Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl dnes úřad vlády v tiskové zprávě. NERV v materiálu konstatuje, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. "Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena," uvedl ekonom Dominik Stroukal, který v NERV přípravu materiálu koordinoval. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let. Například v oblasti trhu práce NERV konstatuje, že v Česku dlouhodobě chybí pracovní síla a vzhledem k demografickému vývoji se bude problém prohlubovat. Rada proto přináší návrhy, jak otevřít český pracovní trh kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Doporučuje také zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí v předlužení, aby se dostali na legální trh práce a nepohybovali se v šedé zóně. Ke zlepšení situace na trhu práce by podle NERV vedla i účinná zdravotní prevence, která by omezila absence zaměstnanců. V oblasti vzdělávání NERV navrhuje zajistit dostupnost předškolní péče, snížit počet odkladů školní docházky, snížit počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo zkvalitnit regionální školství. Ve vysokém školství by se podle NERV měl změnit systém finanční podpory studentů, stát by také měl usilovat o odstranění bariér pro uplatnění žen ve vědě, ve vedoucích pozicích a v politice. Potenciál české ekonomiky podle NERV často brzdí neefektivní veřejná správa. Vládní rada proto navrhuje procesní audity na ministerstvech, vyhodnocování efektivity dotací nebo reformu samosprávy. Stát by také měl zavést jednotné inkasní místo pro daně i pro povinné odvody nebo zkrátit povolovací lhůty. V oblasti bydlení by měl stát změnit zákony, aby se zrychlila individuální i komerční výstavba, doporučuje dále NERV. Stavební normy by se také měly srovnat se zeměmi jako je Německo a Rakousko, což by mohlo zlevnit výstavbu. Co se týká investic, měl by stát podle NERV podpořit obce, aby investovaly finanční prostředky, které v posledních letech hromadí na svých účtech. Do budování infrastruktury by se měly zapojit i kraje, ve větší míře by se měly využívat i projekty financované soukromým sektorem (PPP) a Národní rozvojovou bankou. NERV také navrhuje, aby firmy mohly snáz uplatňovat daňové odpočty na výzkum a vývoj, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost. Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost. ERÚ v loňském roce řešil rekordní počet sporů spotřebitelů s dodavateli Energetický regulační úřad (ERÚ) se v loňském roce zabýval rekordním množstvím sporů spotřebitelů s dodavateli. Od spotřebitelů obdržel 628 návrhů na spor kvůli porušení smluv, meziročně o téměř 40 procent více. Nejčastěji si v nich odběratelé stěžovali na špatné vyúčtování za energie. Počet neformálních podnětů naopak klesl na předkrizovou úroveň, meziročně o 9717 na 12.410. Dnes o tom informoval ERÚ v tiskové zprávě. Počet návrhů na spotřebitelský spor, které podávají odběratelé v případě podezření na porušení smlouvy ze strany svého dodavatele nebo zprostředkovatele energie, začal růst loni. Před vypuknutím energetické krize v roce 2021 jich úřad dostal 138, v roce 2019 jich bylo 72. Hlavním tématem roku 2023 byla podle členky Rady ERÚ Markéty Zemanové pochybení dodavatelů při vyúčtování. "Ta nás zaměstnávala prakticky denně a ve všech spotřebitelských agendách. Návrhy na spor se konkrétně týkaly situací, kdy obchodníci vyúčtování nevyhotovili vůbec, vystavili ho v rozporu se smlouvou, či ve lhůtě splatnosti neuhradili přeplatky,“ popsala Zemanová. "V případě přeplatků je spor jednou z cest, jak získat tzv. exekuční titul ve formě rozhodnutí. Na jeho základě lze pak dluh vymáhat přes exekutora,“ podotkla. Výrazně naopak kleslo množství neformálních podnětů, podle úřadu i díky zvýšení informační činnosti. I mezi nimi ovšem dominovaly stížnosti související s vyúčtováním, se zálohami nebo s nevrácenými přeplatky. Šlo o přibližně polovinu podnětů. "Paradoxní je, že velké množství ze zmiňovaných stížností míří na několik málo firem, které ve skutečnosti mají jen nepatrný podíl na trhu. Aktuálně se to týká především nevrácených přeplatků. Věříme, že další zpřísnění legislativy, například zavedení námi navrhovaného cejchu dodavatele, by tomu mohlo do budoucna předejít,“ dodala Zemanová.