Podle zprávy Bank of America došlo v týdnu před středou k výraznému odlivu peněžních ekvivalentů v souvislosti s daněmi ve výši 160 miliard USD. Tyto informace, odvozené z údajů o tocích fondů a alokaci aktiv, které poskytla společnost EPFR, se shodovaly s druhým týdnem odlivu amerických akcií v řadě. Ve skutečnosti došlo u amerických akcií k výběru 4,1 miliardy dolarů, což představuje největší dvoutýdenní odliv od prosince 2022. K tomuto vývoji přispěly obavy z vysokého ocenění a také opožděné očekávání snížení sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Během posledních dvou týdnů se globální akciový index MSCI propadl o téměř 4 %, což signalizuje největší pokles za dvoutýdenní období od října. Stratég banky BofA Michael Hartnett připisuje korekci rizikových aktiv změně nálady na trhu, neboť nedávné robustní údaje jsou nyní vnímány negativně – což je posun oproti pozitivní korelaci, která byla dříve pozorována v průběhu prvního čtvrtletí. K nárůstu nejistoty mezi investory navíc přispělo zpoždění snižování sazeb a tvůrci měnové politiky naznačující možnost dalšího zvyšování sazeb.
Podle zprávy Bank of America došlo v týdnu před středou k výraznému odlivu peněžních ekvivalentů v souvislosti s daněmi ve výši 160 miliard USD. Tyto informace, odvozené z údajů o tocích fondů a alokaci aktiv, které poskytla společnost EPFR, se shodovaly s druhým týdnem odlivu amerických akcií v řadě. Ve skutečnosti došlo u amerických akcií k výběru 4,1 miliardy dolarů, což představuje největší dvoutýdenní odliv od prosince 2022. K tomuto vývoji přispěly obavy z vysokého ocenění a také opožděné očekávání snížení sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Během posledních dvou týdnů se globální akciový index MSCI propadl o téměř 4 %, což signalizuje největší pokles za dvoutýdenní období od října. Stratég banky BofA Michael Hartnett připisuje korekci rizikových aktiv změně nálady na trhu, neboť nedávné robustní údaje jsou nyní vnímány negativně – což je posun oproti pozitivní korelaci, která byla dříve pozorována v průběhu prvního čtvrtletí. K nárůstu nejistoty mezi investory navíc přispělo zpoždění snižování sazeb a tvůrci měnové politiky naznačující možnost dalšího zvyšování sazeb.
