6,75 procenta. Pokles úrokových sazeb by mohl dočasně vyvolat tlak na kurz koruny, přesto ale podle prognózy uzavře česká měna letošní rok kolem 24,50 CZK/EUR. Mzdy by měly letos v průměru nominálně růst o 5,5 procenta, což odpovídá reálnému růstu o 1,9 procenta. Na trhu práce zůstane situace napjatá, i když se nezaměstnanost mírně zvýší. Podle metodiky Českého statistického úřadu by míra nezaměstnanosti měla dosáhnout 2,8 procenta po loňských 2,6 procenta. Hospodářské oživení a snížení inflace letos předpokládají i státní instituce ve svých posledních prognózách z loňského listopadu. Podle ministerstva financí vzroste HDP o 1,9 procenta, podle České národní banky (ČNB) o 1,2 procenta. Průměrná inflace bude podle ministerstva financí 3,3 procenta, podle ČNB 2,6 procenta. Základní data prognózy Ukazatel20232024Růst HDP (v procentech)-0,61,1Průměrná inflace (v procentech)10,72,7Míra nezaměstnanosti (v procentech)2,62,8Růst průměrné nominální mzdy (v procentech)7,55,5Základní úroková sazba ČNB (v procentech)6,753,5Průměrný kurz CZK/EUR23,9924,43Kurz CZK/EUR na konci roku24,3524,49 Benzin i nafta stojí v průměru dál stejně, za týden zdražily na 36,46 Kč/l Pohonné hmoty v Česku zdražují, průměrná cena nafty i benzinu Natural 95 je u čerpacích stanic dál stejná. V uplynulém týdnu stoupla shodně o 38 haléřů na 36,46 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Na zcela shodnou úroveň se ceny paliv dostaly v minulém týdnu, a to poprvé od 15. května 2020. Nejlevnější benzin natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 35,91 koruny. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,86 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,36 koruny. Nafta se tam tankuje za 38,40 koruny za litr. Paliva v Česku zlevňovala od loňského října, pokles se zastavil na začátku letošního roku. V meziročním srovnání je nyní v Česku benzin podle dat CCS o 30 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili na litru zhruba o 90 haléřů více. Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 24. lednu 2024 (v Kč/l): KrajNatural 95NaftaČR36,4636,46Praha38,3638,40Středočeský36,9336,85Jihočeský35,9135,90Plzeňský36,5836,76Karlovarský36,0436,11Ústecký35,9236,13Liberecký36,1636,13Královéhradecký36,0235,86Pardubický36,0835,98Vysočina36,6836,66Jihomoravský36,8736,82Olomoucký36,6236,62Zlínský36,0035,95Moravskoslezský36,2636,29