Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ČR. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023. Dlouhodobý trend je jasný, otázkou je, jak daleko ještě může zajít. Za nárůstem dluhu je podle MF zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun. Za posledních pět let se zadlužení ČR téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo o téměř 1,5 bilionu korun, řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. V poměru k HDP situace vypadá podle něj mnohem příznivěji. Důvodem je nicméně vysoká inflace, která loni zajistila růst nominálního HDP, i když reálně ekonomika propadla. Na konci letošního roku dluh státu nejspíš překoná hranici 3,3 bilionů korun a bude odpovídat zhruba 44 procentům HDP, odhadl. Letos v prvním čtvrtletí se dynamicky prodlužila průměrná doba do splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Prodaly se totiž státní dluhopisy na primárním a sekundárním trhu v hodnotě 78,7 miliardy korun s průměrnou zbytkovou dobou do splatnosti 11,2 roku, což je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023, uvedlo ministerstvo. V prvním čtvrtletí 2024 byly prodány na primárním trhu korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 76,4 miliardy korun. Na sekundárním trhu se prodaly korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 2,3 miliardy korun. Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů činil 3,8 %. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu (v miliardách korun): RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,91.čtvrtletí 20243220,8 Čeští letečtí dopravci loni přepravili 4,3 milionu lidí, meziročně o 5 % víc eští letečtí dopravci loni přepravili téměř 4,3 milionu cestujících, meziročně téměř o pět % více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ministerstvo do statistiky zahrnulo výkony největších českých leteckých dopravců Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings. Množství cestujících přepravených letecky českými dopravci za loňský rok dosahuje téměř 62 % počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy s českými aerolinkami letělo 6,9 milionu cestujících. Nejvíce cestujících, 7,5 milionu, čeští dopravci přepravili v roce 2011. Loni se také meziročně zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou lidé létali, na zhruba 2207 kilometrů. V roce 2022 cestující průměrně létali na vzdálenost přibližně 2193 kilometrů. V roce 2019 to bylo 1705 kilometrů, loni tedy lidé letecky cestovali na průměrně delší vzdálenosti než před pandemií. Přepravní výkony českých leteckých dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli letecky přepraveni jednotliví cestující, loni činily 9,4 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly podobně jako množství přepravených cestujících zhruba o 5 %. Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve třetím kvartálu loňského roku, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve třetím a nejméně v prvním kvartálu. Průměrně na největší vzdálenosti ale cestující létali naopak v prvním kvartálu a na nejkratší ve třetím.